Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

Auto na frajeření u zásuvky? Jak obstála Tesla jako rodinný vůz na trase Praha – Paříž

Ekonomika

  5:00
Praha/Paříž - Tesla S má údajně dojezd až 500 kilometrů a během půl hodiny umí doplnit baterie až na dalších 300 kilometrů. To by z tohoto amerického elektromobilu mělo dělat ideální vůz na dlouhé trasy. Rozhodli jsme se vyzkoušet, jak se s­ Teslou jede z Prahy do Paříže a jak jsou udávané hodnoty reálné. A­ i­ když byl dojezd nakonec menší a také dobíjení trvalo déle, cesta byla snadnější, než jsme čekali.

Rozhodli jsme se vyzkoušet, jak se jezdí americkým elektromobilem Tesla Model S. foto: Roman Šitner/LN

Teslou do Paříže: Jsme v cíli. Auto chtělo proti plánu víc elektřiny, cestou pekelně pršelo

Na semaforech skočila zelená, stačilo sešlápnout plynový pedál na podlahu ­Tesla vyrazila jak na horské dráze. V zrcátku bylo vidět, jak se ostatní auta teprve pomalu rozjíždějí do křižovatky, v­ Tesle už bylo třeba brzdit na povolený limit. Na stovku potřebuje tři vteřiny – to je čas, na který stačí jen pár benzinových sporťáků.

Takový výkon se však hodí hlavně na frajeření kolem zásuvky. Na rodinném výletě do Paříže je ale velké zrychlení a 760 koní v motorech vlastně k ničemu. Rozhodující bude dojezd auta a ­délka čekání na dobíjecích stanicích. Tesla jich má v západní Evropě poměrně hustou síť, tisíc kilometrů se tak dá v­ pohodě urazit za den. Ovšem kdybychom chtěli vyrazit například do Kyjeva, mohlo by to být i­ několikadenní dobrodružství...

Pihy na americké kráse

Vyrazili jsme brzy ráno. Tempomat na dálnici jsme nastavili na 130, což podle propočtů měla být optimální cestovní rychlost. A­ hned se ukázalo, že naše Tesla z­ roku 2016 má chybu – v rychlostech nad sto kilometrů v hodině hučelo střešní okno (Tesla to údajně umí opravit). Nová přitom stála hodně přes tři miliony korun; ovšem tři roky stará Tesla s ­80 tisíci kilometry na tachometru, jako byla ta naše, se v­ Česku dá pořídit za dva miliony.

Tyto supercharger stanice, kterými je Evropa doslova poseta, slibují dvakrát až...
Dojezd a rychlost dobíjení Tesla Model S by měla za pár let mít i běžná...

Interiér navzdory drahým materiálům působí lacině. Mercedes, BMW, Audi nebo Volvo umí zpracování prodat výrazně lépe, a ­to i­ u aut za třetinovou cenu. Tady je znát americký původ vozu, kde se na tyto věci tolik nehledí.

Také se, hlavně při ukládání občerstvení, ukázalo, že Tesla není zrovna etalon praktičnosti. Chybí kapsy ve dveřích. Má sice držáky nápojů, ale pak je třeba se vzdát loketní opěrky. Jako úložný prostor lze použít vedle přihrádky jen podlahu mezi předními sedadly. Vzadu pak není ani kapsa na opěradle, ani držák nápojů.

Praha-Paříž-Praha na deset zastavení.

Na prvních kilometrech probíhalo sžívání s obřím centrálním displejem, přes který se ovládá prakticky vše, a­ to včetně klimatizace. S tou jsme po cestě bojovali. I ­když bylo venku chladno, z­ výdechů šel ledový vzduch. Žádná kombinace nastavení se nezdála jako ideální.

Vše se nastavuje na poměrně titěrných tlačítkách na spodní straně displeje a dělali jsme to opravdu často. V jiném autě nastavíme automatický režim a už prakticky není třeba na to sahat znovu.

Nabíjení: body pro Teslu

První nabíječka přišla kousek za hranicemi Německa. V takzvaném Autohofu je restaurace, McDonalds i třeba obchod Aldi. Tam už se člověk zabaví.

Cesta elektromobilem do Bibione. ,Zprovoznění placené dobíječky je na román‘

Tady je třeba Tesle vyseknout poklonu. Nabíjecí stojany pěkně vypadají – ostatní elektromobily měly opodál nevzhlednou krabici. Také není potřeba nic mačkat, používat žádný čip ani mobil. Stačí připojit Teslu ke stojanu. Auto už se s ním samo domluví. Navigace v autě také sama řekne, jak dlouho je třeba dobíjet a kdy bude další optimální zastávka.

