Město je dlouhodobě přetnuto tranzitní kapacitní komunikací a stále marně čeká na obchvat či dálnici – ta by mohla podle stávajících plánů stát v roce 2027. Chodci tak musejí používat dlouhé přechody, nadchody či podchody.
Právě jeden z nadchodů mezi sídlištěm a historickým jádrem města (to je součástí historického dědictví UNESCO) prošel proměnou. Dříve museli lidé přejít lávku a následně jít po dlouhých schodech k centru. To nezvládl každý.
Pozadí zázraku v Litomyšli. Kvalitní stavby špičkových architektů najdeme v dotyku s historickými památkami |
Nové řešení prodloužené mezi korunami stromů má výtah, díky kterému se lze bez schodů dostat až do centra. A na konci lávky je ještě zmíněná „zbytečnost“. Stavba je o něco protažena s cílem nabídnout lidem výhledy na město. Stálo to sice peníze navíc, nebylo to nutné, ale přináší to radost místním i turistům. Ti ocení i zastřešení konstrukce.
„Nová litomyšlská lávka je zcela přesvědčivá syntéza architektury, inženýrství a urbanismu, která spojuje dvě části města, něco jako novodobá verze Karlova mostu v Praze,“ stojí v hodnocení mezinárodní poroty.
Tento most je podle ní přesně to, co je v daném místě potřeba. Nevytahuje se ani se nevyhýbá. Právě proto jde nakonec o nejlepší stavbu roku v soutěži České komory architektů a studio Ehl & Koumar Architekti si zaslouženě odnesl hlavní cenu.
