19. července 2018 12:38, aktualizováno  18:38 Lidovky.cz > Byznys > Energetika

Miliardový výprodej ČEZ v Bulharsku padá k zemi

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 20Diskuse
ČEZ | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy ČEZ | foto: Vojtěch ŠeredaLidovky.cz

SOFIE Jeden z největších obchodů tuzemské energetické jedničky ČEZ míří k totálnímu neúspěchu. Bulharský antimonopolní úřad nepovolil prodej bulharských aktiv ČEZ. Informaci přinesla agentura Reuters.

Vedení skupiny o odchod z balkánské země usilovalo několik let, dle svých slov i kvůli nevlídnému nastavení tamějších politiků a úřadů. Tento „exit“ je však nyní v ohrožení, což v důsledku může mít negativní vliv na cenu bulharského majetku ČEZ. Zájemce o koupi tamní distribuční a prodejní síť za 8,5 miliardy, firma Inercom, se nyní může proti rozhodnutí odvolat. Jak LN informovaly v dubnu, ČEZ by nyní mohl oslovit společnost, která ve výběrovém řízení energetického kolosu skončila na druhém místě - indické konsorcium společností Future Energy a India Power.

LN nahlédly do rozhodnutí antimonopolního úřadu a zjistily, že kritika kontrolorů se opírá o dvě zásadní výhrady. Regulátorům vadí takzvaná „horizontální koncentrace“ spočívající obavě, že nákup firmou Inercom by pokřivil trh v oblasti fotovoltaických elektráren. Druhým bodem rozhodnutí úřadu byla takzvaná „vertikální koncentrace“, dle níž regulátor nedoporučil, aby firma Inercom získala distribuční a prodejní síť ČEZ vzhledem k její důležitosti pro energetický systém Bulharska.

Zástupci Inercomu bulharskému pro deník Dnevnik uvedli: „Jsme překvapení rozhodnutím. Detailně prostudujeme jeho argumenty a v následujících dnech se rozhodneme, jak budeme dák postupovat.“

Obchod od počátku letošního roku vyvolával kontroverze. Jak totiž v lednu LN upozornily, otazníky vyvolávala hlavně firma Inercom. V oboru nijak známá společnost budila pochyby zejména kvůli tomu, zda a od koho sežene potřebné peníze na uhrazení nákladného obchodu ve výši 8,5 miliardy korun. Z informací, které LN zveřejnily v únoru, vyplynulo, že Inercom peníze sháněl u pochybných podnikatelů a neprůhledných firem. Bylo s podivem, že vedení ČEZ takové informace nevadily, a manažeři i nadále stáli o to kontrakt s Inercomem dotáhnout do finále.

„Seznámíme se s rozhodnutím antimonopolního úřadu. Pak se rozhodneme, jaké další kroky podnikneme,“ řekl LN tiskový mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.

Zdroje LN blízké české i bulharské vládě v několika posledních dnech informovaly, že Inercom nebude schopen potřebné finanční zdroje sehnat. Spekuluje se, že od financování obchodu Inercomu couvl gruzínský miliardář s ruskými konexemi Paata Gamgoneišvili, který se objevil v Paradise Papers či Offshore Leaks. Na začátku března LN informovaly, že od transakce daly ruce pryč i dvě banky – Fibank a Bulharská rozvojová banka – se kterými původně firma počítala.

Obchod se zejména v Bulharsku stal terčem ostré kritiky jak ze strany opozice, tak vlády premiéra Bojka Borisova. Výběr firmy Inercom kritizoval i český premiér Andrej Babiš (ANO). Největší obavy měl ale jeho bulharský protějšek, který v roce 2013 kvůli dění kolem ČEZ neustál tlak veřejnosti a rezignoval na post předsedy vlády. Bulhaři tehdy masivně demonstrovali proti vysokým cenám energií. V důsledku nepříjemných zkušeností a tlaku, který na Borisova začala vyvíjet nyní pozice, tamní vláda projevila v březnu zájem majetkově Inercom ovládnout a získat tak nad firmou kontrolu. Síť, o kterou Inercom usiluje, obsluhuje tři miliony obyvatel, takže jde o navýsost politickou a bezpečnostní záležitost.

  • 20Diskuse


Ondřej Koutník

Autor

Ondřej Koutníkondrej.koutnik@lidovky.czČlánky