28. října 2018 18:00 Lidovky.cz > Byznys > Firmy a trhy

Kampaň #MeToo, aneb příliš drahé ,laškování’. Kolik vlastně stojí harašení?

Kampaň #MeToo odstartovalo obvinění producenta Harveyho Weinsteina ze sexuálního obtěžování. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Kampaň #MeToo odstartovalo obvinění producenta Harveyho Weinsteina ze sexuálního obtěžování. | foto: Reuters

PRAHA Co všechno způsobila kampaň, která měla primárně upozornit na sexuální obtěžování (nejen) žen na pracovišti? A lze vlastně vůbec vyčíslit, jaký má podobné jednání ekonomický dopad nejen na firmy, ale na celou společnost?

Je tomu zhruba rok, co obvinění producenta Harveyho Weinsteina ze sexuálního obtěžování rozpoutalo kampaň #MeToo. Celý svět následně zaplavila svědectví milionů lidí, samozřejmě především žen, kteří v sobě tuto traumatickou zkušenost dusili mnohdy celá desetiletí. Kampaň #MeToo ale neotřásla jen životy mnoha lidí, připomněla také, že sexuální obtěžování může mít i nemalé ekonomické dopady.

Kolik stojí harašení

Průzkumů, které by nějakým způsobem vyhodnocovaly, jaký vliv má sexuální obtěžování na pracovišti na ekonomiku, existovalo před zahájením kampaně #MeToo jen pramálo. A to navzdory tomu, že podle americké Komise pro rovné pracovní příležitosti se na pracovišti setkalo se sexuálním obtěžováním až 85 procent žen. 

Banner k Indexu.

Většina zpráv, které jsou k dispozici, hovoří o tom, kolik musela firmy zaplatit v mimosoudních vyrovnáních nebo na základě rozhodnutí soudu kvůli sexuálnímu obtěžování ze strany svých představitelů. Ani tato data ale nejsou zanedbatelná. Society for Human Resource Managment zveřejnila v roce 2010 studii, jež prokazovala, že v předchozích dvou letech se každá třetí firma musela potýkat s obviněním ze sexuálního obtěžování. Komise EEOC uvádí, že od roku 2010 zaplatily americké firmy celkem 699 milionů dolarů zaměstnancům, kteří tvrdili, že se stali oběťmi obtěžování.

Stačí vzpomenout pár podobných případů z nedávné minulosti, aby bylo jasné, že sexuální obtěžování může přijít pěkně draho. V roce 2016 zaplatil Fox News Channel 20 milionů dolarů Gretchen Carlsonové, jež obvinila ze sexuálního obtěžování bývalého výkonného ředitele Rogera Ailese. A v roce 2011 vysoudila Ashley Alfordová 95 milionů dolarů na firmě Aaron‘s Rents, když obvinila ze sexuálního obtěžování a napadení svého manažera.

Herečka Mia Sorvinová v roce 2007.

Jednou z obětí sexuálního obtěžování byla i herečka Mia Sorvinová.

Vedle těchto přímých výdajů jsou tu ale ještě méně viditelné výdaje nepřímé, způsobené například sníženou produktivitou, vyšší fluktuací a poškozením pověsti. Často citovaná studie z roku 1988 ukazuje, že typická firma z žebříčku Fortune 500 přijde ročně o 6,7 milionu dolarů kvůli nepřítomnosti v práci, zvýšeným nákladům na zdravotní péči, špatné pracovní morálce, nízké výkonnosti a změnám v kolektivu – to vše v důsledku sexuálního obtěžování (převedeno na hodnotu dolaru v roce 2017 by to vycházelo na více než 14 milionů dolarů ročně).

Studie NSRVC (National Sexual Violence Resource Center) z roku 1994 se zase zaměřila na výdaje spojené se sexuálním obtěžováním v americké státní správě a vyčíslila jejich odhad na 327 milionů dolarů, a to včetně nákladů souvisejících s fluktuací (24,7 milionu dolarů), nemocenskou vybíranou ve spojitosti se sexuálním obtěžováním (14,9 milionu dolarů) a sníženou produktivitou (287,5 milionu dolarů).

Trauma ničící kariéru

Výrazné ekonomické dopady má samozřejmě sexuální obtěžování na jeho oběti, především tedy ženy. Jeden z mála výzkumů, jež se tomuto problému věnovaly, provedli sociologové Heather McLauglihová, Christopher Uggen a Amy Blackstoneová. Soustředili se především na ženy, jež se staly oběťmi v raných fázích pracovní kariéry, a zjistili, že u takových žen je podstatně vyšší pravděpodobnost, že změní zaměstnání – 80 procent žen, jež zažily sexuální obtěžování, do dvou let práci opustilo. Podstatně se u nich také zvýšila pravděpodobnost, že budou hledat nové zaměstnání v úplně jiném oboru a krátce po incidentu se pokusí rapidně snížit počet odpracovaných hodin. Takovéto změny mohou zásadně ovlivnit jejich budoucí kariéru, obzvláště pokud k nim dojde jen záhy po nástupu na pracovní trh.