A to jak za spoje, jejichž provoz dotuje stát či kraje, tak i za ty, které dopravci vypravují na takzvané komerční riziko. Třeba z Prahy do Ostravy. „Půjde o velmi solidní podporu: 1,1 miliardy bude závazková doprava a 400 milionů komerční,“ popsal pro Lidovky.cz.
Až to schválí v Bruselu...
Cesta k penězům – které samozřejmě pokryjí jen část ztrát – ale ještě není otevřená. Ministerstvo dopravy bude částky rozdělovat prostřednictvím dotačních titulů, jejichž vznik i podobu musí posvětit bruselští úředníci. „Řízení u Evropské komise stále probíhá, rozhodnutí vydáno nebylo,“ potvrdil Martin Švanda, mluvčí antimonopolního úřadu, který českou žádost do Bruselu odeslal.
České dráhy v loňském roce zaznamenaly pokles cestujících i tržeb, důvodem je koronavirová krize |
Důležité je, že v covidovém režimu jsou evropští úředníci o poznání pružnější a žádosti vyřizují v řádu týdnů, zatímco běžně posuzují státní pomoc i dlouhých deset měsíců. Podle zdrojů serveru Lidovky.cz se zabývají mimo jiné tím, zda čeští dopravci udělali dost pro to, aby v krizové době šetřili na nákladech, a zda se náležitě připravili na krušný podzim, kdy se jim vlaky kvůli opatřením i obavám cestujících opět začaly vylidňovat.
Pro lepší pochopení vážnosti situace: ve vlacích největšího dopravce Českých drah byla loni v průměru volná každá pátá sedačka a ztráta z jízdného se bude pohybovat kolem pěti miliard korun. To mělo a bude mít konkrétní důsledky: cestující mají v nouzovém stavu na výběr méně spojů a zaměstnance ČD čeká redukce. V prosinci jmenovaný nový šéf Ivan Bednárik už ohlásil propouštění na kancelářských pozicích a pro ty, co zůstanou, nařídil dočasné snížení platů. Jeho předchůdce Václav Nebeský zkoušel na podzim žádat na ministerstvu dopravy o přímou pomoc ve výši téměř dvou miliard – což byla pololetní ztráta ČD –, ale neuspěl.
Dopravci zatím čerpali státní podporu jen skrze program Antivirus, který nahrazuje část mezd firmám s omezeným podnikáním. V plánu měl resort dopravy také vyplacení části ztrát za 67 dnů jarního nouzového stavu. A to těm dopravcům, kteří na objednávku státu vypravují rychlíkové spoje – tedy ČD, RegioJet, Arriva a GW Train Regio.
Podpora se měla počítat z odjetých kilometrů a ztrát, výplatu celkem asi 500 milionů měly stvrdit smluvní dodatky připravené k podpisu už na konci srpna.
K výplatě nedošlo. Havlíčkův úřad poslechl Brusel, který doporučil pomoci dopravcům místo smluv raději dotacemi. S tím, že se má platit i za postižené komerční linky. Do hry o náhradu škod se tak dostal například Leo Express, který pro stát nejezdí rychlíky, ale mimo jiné obrací denně pět spojů mezi Prahou a Ostravskem a Starým Městem.
„Ať je to co nejvíc“
Od léta ale bylo ticho. Až v půlce ledna odeslalo ministerstvo dopravy dotaz na ÚOHS, zda nově upravený program pomoci dopravcům není nedovolenou podporou, odtud pak plán na pomoc železnicím putoval do Bruselu. Na to, v jaké podobě se pomoc schválí, dopravci i ministerstvo čekají.
Provoz na železnici dál klesá, dopravci omezují část spojů kvůli přísným opatřením |
„Primárně chceme co nejdříve dotáhnout jarní nouzové období, s co nejvyšší mírou příspěvku. Od schváleného rozsahu podpory se pak bude odvíjet snaha o kompenzaci dalších období,“ uvedl mluvčí resortu dopravy František Jemelka. Provozovatelé vlaků logicky doufají, že evropští úředníci schválí co nejpříznivější kompenzaci chybějících tržeb.
„Počítáme se ztrátami způsobenými pandemií ve výši stovek milionů korun,“ prohlásil mluvčí Leo Expressu Emil Sedlařík. Během tvrdého lockdownu podle jeho slov klesla obsazenost vlaků zhruba na 20 procent, malý dopravce tedy musel sáhnout k omezení počtu spojů, které provozuje na komerční riziko.
