Vypnuty byly poslední dva velké analogové vysílače ve Zlíně a ve Vsetíně. Byl ukončen také také řádný provoz všech 31 zbývajících analogových vysílačů malého výkonu, takzvaných dokrývačů. Divákům ze Zlínského kraje, okrajově pak diváků z krajů Olomouckého, Moravskoslezského a Pardubického, kteří doposud nepřijímají signál digitálně, se poté na obrazovkách objevil informativní text.
ČTĚTE TAKÉ: |
"Končí proces, který je mimořádný co do rozsahu osmi milionů televizních diváků, kterých se to dotklo," řekl k ukončení analogového vysílání ČT národní koordinátor digitalizace Zdeněk Duspiva. Ukončení ocenil i předseda rady Českého telekomunikačního úřadu Pavel Dvořák, podle kterého to umožňuje soustředit se na další úkoly. Například na nové technologie.
První bylo Domažlicko
Řádné digitální vysílání začalo v říjnu 2005, a to nejprve v Praze. Jeho prvopočátky však spadají již do května 2000, kdy České Radiokomunikace zahájily v Praze a okolí experimentální vysíláni ve formátu DVB-T. Později se přidali i další operátoři, více než pět let se ale jednalo pouze o experiment.
První oblastí, kde bylo zcela vypnuto analogové vysílání, bylo v srpnu 2007 Domažlicko. První velkou oblastí bez analogu se na jaře 2009 stala Praha. Poslední digitální vysílače Tlustá hora a Ploštiny na Zlínsku spustily České radiokomunikace letos 9. listopadu.
Divákům digitalizace přinesla kromě povinnosti pořídit si televizor umožňující příjem DVB-T vysílání nebo takzvaný set-top-box pro převod signálu také nové televizní programy. V České televizi to byly například zpravodajský kanál ČT24 a sportovní stanice ČT4. Podle plánů současného generálního ředitele ČT Petra Dvořáka by mohla být v budoucnu spuštěna i další stanice, tentokrát určená dětem.
