ČEZ uvedl, že výsledná cena překračuje hodnotu vstupní investice v eurech. Dvoutřetinový podíl ve třech bulharských rozvodných společnostech koupil ČEZ v roce 2004 za 281,5 milionu eur (v přepočtu podle aktuálního kurzu 7,12 miliardy Kč). Tuzemská média dříve spekulovala, že transakce může ČEZ vynést osm až devět miliard korun.
Bulharský ekonomický týdeník Kapital s odkazem na své zdroje napsal, že cena obchodu je zhruba 320 milionů eur (8,1 miliardy korun), upozornil server E15.cz. Z toho 180 milionů eur si má Inercom podle Kapitalu půjčit od dvou nejmenovaných společností. Inercom podle serveru u místních médií vzbuzuje otazníky. „Je to malá lokální společnost, která provozuje tři solární parky,“ řekl E15 redaktor týdeníku Kapital Nikolaj Stojanov.
Transakci na začátku týdne ostře napadl jeden z nejbohatších Čechů Jaromír Tesař, jehož společnost Energo-Pro neúspěšně usilovala o koupi bulharských firem ČEZ.
Tesař zpochybňuje průběh výběrového řízení. „Za více než 20 let, co jsem se pohyboval byznysově převážně v zemích východní Evropy, jsem se ani tam s ničím podobným nesetkal,“ řekl Tesař LN. Podnikatel vedení české energetické jedničky a její dozorčí radě v pondělí odeslal ostrý dopis, ve kterém napadl transparentnost výběru kupce. VÍCE ČTĚTE ZDE.
Jak LN informovaly již dříve, Inercom je v Bulharsku málo známý a tamní média pochybují o jeho zkušenostech a finančním zázemí. Podle bulharského ekonomického týdeníku Kapital provozuje několik malých solárních elektráren, zabývá se sanací panelových domů a v roce 2016 skončil ve ztrátě. Najít detailnější informace o skupině Inercom není jednoduché. Většina jejích firem sídlí na stejné adrese v bytě v rezidenčním projektu na kraji bulharského hlavního města Sofie.
Bulharský neklid kolem energetického gigantu ČEZ |
ČEZ plánoval z Bulharska odejít kvůli dlouhotrvajícím sporům s místními úřady, a protože se chce soustředit na Česko a střední Evropu a na obnovitelné zdroje energie v zemích jako jsou Německo a Francie. Předloni ČEZ zahájil mezinárodní arbitráž proti bulharské vládě. Horáková ve čtvrtek uvedla, že arbitráž není prodejem dotčena a bude ze strany ČEZ dál vedena.
ČEZ vstoupil na bulharský trh ke konci roku 2004. Jeho distribuční i prodejní společnost tam obsluhuje přibližně tři miliony zákazníků, zejména v západní části země. Balík prodávaných společností čítá podle Horákové sedm firem: CEZ Bulgaria, CEZ Elektro Bulgaria, CEZ Razpredelenie, CEZ Trade Bulgaria, CEZ ICT Bulgaria, Free Energy Project Orešec a Bara Group. Nejvýznamnější z nich je distribuční CEZ Razpredelenie. „Vypořádání transakce ještě podléhá souhlasu bulharského antimonopolního úřadu,“ dodala mluvčí.
Na průběh prodeje si u představenstva a dozorčí rady ČEZ tento týden dopisem stěžoval jeden z neúspěšných zájemců, energetická skupina Energo-Pro se sídlem v Praze. Odkazuje se přitom na analýzu od poradenské společnosti BDO Advisory.
Předseda představenstva Energo-Pro Jaromír Tesař v dopise, který má ČTK k dispozici, mimo jiné uvádí, že organizace prodeje neodpovídala velikosti transakce a významu aktiv. „Nedostatečná příprava procesu prodeje vedla k časovým posunům a celkovému rozložení procesu oproti původnímu plánu jeho průběhu, a to jak z hlediska časového, tak z hlediska účelu jednotlivých fází,“ uvedl v dopise Tesař. „Celkově tak proces musel být pro uchazeče z hlediska organizace nepřehledný, což mohlo snižovat jejich ochotu se na něm dále podílet a tím i pravděpodobnost získání nejlepší možné nabídky,“ dodal.
Už na konci loňského roku ČEZ prodal odděleně uhelnou elektrárnu Varna poblíž černomořského pobřeží bulharské firmě SIGDA ODD. Elektrárna s instalovaným výkonem 1260 megawattů je od začátku roku 2015 dočasně odstavena. ČEZ provoz elektrárny zastavil kvůli tomu, že Bulharsko nezískalo od Evropské unie povolení ani pro krátkodobý provoz elektrárny.
Výběr informací o aktivitách společnosti ČEZ v Bulharsku
|