23. května 2019 5:02 Lidovky.cz > Byznys > Firmy a trhy

Růst stížností na Českou poštu, ale i víc přenesených dat. Zpráva ČTÚ popsala telekomunikační trh

V uplynulém roce rostl počet stížností na doručování zásilek. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy V uplynulém roce rostl počet stížností na doručování zásilek. | foto:  Petr Topič, MAFRA

PRAHA Mnohem víc stížností na Českou poštu, ale i dvojnásobně větší spotřeba dat v mobilních sítích. I takové závěry přinesla výroční zpráva Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ) za loňský rok. Regulátor uvedl, že uživatelé mobilních telefonů v roce 2018 přenesli 368 petabytů (PB) dat, dvojnásobně víc, než o rok dříve. Zpráva ovšem uvádí i to, že úřad vloni zaznamenal 680 stížností na poštovní služby, což je o 227 více než v roce předešlém. Tehdy jich bylo 453.

Kromě rostoucího počtu stížností na doručování zásilek Česká pošta letos zaznamenala i nelichotivé prvenství. Vůbec poprvé se totiž za svou novodobou historii propadla do stamilionové ztráty. Podnik od svého vzniku v roce 1993 vykázal ztrátu 275 milionů korun proti předchozímu zisku 91 milionů korun.

Skutečná provozní ztráta bez započítání pohledávky vůči státu za tzv. univerzální službu byla ale, jak upozornila agentura ČTK, mnohem vyšší - 1,075 miliardy korun. A podle vicepremiéra české vlády Jana Hamáčka (ČSSD), pod jehož ministerstvo vnitra Česká pošta spadá, je to kvůli tomu, že stát dlouhodobě málo platí za služby, které od pošty chce. Jak k tomu uvedla ČTK, pošta dosud zajištění služeb pro stát dotovala z rezerv, které ale nyní došly.

Problémy v doručování zásilek

„V průběhu roku 2018 ČTÚ registroval významné problémy na straně České pošty při plnění stanovených podmínek pro poskytování základních služeb, a to především v oblasti doručování zásilek,“ uvádí výroční zpráva ČTÚ. Počet stížností stoupl loni na 680 z předloňských 453. I kvůli tomu uskutečnil úřad kontroly pošt v průběhu července až října loňského roku ve všech sedmi regionálních ředitelstvích České pošty. A zjistil, že v 55 z celkem 65 kontrolovaných poštovních dodejen došlo k nějakému pochybení.

Dle zprávy k hlavním prohřeškům patřilo to, že doporučené zásilky nebyly dodány v souladu s tuzemským zákonem o poštovních službách a ve 20 případech pak tyto chyby nebyly napraveny ani následující pracovní den. Regulátor chce proto letos správními řízeními nedostatky napravit.

K výsledkům o prověřování poštovních dodejen Matyáš Vitík, mluvčí České pošty uvedl, že zpráva ČTÚ sice zmiňuje počty dodejen, kde mělo k pochybení dojít, nezmiňují se ale konkrétní počty zásilek, u kterých neměl být uskutečněn pokus o doručení. „Je otázka, k čemu taková kontrola vlastně sloužila, když ani pro Českou poštu, ani pro ČTÚ nepřináší konkrétní data,“ řekl LN mluvčí státního podniku. Co se týká finanční situace pošty, je dle něj způsobená hlavně nedostatečnou platbou státu za tzv. univerzální službu. Podnik hledá úspory a zefektivňuje všechny procesy.

„Mění se trh, mění se spotřebitelské návyky našich zákazníků, klesají počty odeslaných listovních zásilek, roste balíkový trh. Proto musíme reagovat na ztráty výnosů z listovních zásilek a přizpůsobit nové projekty nejen výnosům, ale i nákladům,“ řekl LN Vitík. Už od roku 2018 podle něj probíhají změny, které mají přizpůsobit Českou poštu současné situaci na trhu. „Konkrétní opatření, která povedou ke kladnému hospodářskému výsledku v roce 2022, budeme postupně představovat v momentě, kdy bude jasná jejich finální podoba,“ doplnil Matyáš Vitík.

Aukce může vynést miliardy korun

Domácí telekomunikační trh ale není jen o nepříznivých zprávách. Očekávání ekonomů například počítají s tím, že na letošní podzim plánovaná aukce kmitočtů pro tzv. 5G sítě by mohla přinést státu kromě výnosu osmi miliard korun také vstup čtvrtého mobilního operátora. A s ním je spojováno hlavně zlevnění dat. ČTÚ ve výroční zprávě uvedl, že v tuzemských mobilních sítích se v roce 2018 přeneslo 368 petabajtů (PB) dat, což je více než dvojnásobně víc než v roce předešlém. Zásluhu na tom má služba fixní LTE (Z anglického Long Term Evolution, je technologie určená pro vysokorychlostní internet v mobilních sítích – pozn. red.). Zatímco přes mobilní službu uživatelé přenesli celkem 135 PB, přes fixní LTE objem přenesených dat překonal 234 PB.

Zpráva uvádí také to, jak se měnily ceny za datové služby. Od roku 2011 do poloviny roku 2018 klesla průměrná jednotková cena za megabyte (MB) dat, bez zahrnutí fixního LTE, o 0,32 koruny, tedy o více než 74 procent. Za posledního 2,5 roku klesla cena o šest haléřů, tedy o 35 procent, na 0,11 koruny za MB. Počet uživatelů internetu v mobilu se loni zvýšil o 232 000 na 7,98 milionu SIM karet z celkového počtu 14,7 milionu aktivních karet na trhu. Vedle tří plnohodnotných mobilních operátorů na českém trhu působilo také kolem 180 virtuálních operátorů a přeprodejců služeb, plyne z dat ČTÚ.

„Výroční zpráva ČTU dále potvrdila záměr vyhradit část spektra v pásmu 700 MHz frekvenci pro nového operátora, zahrnuty budou i frekvence v 3400 až 3600 MHz pásmu. Potenciální příchozí operátor by tak mohl poskytovat širokou paletu komerčních služeb a to i bez vlastní infrastruktury díky podmínce národnímu roamingu. Právě nadefinování národního roamingu pak bude mít důležitý dopad na ceno tvorbu nového operátora,“ řekl LN k výroční zprávě ČTÚ Martin Cakl, analytik ČSOB.

Pavel Daniel

Najdete na Lidovky.cz