Pátek 26. února 2021svátek má Dorota 13 °C dešťové přeháňky Předplatné LN
Lidovky.cz > Byznys > Firmy a trhy

Velké vesmírné finále: k Marsu se blíží v jeden čas hned tři sondy s cílem zmapovat rudou planetu

V závodu k Marsu by měla jako první dorazit sonda Spojených arabských emirátů. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy V závodu k Marsu by měla jako první dorazit sonda Spojených arabských emirátů. | foto: Mohammed Bin Rashid Space Centre

PEKING/WASHINGTON/ABÚ DHABÍ Stejně jako na zasněžených silnicích, také na vesmírné dálnici mezi Zemí a planetou Mars je tento týden neobvykle rušno. Oslavit Nový rok tam míří rovnou tři vědecké expedice z různých mocností. Všechny cestu započaly loni v létě, s postupujícím časem ale napětí stoupá - závod jde do finále. V úterý se o vplutí do oběžné dráhy Marsu pokusí Spojené arabské emiráty.

V neděli na Marsu nastala jarní rovnodennost a oficiálně tam tak běží 36. rok, ale především proto, že léta rudé planetě začala americká NASA připisovat až od roku 1955. Jeden martský rok pak čítá 668 solů a je roven 687 dnům zemským, roční období jsou proto na Marsu téměř dvakrát delší. Díky tomu se loni od 14. července do 15. srpna otevřelo takzvané startovací okno, které vychází ze vzájemného postavení obou planet na jejich cestách okolo Slunce. Dráha proto musí být zvolena tak, aby se sonda vypuštěná ze Země setkala s Marsem v přesně daném bodě a přesně daném okamžiku.

Nový rok na rudé planetě začne hodně nezvykle, dojde hned na několik ‚zemských‘ návštěv. Už v úterý by zde měla přistát sonda Spojených arabských emirátů. Takzvaného startovacího okna, které se otevírá pro cesty na Mars jednou za zhruba 26 měsíců, loni v červenci také využily také Spojené státy a Čína. I proto je v prvních dnech martského „roku 36“ čeká slavnostní okamžik, tedy zakončení cesty po takzvané Hohmannově trajektorii, jíž před přistáním už více než šest měsíců následují. Pro vědce a nadšence to slibuje hned trojnásobnou naději na převratné martské objevy či posun k osídlení planety lidmi.

Závod vedou emiráty

Jako první ze tří účastníků vesmírného závodu se v úterý do cíle pohrne Naděje - tedy sonda Spojených arabských emirátů (SAE) pojmenovaná právě Hope. Ta ze zmíněné trojice Zemi zároveň opustila jako první, z japonského kosmodromu Tanegašima s pomocí nosné rakety H-IIA odstartovala v neděli 19. července. Jako jediná však nemá přistát na povrchu Marsu, jejím úkolem bude podle Astronomického ústavu České republiky zkoumat změny denních a sezónních cyklů atmosféry a prachové bouře v různých oblastech rudé planety, a to z oběžné dráhy.

V závodu k Marsu by měla jako první dorazit sonda Spojených arabských emirátů.
V závodu k Marsu by měla jako první dorazit sonda Spojených arabských emirátů.

Podle SAE se ale pohybují šance na zapojení sondy do oběhu kolem Marsu tak padesát na padesát. Rozhodne se během 27 minut složitých manévrů, které mají jednu a půl tuny těžké těleso zpomalit zhruba na 18 tisíc kilometrů v hodině – tedy asi šestkrát. V případě úspěšného ukotvení na oběžné dráze budou však podle serveru Sciencealert SAE pátým národem, který Mars prozkoumají zblízka a symbolicky tak zároveň oslaví 50. výročí od sjednocení země. 

„Není to pro nás závod. Letíme do vesmíru za společným cílem,“ řekl Omran Sharaf, projektový manažer ‚nadějné mise‘. Zároveň však nepopírá, že by výhra v tomto minizávodě pro něj znamenala „obrovskou poctu“. V minulosti se na misích na Mars úspěšně podílely Spojené státy americké, Indie, bývalý Sovětský svaz a Evropská kosmická agentura (ESA).

