Pondělí 9. prosince 2024, svátek má Vratislav
  • Premium

    Získejte všechny články
    jen za 89 Kč/měsíc

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
130 let

Lidovky.cz

Ekonomika

Česká nafta motorům neublíží, škodí jim spíš spořiví řidiči a nelegální úpravy

Paliva u tuzemských pump jsou kvalitnější než v jiných evropských státech.

Paliva u tuzemských pump jsou kvalitnější než v jiných evropských státech. foto: Shutterstock

PRAHA - Kvalita paliv u tuzemských pump je v porovnání s ostatními státy Evropy nadprůměrná. Dieselovým vozům většinou škodí příliš spořiví řidiči a nelegální úpravy motorů.
  14:00

Nafta i benzin v Česku patří k tomu lepšímu v Evropě. Podle posledního srovnání, zveřejněného Evropskou agenturou pro životní prostředí (EEA), je Česko podílem 0,25 procenta zjištěných závad ze všech kontrolovaných vzorků nafty lepší než evropský průměr, který činí 0,77 procenta.

Je jich jen zlomek. Benzinky u supermarketů ale prodají dvojnásobek průměru

Agentura sice nezapočítává do statistiky zemí parametr odchylky od bodu vzplanutí nafty (kvůli menšímu riziku pro motory i ekologii), u nás však toto kritérium představuje naprostou většinu prohřešků, které Česká obchodní inspekce (ČOI) u testovaných vzorků zjišťuje a eviduje. Ale i tak čeští inspektoři vyčíslili za loňský rok celkový podíl závad na 0,9 procenta z celkem 1287 kontrolovaných vzorků nafty napříč čerpačkami v Česku. Což je nejméně od roku 2002, kdy u nás ČOI kvalitu pohonných hmot systematicky kontroluje.

Například v roce 2003, kdy ještě neměla inspekce možnost zveřejňovat konkrétní hříšné pumpy, což se v posledních letech ukazuje jako mnohem účinnější trest než samotné pokuty, činil podíl zjištěných nekvalitních vzorků nafty 13,4 procenta.

Pro srovnání – s kvalitou benzinu jsou v českých podmínkách o poznání menší problémy. Pančování, které v minulosti patřilo k častým hříchům u nás, je u nafty snazší. A podíl nekvalitních vzorků benzinu byl v minulých letech vždy nižší než u nafty –s výjimkou loňska, kdy dosáhl 1,2 procenta z tisícovky kontrolovaných.

Kdo škudlí, má problém

Dobrá česká nafta

■ Nejkvalitnější je nafta v Litvě, Slovinsku, Švédsku, Bulharsku, na Maltě, v Chorvatsku, Irsku, Německu a Finsku, kde byl podíl nekvalitních vzorků podle lednové zprávy Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) nulový. V následujícím žebříčku není Rumunsko, jež nedodalo data.

Velká Británie: 0,19 %

Česko: 0,25 %

Polsko: 0,49 %

Lotyšsko: 0,63 %

Estonsko: 0,67 %

Kypr: 0,73 %

Portugalsko: 0,75 %

Maďarsko: 0,83 %

Francie: 0,93 %

Rakousko: 1 %

Belgie: 1,21 %

Španělsko: 1,5 %

Itálie: 2 %

Slovensko: 2,5 %

Nizozemsko: 3 %

Dánsko: 3 %

Lucembursko: 6,45 %

Řecko: 7 %

Přesto tuzemské servisy zaznamenávají u naftových aut rostoucí problémy s nefunkčními filtry pevných částic, na jejichž stav má vliv nejen kvalita natankované nafty. Jak se ukazuje, v Česku za jejich bídný stav mohou spíš různé neautorizované úpravy motoru, například za účelem zvýšení výkonu, nebo tankování u pofidérních levných čerpacích stanic, na jejichž kvalitu inspekce ani jiné státní instituce nedohlédnou.

