LN zjistily, že část financí Inercomu přislíbila firma spojená s rusko-gruzínským miliardářem Paatem Gamgoneišvilim a s celosvětovými kauzami Paradise Papers a Offshore Leaks. Tedy s případy, kdy novináři vytáhli na světlo dokumenty odhalující globální úniky peněz do daňových rájů.
Bulharský premiér nařídil prověření prodeje majetku firmy ČEZ |
Mluvčí tuzemské energetické jedničky Ladislav Kříž uvedl, že dozorčí orgán ČEZ finanční zdroje bulharského Inercomu zkontroloval. „Samozřejmě jsme požadovali, aby společnost, která předložila nejlepší nabídku, prokázala způsob financování včetně externích zdrojů. To se stalo,“ řekl Kříž LN.
Pochybnosti ale ani po podpisu transakce nemizí. V Bulharsku je obchod ČEZ hlavní politickou událostí. V pátek rezignovala ministryně energetiky Temenužka Petkovová.
Důvodem rezignace bulharské ministryně byla její dlouholetá známost s majitelkou Inercomu Ginkou Varbakovovou a s jejím manželem Slavčem. Před víkendem situaci řešil i bulharský premiér Bojko Borisov, který si telefonoval se svým českým protějškem Andrejem Babišem. Nervozita bulharské strany pramení z toho, že největší distribuční společnost v zemi kupuje neznámá firma s neprůhledným financováním.
Miliardář a linka do Prahy
Když se dozorčí rada ČEZ radila, zda schválit prodej, její členové měli k dispozici materiály o financování transakce ze strany bulharské společnosti Inercom. Objevila se v nich mimo jiné offshorová firma Score Trade, která má poskytnout 67 milionů eur (1,7 miliardy korun). Jejím spoluvlastníkem je miliardář gruzínského původu s vazbami na Rusko Paata Gamgoneišvili. S ním je spojena i firma Euro Star OOD, která ručí za poskytnutí bankovního úvěru společnosti Inercom ve výši 180 milionů eur (4,5 miliardy korun).
Paata Gamgoneišvili zanechal několik stop v aférách s daňovými ráji Paradise Papers a Offshore Leaks. Vyplývá to z databáze Mezinárodního konsorcia investigativních novinářů (ICIJ), ve které jsou díky novinářům německého listu Süddeutsche Zeitung shromážděny informace o více než 785 tisících skořápkových firem z celého světa.
Kauzy Offshore Leaks, Panama Papers a Paradise Papers měly v uplynulých letech značné politické následky. V roce 2016 rezignovali na funkci například islandský premiér David Gunnlaugsson či pákistánský předseda vlády Nawaz Sharif. Pod silný tlak se kvůli odhaleným offshorovým tajemstvím dostal i ukrajinský prezident Porošenko či britská královská rodina.
Zpět ale k podnikateli Gamgoneišvilimu. Dle dokumentů ICIJ má adresu registrovanou v ruském hlavním městě Moskvě. Datové úniky ze specializované offshorové společnosti Appleby ukazují, že jedním z center Gamgoneišviliho bohatství je skupina Floremzane Limited z Britských Panenských ostrovů a ostrovu Man. Druhým uzlem firem jsou ruské skupiny Wesley Commerce a Golden Babylon.
Veřejných informací o Paatovi Gamgoneišvilim není mnoho. Na webu přední ruské developerské skupiny Patero Development je uveden jako jeden ze zakládajících členů. Gamgoneišvili rovněž působí jako ředitel ruské komerční banky Slavjanskij Credit.
Manažer z karibského ostrova
Jedním z ředitelů Gamgoneišviliho firem je manažer z karibského ostrova Svatý Kryštof a Nevis Edward Petre-Mears, který po světě spravuje přes tisíc firem. V Praze od roku 2015 vlastní společnost Salouna, jejíž obchodní náplní je pronájem nemovitostí a bytů. Z účetní uzávěrky za rok 2014 (aktuálnější nejsou k dispozici) vyplývá, že jde o spící společnost – s nulovými tržbami a bez zaměstnanců.
Jak LN informovaly již dříve, společnost Inercom byla dosud v Bulharsku málo známá a tamní média i politici pochybují o jejích zkušenostech a finančním zázemí. Podle bulharského týdeníku Kapital provozuje několik malých solárních elektráren, zabývá se sanací panelových domů a v roce 2016 skončila ve ztrátě. Skupinu firem Inercom řídí dvaačtyřicetiletá Ginka Varbakovová. Manžel Slavčo Varbakov se v podnikání oficiálně neukazuje, neboť v minulosti řídil jinou firmu, která zkrachovala.
Najít detailní informace o skupině Inercom není jednoduché. Většina jejích firem sídlí na stejné adrese v rezidenčním projektu na kraji bulharského hlavního města Sofie. Do uzavření obchodu s ČEZ odmítala majitelka komunikovat s novináři. Odmítla i žádost o rozhovor LN.
Teprve o víkendu majitelka Varbakovová poskytla rozhovor nejdříve bulharské agentuře BTA a pak i tamní televizní stanici Nova. V nich odmítla, že její firmy vlastní někdo další a ona je jen „bílým koněm“. Dodala, že obchod financuje respektovaná mezinárodní banka, aniž by uvedla její jméno.
Distribuční síť ČEZ v Bulharsku dodává elektřinu zhruba třem milionům lidí včetně obyvatel hlavního města Sofie. Český podnik má dlouhotrvající problémy s místními úřady, kvůli čemuž vede s bulharským státem arbitráž. Sympatiemi vůči ČEZ neoplývá ani tamní veřejnost: v roce 2013 kvůli vysokým cenám za elektřinu propukly demonstrace, které vedly k pádu vlády. A nakonec klid nemá ČEZ ani od bulharské policie, která prověřuje obchodování podniku.
