Kdo si v Praze koupil v roce 2015 byt a na splátku hypotéky mu stačilo 40 procent průměrného pražského příjmu, ho dnes prodá tak, že zájemce bude muset za stejnou hypotéku platit už 70 procent průměrné mzdy. V regionech je to ještě dramatičtější, při stejném příkladu by šlo o 80 procent průměrné mzdy.
Stačilo osm let a situace se zásadně změnila. V přiložených grafech se lze přesvědčit, že v posledních čtvrtletích došlo díky poklesu cen jen k malému zlepšení po letech pádu dostupnosti bydlení. Ta je lepší než loni, ale stále citelně horší než pár let zpět. Ceny nemovitostí zkrátka rostly výrazně rychleji než mzdy a výsledkem nemohlo být nic jiného než postupné zhoršování dostupnosti.
Rychlejší tempo úspor by víc dopadlo na občany, odmítl Pavlovy výhrady Fiala |
Zajímalo nás, jak se projevuje zdražování hypoték. Vzali jsme data Českého statistického úřadu o cenách starších bytů. Statistici tato data očišťují o zkreslující vlivy. Teoreticky by tak měla dávat lepší představu o vývoji cen na trhu než čistě data z katastru či od realitek.
Průměrné mzdy jsme vzali ty za fyzické osoby, ne ty ve statistikách udávané, přepočtené na plně zaměstnané osoby. Tento průměr je mírně nižší, protože řada lidí nepracuje na plný úvazek. Přidali jsme data ČNB o průměrných sazbách nových hypoték v jednotlivých čtvrtletích a čísla dali dohromady. Výchozím bodem byla situace na začátku roku 2011 a cílem bylo zjistit, jak se dostupnost bydlení od této chvíle vyvíjí.
Senioři ve velkém vybírají penzijko. Budoucí penzisty vylekaly přelomové změny v důchodovém spoření |
Praha je na tom hůře
Vývoj v Praze a ve zbytku Česka má při prostém srovnání cen bytů a mezd totožné trendy, tedy rychlejší růst cen bytů než růst platů, a tedy klesající dostupnost, detaily se ale liší. Regiony mohly po roce 2010 více těžit z hlubšího poklesu cen bytů, ten byl v Praze jen velmi mírný.