Vášnivou debatu na téma filtrů a kvality nafty rozpoutal v půlce června Karel Starý, vedoucí servisních služeb Škoda Auto Česká republika. V rozhovoru pro MF DNES dal rostoucí problémy s ucpanými filtry (často dovezených, ojetých) dieselů do souvislosti s údajně horší kvalitou paliva u nás –proti Německu, kde problémy s filtry nemají. „Přičítáme to i tomu, že úroveň paliva je tam asi výrazně lepší než u nás,“ uvedl tehdy Starý.

Podle odborníků na paliva je však příčina častých závad drahých a pro životní prostředí nezbytných filtrů z nemalé části na straně zdejších řidičů. Respektive na jejich snaze ušetřit co nejvíc na provozních nákladech.

„Dle výsledků kontrolních analýz si nemyslím, že by se u nás obecně prodávala na čerpacích stanicích méně kvalitní nafta než jinde v Evropské unii. Je-li problém v palivu, spíše bych se zamyslel nad tím, co vše je český řidič schopen do nádrže nalít,“ říká například docent Michal Vojtíšek, vysokoškolský pedagog a vědecký pracovník na Technické univerzitě v Liberci a ČVUT v Praze.

Ze zkušenosti svých výzkumů připomíná třeba časté případy nedostatečné údržby dieselů a problematický stav motoru, jeho přečipování ve snaze získat vyšší výkon nebo případy, kdy je filtr vytlučen, proděravěný nebo odmontovaný. Ale uvádí i případy použitého paliva či oleje nevalné kvality – třeba levné fritovací oleje z hypermarketu, které obsahují například hodně sloučenin fosforu, a tudíž nesplňují požadavky pro rostlinný olej palivové kvality, nebo nafty, odlité do rezavého sudu a následně v něm měsíce skladované.

Malé pumpy jsou rizikovější

Pro porovnání – ve výše zmíněné statistice eviduje EEA v případě Německa nulový počet zjištěných nedostatků z celkem 401 kontrolovaných vzorků za rok 2016 – novější srovnání zemí Evropské unie agentura ještě nevydala. U Česka uvádí statistika za stejné období tři porušení norem kvality nafty z celkem 1213 kontrolovaných vzorků.

Přestože Česko patří v Evropě k zemím s vyšším počtem kontrolovaných vzorků paliva a s relativně nízkým podílem zjištěných závad, neznamená to, že řidič u nás na nekvalitní palivo nenarazí.

„Začal jsem tankovat u levnější pumpy a hned to bylo znát na výkonu motoru. V servisu ale nic nenašli, prý mám častěji měnit vzduchový filtr nebo kupovat paliva bez příměsi biosložky,“ popsal před časem LN svou zkušenost Michal Man z Plzně, který denně dojíždí za prací do Prahy.

V Česku funguje na 7000 čerpacích stanic, z toho 4000 veřejných, na kterých ČOI kvalitu kontroluje, dále pak na 600 poloveřejných, které podléhají kontrole jen sporadicky, a na 2400 neveřejných v různých areálech zemědělců nebo dopravců. Právě do těch se kontroloři kvality a bezpečnosti prakticky nedostanou a lze z nich leckdy i s tichým souhlasem provozovatelů za výhodné ceny tankovat i do osobních vozů.

Pumpy přežívají i díky obědům. Čerpací stanice jsou na každých 14 kilometrech

Ze zmíněných 4000 veřejných pump připadá třetina na přední výrobce a prodejce pohonných hmot (Benzina, MOL, Shell, OMV, Euro Oil a některé další), sdružené v České asociaci petrolejářského průmyslu a obchodu (ČAPPO).

Odborník této asociace Václav Loula připomíná, že nejmenší počet prohřešků zjišťují kontroly ČOI u členských firem ČAPPO. To proto, že i státní inspekce v podstatě zkontroluje ročně jen sotva třetinu veřejných benzinek, nechává si většina firem ČAPPO kontrolovat paliva navíc ještě nadnárodní testovací společností SGS.

Autor: