4. září 2018 10:51, aktualizováno  13:28 Lidovky.cz > Byznys > Firmy a trhy

Vláda nepodpořila návrh ODS na zrušení superhrubé mzdy, kterou zavedl Topolánek

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 0Diskuse
Jednání vlády. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Jednání vlády. | foto:  Petr Topič, MAFRA

Praha Návrh ODS na zrušení takzvané superhrubé mzdy a solidární daňové přirážky pro lidi s vyššími příjmy vláda nepodpořila. Kabinet ANO a ČSSD na úterním zasedání schválil k daňové novele negativní stanovisko, sdělilotiskové oddělení úřadu vlády. Bez ohledu na postoj vlády o předloze rozhodnou zákonodárci. Občanští demokraté se vůči stanovisku vlády ohradili.

„Vláda se zaměřuje pouze na státní zaměstnance, kterých je zhruba deset až 12 procent, na ostatní zaměstnance kašle. Náš návrh nabízí výrazné snížení daní úplně všem zaměstnancům,“ řekl na tiskové konferenci předseda poslanců ODS Zbyněk Stanjura.

Podle podkladů pro úterní jednání vlády ODS předpokládá kvůli opatření pokles výběru daně z příjmů o 55 miliard korun ročně, ministerstvo financí odhaduje propad o 20 miliard korun vyšší. Právě dopady na rozpočet ministerstvo financí nedoporučovalo zákon podpořit.

Předběžné stanovisko uvedené ve vládních podkladech uvádělo, že zrušení superhrubé mzdy je pozitivní krok vedoucí ke zjednodušení zdaňování příjmů. Vláda se k tomu zavázala i v programovém prohlášení. Stanovisko ale poukazuje na to, že předložený návrh zákona řeší pouze dílčí změnu daně z příjmů, která by vedla ke značnému snížení příjmů veřejných rozpočtů, a postrádá navazující úpravy.

Zaměstnancům by se podle návrhu ODS zdaňovaly jen hrubé mzdy, tedy bez navýšení o odvody zaměstnavatele na zdravotní a sociální pojištění. Sazba daně by měla zůstat jako nyní na 15 procentech. „Celkový očekávaný pokles inkasa veřejných rozpočtů při provedení navrhované úpravy by podle propočtů ministerstva financí byl cca 75 miliard korun, z toho dopad na státní rozpočet by byl cca 50 miliard korun a na rozpočty obcí a krajů pak cca 25 miliard korun,“ stojí v předběžném stanovisku, které dostala vláda ke schválení.

‚Zdůvodnění je úsměvné‘

Dále se v něm připomínalo, že koalice se zrušením suberhrubé mzdy chce zavést zdanění hrubé mzdy sazbou 19 procent. Místo solidární přirážky hodlá zavést druhou sazbu 23 procent. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) řekla letos v dubnu, že příslušný návrh předloží až v příštím roce. Platit by měl od roku 2020.

Stanjura označil zdůvodnění kabinetu za úsměvné. Pokud vláda vyčítá občanským demokratům, že nezvyšují daně a nenavrhují více sazeb, ODS se k tomu hrdě hlásí, uvedl. Pokud vláda očekává příští rok zvýšení rozpočtových příjmů asi o 115 miliard korun, je podle něho čas na snížení daní. Kabinet to ale nedělá a nemá ani ambici hospodařit s vyrovnaným státním rozpočtem, dodal Stanjura.

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) řekla letos v dubnu, že vládní návrh ke zrušení superhrubé mzdy a solidární přirážky předloží až v příštím roce. Platit by měl od roku 2020. Stanjura glosoval, že opatření bylo i v programu minulé vlády ČSSD, ANO a KDU-ČSL, někdejší ministr financí a nynější premiér Andrej Babiš (ANO) ani jeho nástupci na ministerstvu financí ale tento bod z vlastního programu za pět let nesplnili.

Superhrubou mzdu zavedl zákon o stabilizaci veřejných rozpočtů, který v roce 2007 prosadila v Parlamentu Topolánkova vláda. Základem daně pro zdanění příjmů ze závislé činnosti, tedy hlavně mezd zaměstnanců, je jejich hrubá mzda navýšená o odvody zaměstnavatelů na zdravotní a sociální pojištění. Lidé s příjmem zhruba nad 1,2 milionu ročně kromě toho odvádějí z částky nad touto hranicí sedmiprocentní přirážku k dani z příjmů. Takzvané solidární zvýšení daně přinesla změna zákona z roku 2012, kdy ji prosadila vláda Petra Nečase (ODS).

ČTK
  • 0Diskuse




Najdete na Lidovky.cz