Tedy opět něco, co v jiných elektromobilech není. V Těch musíte počítat na kalkulačce kilowatthodiny a v mobilu hledat další nabíjecí stanice. Navigace s­nimi často vůbec nepomůže, protože má staré a neúplné údaje. Těžko pochopit, proč další automobilky neumějí totéž co Tesla.

Tesla má také tu výhodu, že všude bylo minimálně šest barevně výrazných stojanů. To je mnohem snadnější najít než jeden nevýrazný bílý stojan – zase bod pro Teslu.

Zatímco na běžných dobíjecích stanicích jsme po cestě neviděli ani jeden elektromobil, jen na jediné nabíječce Tesly jsme stáli sami. Na dalších byla dvě až čtyři další auta. Je znát, že tesly opravdu jezdí.

U druhé nabíječky, která měla také rychlé občerstvení i obchod, už jsme kromě cesty na toaletu postávali u auta. Půl hodiny na dobití ale uteklo jako nic. Ani na dalších zastaveních se nestalo, že bychom nejraději jeli, ale bylo třeba ještě dobíjet. Když jsme si dávali jídlo, byla z toho snadno hodina.

Muskova Tesla v Praze spustila první servis. Plánuje i výdejnu aut a prodej

Vlastně šlo o příjemné přestávky. S naftovým či benzinovým autem bych jel rychleji, snažil bych se asi dělat méně zastávek a­ byly by kratší. Otázkou ovšem je, jestli je rozhodující, zda člověk do hotelu dorazí v­ pět, v šest nebo v osm večer...

Celá cesta probíhala naprosto v­ pohodě, auto mělo vždy velkou rezervu a nedošlo na žádné obavy z dojezdu. To se ale na poslední zastávce před Paříží změnilo. Tam už bylo třeba počítat i s dalším dnem a cestou do centra francouzské metropole. I ­když jsme dobili raději víc, rezerva se jakoby neustále zmenšovala. Večer to bylo 50 kilometrů, ráno 40, při dojezdu do centra Paříže 30 a při výjezdu z garáží už jen 10 až 20. Ale Tesla raději straší, a tak byl nakonec v cíli dojezd vždy výrazně vyšší. Což je vlastně dobře. Když člověk jede normálně, dá se odhadům navigace věřit.

Při cestě z Paříže do Nancy palubní počítač předpovídal, že do cíle dorazíme jen s pěti procenty energie v baterii, nakonec jsme tam ale dojeli se 14 procenty. A ­to jsme jeli mírně nad rychlostní limity.

Levná, nebo drahá elektřina

Zkoušená tesla má dobíjení zdarma – to mají všechny tyto vozy objednané do začátku roku 2017. Kdo si ovšem koupí teslu dnes, musí za takový výlet zaplatit. Odhadujeme, že by šlo o tři až čtyři tisíce korun (v Německu se platí za minutu dobíjení, ve Francii a­ v­ Česku za odebranou elektřinu). Majitelé aut se spalovacími motory si mohou sami spočítat, kolik by dali za 2200 kilometrů dlouhou cestu jen na palivu...

Jiné elektromobily než Tesla mají v ­tomto směru nevýhodu. Rychlodobíjecí stanice podél hlavních tahů západní Evropy už prodávají elektřinu běžně i za částky kolem 20 korun za kilowatthodinu, tedy až za trojnásobek toho co Tesla. K řadě z nich je pak třeba se registrovat.

Naše auto chtělo v dálničních rychlostech zhruba 25 kilowatthodin na sto kilometrů, menší elektromobily mohou chtít od 17­kWh výše. Dálkové cestování s elektrickými auty tedy rozhodně nebude levné.

Dojet elektrickým autem tisíc kilometrů si nyní žádá jen drobné ústupky – to ale vozů na baterky jezdí po silnicích jen pár. Těžko říct, jak by to vypadalo, kdyby auta na elektřinu byla běžná. Nabíječky sice budou za čas pravděpodobně na každé benzince, ale budou nejspíš výrazně dražší než dobíjení z domácí zásuvky.

Nejbližší budoucnost elektromobility tak bude pravděpodobně hlavně v kratších cestách po městech a okolí. Delší výlet ovšem tyto vozy rozhodně zvládnou.

Autor: