Pod povrchem Měsíce by měly být uloženy pohlavní buňky 6,7 milionu pozemských druhů včetně lidí. „Země je přirozeně nestabilní prostředí,“ uvedl autor studie Jekan Thanga, který společně se svým týmem z Arizonské univerzity s tímto plánem přišel.
Mladá žena, která se vyléčila z rakoviny, poletí do vesmíru |
Kvůli nestabilitě naší planety by jakékoli úložiště na Zemi uchovávané vzorky dostatečně neochránilo. A proto navrhuje vytvořit jakousi „Noemovu archu“ na Měsíci - a to co nejdříve. Reproduktivní buňky by měly být uloženy v v kryomodulech, tedy hermeticky uzavřených schránkách s hluboce zmrazeným obsahem, a umístěny v nedávno objevených měsíčních šachtách, jimiž podle vědců před miliardami let proudila láva.
  |
Tyto šachty nebo tunely sahají 80 až 100 metrů pod povrch, a „poskytují tak už připravené útočiště pod povrchem Měsíce, který ohrožují velké výkyvy teploty, stejně jako meteority a radiace“, uvedl Thanga.
Koncept archy už využívá globální sklad rostlinných semen Svalbard na norském ostrově Západní Špicberk za polárním kruhem. Ve skladu zahloubeném ve skále je uloženo 992 000 jedinečných vzorků, každý zastoupený průměrně 500 semeny.
Tento plán může vypadat jako něco ze sci-fi literatury či filmů, ale vědci Arizonské univerzity vypočítali, že poslat na Měsíc kryogenicky zmrazené vzorky spermií, vajíček, spor a semen zhruba 6,7 milionu pozemských druhů by bylo proveditelné. Všechny vzorky by se daly na Měsíc dopravit v rámci 250 letů. Pro porovnání - stavba Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) vyžadovala 40 letů do vesmíru.
