Vyplývá to z průzkumu, který uskutečnila agentura Ipsos pro projekt Fandíme řemeslu. Ten zastřešuje Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR).
„Téměř polovina dotázaných se zároveň domnívá, že výsledek jejich práce bývá velmi dobrý nebo dokonce perfektní,“ uvádí garant projektu Fandíme řemeslu a většinový vlastník české poradenské skupiny Apogeo Josef Jaroš. „Muži jsou ovšem o svých schopnostech přesvědčeni pevněji než ženy,“ upřesňuje.
Muži si fandí víc než ženy
Za perfektní nebo velmi dobrý označilo obvyklý výsledek svého úsilí 55 % mužů, ale jen 39 % žen. Že nad ním musí přimhouřit oko, připustili čtyři muži a pět žen z deseti. Zbytek účastníků průzkumu (pět procent mužů a 11 procent žen) přiznal, že v případě potřeby raději shání řemeslníka.
Právě to je ale kámen úrazu a pravděpodobně i jedna z příčin, proč je v Česku kutilství tak rozšířené. Řemeslníci jsou totiž dlouhodobě „nedostatkovým zbožím“ a absolventi základních škol se na odborná učiliště nehrnou.
Sehnat řemeslníka je oříšek
Že je shánění řemeslníků obtížné, jsou přesvědčeni čtyři z pěti Čechů (přesněji 81 %). O něco lépe se to daří mužům (78 %), ženy považují shánění řemeslníků za oříšek z 85 %.
Řemeslníci na krizi vydělali, lidé velebili své příbytky. Strašákem je pro ně budoucnost |
Změnit to je jeden z cílů, které si projekt Fandíme řemeslu vytkl. I proto se do něj zapojilo více než 20 řemeslných cechů a profesních společenstev, které ve svých oborech reprezentují kvalitu a také ji u svých členů garantují.
Z průzkumu ostatně vyplynulo také to, že pro lidi je při výběru řemeslníka nejdůležitější, když od něj mohou očekávat bezchybnou práci. Za rozhodující považuje tuto skutečnost 60 % dotázaných. Cena klíčová pro 22 % účastníků průzkumu, u zbylých 18 % je podstatné, kdy si na ně řemeslník udělá čas.
Výuční list chtějí i absolventi VŠ
„Neustále připomínám, že dobrý řemeslník se pozná podle toho, že má znalosti, dovednosti a zkušenosti,“ upozorňuje Drahoslav Matonoha, předseda Cechu zedníků ČR.
„Znalosti a některé dovednosti získá ve škole, zbytek – hlavně zkušenosti – může přinést jedině praxe,“ vysvětluje Matonoha, který je zároveň ředitelem Akademie řemesel v Praze na Zeleném pruhu, jednoho z největších odborných učilišť v republice.
Připomíná také trend posledních let, kdy se o výuční list ucházejí právě lidé s praxí v určitém oboru, často i vysokoškolsky vzdělaní. „Architekt navrhující interiéry, který nelituje námahy a vyučí se truhlářem, dokáže určitě lépe spolupracovat s výrobcem nábytku na míru, i když mu sám nebude konkurovat,“ říká Matonoha.
„Dlouhodobě usilujeme o zlepšení podmínek pro živnostenské podnikání a zvýšení prestiže řemesla,“ podotýká členka představenstva a generální ředitelka AMSP ČR Eva Svobodová s tím, že projekt Fandíme řemeslu je jedním z projevů tohoto úsilí a dlouhodobě patří k nejúspěšnějším aktivitám Asociace.
