Diskuze
Dítě patří do sedačky, ne do náruče
Pokud dítě posadíte do dětské sedačky, jsou jeho šance při automobilové nehodě sedmkrát vyšší. Když ho budete držet v náruči, riziko zranění a smrti dítěte naopak mnohonásobně zvýšíte. Jedeme přece jen za roh a pomalu, tak sedačku nepotřebujeme - namítáte možná, když dítěti usazenému na zadním sedadle zapínáte bezpečnostní pás. Omyl.
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
Děkujeme za pochopení.
Mirek
28. 10. 2007 17:24
Pripad moji dcery
Je to už 12 let, 3 roky po rozvodu, kdy se s bývalou odstěhovala dost daleko a já byl vyřazen z její výchovy a dbaní na její bezpečnost. Dětské sedačky již byly běžné, nikoli však povinné. Hlavní starostí bývalé manželky bylo, jak mi bránit v trávení času s dcerou a ne jak ji chránit. Tak se stalo, že v jejích 5ti letech na zadním sedadle nepřipoutaná skončila s rozbitou hlavou po mírném nárazu jiného auta do boku jejich auta. Po následném částečném ochrnutí sice dnes chodí, ale kulhá, nemůže jezdit na kole, ve škole je několik let pozadu a po letech domácí školy, kterou si bývalá prosadila, je holka vyřazená z normálního kolektivu. Proto používejte dětské sedačky a ujistěte se, že jsou správně instalovány.
0
0
možnosti
pygmalion
27. 10. 2007 12:33
zbytečné okolky
moje dítě má už 23, ale sedačku vždycky mělo (sice starší roemer pegy koupenou od kamošky) a jak ji měl oblíbenou! nechápu, jak mohla uzákonění předcházet taková vlna obstrukcí, jakože lidi na to nebudou mít peníze, to je stejné, jako s cyklistickými přilbami etc. je překvapující, že lidé nechtějí chránit toi nejcennější co mají (myslím tím svoje děti, zdraví, anebo se mýlím?)
0
0
možnosti
roddie
27. 10. 2007 21:23
Re: zbytečné okolky
Někteří lidé jsou opavdu hlupáci. Naše malá také zpočátku nechtěla do sedačky, ale nejdřív z donucení a teď už sama a ráda do ní sama sedá. Mám dvě známé. Jedna je z těch, co "na tu cestu po městě ji nebudu poutat" - tohle naštěstí dopadlo dobře. Druhá měla kvalitní káru, bezpečnou, že, nabourala s třema děckama na dálnici, žádná velká bouračka, jen najela do svahu - dvě byly v pořádku a třetí, dvouleté, nebylo v sedačce a je mrtvé. Myslím, že potom se zamyslela, jestli k autu za 600 litrů nemohla přikoupit sedačku za 3 tisíce ...
0
0
možnosti
I-Worm
27. 10. 2007 8:07
Re: Matematika
nejspíše to desetkrát sníží deformace čumáku auta... Anebo strach, že kdyby se tam napsalo 1500 , tak by tomu nikdo neuvěřil...
0
0
možnosti
Duchna
26. 10. 2007 15:22
Na co výrobci zatím nepřišli
Dětská autosedačka je samozřejmě velmi dobrá věc. Jediný problém nastane v momentě, kdy prcek vyleje na sebe a na sedačku třeba kaši nebo jinou podobnou poživatinu. V tomto momentě máte dvě možnosti. Za prvé necht ho v kaši částečně setřené do kapesníku, nebo vyprat potah sedačky. Pokud zvolíte druhou variantu minimálně jeden až dva dny budete tento potah sušit a ditě nesmí do auta. Stačila by maličkost. Kdyby výrobce dodával zároveň náhradní potah sedačky. Zatím to řešíme všelijak.
0
0
možnosti
P.P.
26. 10. 2007 14:13
je to pravda
Vůbec nevím, jak bylo možno v minulosti jezdit bez dětských sedaček. Mně se to stalo jenom jednou. Tchýni bodla na chalupě včela a jelikož je alergická mohla umřít. Tak jsme naskákali do auta a jeli ji pomoci. V tom pěchu jsme "nestíhali" vzít dětskou sedačku. Dokud jsme jeli tam, přenášeli paní do auta a jeli do nemocnice bylo vše O.K. neb dvouleté dítě držela manželka v náručí. O nemocnici, jak nás s umírajícím člověkem vyhodili z pohotovosti se raději nebudu zmiňovat. Vzali nám ji na ARO, dostala kyslík, injekci a nechali si ji tam. Manželka zůstala s maminkou a já odjel s dvouletým dítětem bez sedačky. TO BYLA JÍZDA. Pokusil jsem se jej zapnout na zadním sedadle do pásu. Z toho vylezl během půl minuty. otevřel si zadní okénko a málem vypadl. (naštěstí jsem nezapoměl na dětskou pojistku), Řvaní na něj nepomohlo. Pak mi prolezl přes opěradlo na hlavu - na frekventované křižovatce! Pak skákal ze sedadla předního spolujezdce. Věděl jsem, že nemohu zabrzdit, to by jej síly mrštili o přední palubní desku. Nemohl jsem s tím nic dělat, nijak jej zafixovat, jenom jet a modlit se, abych nemusel prudce brzdit. Naštěstí jsem nemusel jet nijak zvlášť daleko, jenom pár kilometrů přes Prahu. Hned jsem koupil sedačky do všech aut v rodině aby jsme je nemuseli přenášet protože nepřipoutané dítě v autě už nechci nikdy zažít.
0
0
možnosti
© 2024 MAFRA, a.s. 
Přepnout na verzi pro počítač
