Poláci si za peníze z Unie postavili dálnice, my golfová hřiště a cyklostezky. Poděkujte svým politikům!
Žádný z dotačních titulů nepokrývá 100% nákladů, spolufinancování z národních zdrojů je dle podmínek programu zpravidla 20-50%. Poláci použili unijní zdroje na kofinancovani dálniční sítě. U nás se infrastruktura nestaví protože se rozpočet prozira na nesmyslech jako naprosto přemrštěné a přepálené důchody a přebujelá státní administrativa a státní zaměstnanci s prestrelenymi platy. A jelikož nezbude na financování jiného tak není ani k čemu načerpat to kofinancovani. Zbude jen na ty crcky ala cyklostezka a či rozhledna na které obec pustí parszovek tisíc korun.
Loni na podzim tvrdil velkohuby StBak a nejvetsi zlodej ve stredni Evrope, ze si rakusani budou muset maknout, aby dopojili dalnici v Mikulove na nasi D52.
O tyden pozdeji spolkova zeme Dolni Rakousy otevrela posledni usek dalnice k hranici, nedostaven tak neni jen 5km usek k ceske hranici, protoze zeme vedena diletanty a amatery z ANO neni schopna rict, kde bude trasa D52.
A nejen Poláci - to samé se týká Rakušanů, hned na 2místech.
Ti už v té slunečnici skončili.
ČD měl zůstat jeden podnik a ne ho rozdělovat na několik firem. Které, jak to občas vypadá, si dělají naschvály, místo aby vzorově spolupracovaly. Jenom přibylo papalášů/kindermanažérů a dalších bílých límečků v kancelářích.
Za to chybí lidé přímo v provozech.
Myslíte, že kdyby to zůstalo jako jedna firma, tak někdo, kdo teď pracuje v kanceláři, by šel dělat koloťuka? Šel by pracovat jinam a v provozu by lidi chyběli dál.
S tím zákonem o dopravních stavbách, hlavně liniových, má stát ( poslanci ) 30let zpoždění. Stačilo v r.1990 převzít německý model/zákon ( což zřejmě udělali Poláci před 20léty ). A dálnice, okruhy měst, mohly být v provozu již při našem vstupu do EU. V té době by Nás nikdo ne bu zeroval, jak se děje nyní.
Kdo nás buzeruje za to, že se u nás dálnice nestaví jako v Německu nebo Rakousku?
Jenže v Rakousku si Asfinag nedovolí dělat takové vý.eby s účastníky řízení jako u nás. V demokratických zemích má tradici konsensuální projednávání, u nás o.eby s vlastníky, s žabičkářama, s občany.