Čína těsně v patách

Čtyři týdny dlouhého časového úseku určeného pro start na Mars jako druhá využila čínská mise Tianwen-1, jejíž název v překladu zní jako „pátrání po nebeské pravdě.“ Zatímco se jí už podařilo poslat na Zem první černobílou fotografii části rudého povrchu planety, přistát by na něm měla už ve středu. A jak už sám název napovídá, cílem mise je hledání důkazů o zdejším životě. Zabývat se má i třeba výzkumem půdy a atmosféry.

Čínská sonda poslala na Zemi první černobílý snímek Rudé planety. Fotografie je...

Čínská sonda poslala na Zemi první černobílý snímek Rudé planety. Fotografie je pořízena ze vzdálenosti 2,2 milionu kilometrů.

K rudé planetě přitom nikdy neletěl těžší stroj vyrobený lidmi. Jeho obrovitost je dána komplexnosti mise, váží téměř pět tun. Podle Astromického ústavu se z kosmodromu Wenčang na nosné raketě Long March 5 vznesl 23. července do vesmíru náklad skládající se z orbiteru, tedy sondy, která zůstane na oběžné dráze Marsu, a přistávacího modulu (landeru), který nese i malé robotické vozítko (rover).

NASA nasadí i vrtulník

Jako poslední se pak o týden později z floridského Mysu Canaveral na cestu k Marsu přidala americká sonda Perseverance (Vytrvalost), která se pokusí příští čtvrtek (18. února) přistát na povrchu Marsu pomocí „nebeského jeřábu“ přímo z přeletové trajektorie, vynechá tedy parkování na oběžné dráze. Podle astronomů zde rover, který si s sebou veze i malý průzkumný vrtulník Ingenuity (Vynalézavost), čeká pátrání po stopách případného dávného života a sbírání vzorků. Ty by měly být některou z pozdějších výpravou dopraveny na Zemi. Trvání mise roveru Perseverance je plánováno na jeden martský rok, který je zhruba dvojnásobně dlouhý oproti roku pozemskému.

Do závodu o dosažení Marsu se původně měla zapojit také evropsko-ruská spolupráce. Mise s názvem ExoMars 2020 byla však kvůli problémům s přípravou již podruhé odložena. Odstartovat by tak měla v dalším startovacím okně, které se otevře v roce 2022. Hlavním úkolem této mise bude hledat na Marsu stopy možného dřívějšího života a hledání známek po tekoucí vodě. Součástí přistávací plošiny má být také český přístroj připravený Ústavem fyziky atmosféry Akademie věd ČR určený k analýze elektromagnetických vln na povrchu Marsu.

V současnosti již rudou planetu zkoumají dva americké stroje - od roku 2012 zde pátrá velká pojízdná vědecká laboratoř Curiosity po pozůstatcích případných mikroorganismů a od roku 2018 robotická sonda InSight zkoumá vnitřní struktury Marsu, jeho seismickou aktivitu a tepelné toky pod povrchem. Kolem planety létá i několik vědeckých, retranslačních a snímkovacích družic. Od roku 1960 však více než polovina všech pokusů o dobytí planety selhala. 

Dvaadvacet znaků, že s tímhle mužem vás místo pohádky čeká jen utrpení

Jedovaté vztahy | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Některé ženy jako by se zhlédly v popelce. Věří, že oříšky přinášejí prince. Jenže nakonec jsou z nich spíš veverky –...

Inflace požírá uložené peníze. Kam s nimi, aby jich zmizelo co nejméně?

ilustrační snímek | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Naspořili jste 200 000 korun, uložili je na účet, těšili se na úroky a po roce zjistili, že jste zbohatli o celých 340...

Biolog Zrzavý: Covid se postará, abychom umírali i na něco jiného než rakovinu

Evoluční biolog prof. Jan Zrzavý | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Podle amerického psychologa a genetika Roberta Plomina mají zděděné geny daleko větší význam při utváření naší...

Bizarní zážitky z těhotenství: Vůně hlíny, hlava v oblacích a neodolatelná chuť na molitan
Bizarní zážitky z těhotenství: Vůně hlíny, hlava v oblacích a neodolatelná chuť na molitan

Těhotenství přináší hodně zajímavých situací a stavů, které jsou jiné než obvykle. Máte chuť na jídlo, které jste předtím nemohla ani vidět,...