30. dubna 2018 6:00 Lidovky.cz > Byznys > Firmy a trhy

Zlín už dávno není městem ševců, tvrdí spolumajitel obuvnické firmy Prabos

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 0Diskuse
Spolumajitel Prabosu Jaroslav Palát dokázal firmu dvakrát postavit na nohy. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Spolumajitel Prabosu Jaroslav Palát dokázal firmu dvakrát postavit na nohy. | foto: Yan Renelt, MAFRA

PRAHA Česká obuvnická firma s více než stoletou tradicí vstupuje na pražskou burzu. Prabos totiž zažívá v posledních letech vzestup a neustále roste. Ne vždy tomu tak bylo. V době, kdy firmu sídlící ve Slavičíně vlastnili polští majitelé, byl Prabos zadlužený a na pokraji bankrotu.

Českou obuvnickou firmu Prabos, která sídlí nedaleko od Zlína, vlastní Juraj Vozár a Jaroslav Palát. Výrobce pracovních a volnočasových bot navazuje na tradici Jana Pivečky, který na stejném místě založil v roce 1860 koželužnu. V roce 2006 Prabos koupili v rámci konkurzu společnosti Svit podnikatelé Vozár s Palátem. Za dva roky jim na stole přistála nabídka od konkurenční firmy Protektor z Polska. Nabídku sice přijali, ale v roce 2012 se opět do Prabosu vrátili. Polští majitelé totiž firmu zadlužili a potopili na dno. I kvůli pocitu zodpovědnosti se tak osvědčená dvojice pustila do záchrany české obuvnické firmy podruhé.

LN: Hlásíte se k odkazu zakladatele Jana Pivečky?
Jaroslav Palát: Po Baťovi je pan Pivečka další velký pojem, bohužel ve fabrice kromě obrazů nezůstalo vůbec nic. Nenašli jsme žádné vzorky ani propagační materiály. Navazujeme na odkaz pouze tím, že vyrábíme boty na stejném místě, kde už od roku 1860 byla koželužna.

LN: Říká se, že je Zlín město ševců, jak těžké je najít nového a kvalitního zaměstnance?
To už dávno neplatí. Veškeré odborné učňovské školství tady zaniklo někdy před deseti lety. Dokonce i na Univerzitě Tomáše Bati podle mých informací zůstal jediný obor, a to je design obuvi, který studuje pár desítek lidí. Najít nového a mladého zaměstnance je nemožné, prostě nejsou. Vyučený mladý švec neexistuje, protože se to nemá kde naučit. Navíc, když už někdo chce být ševcem, tak má v plánu dělat boty na zakázku a nikoliv sedět u pásu a šít vojenskou obuv.

LN: Kdo jsou vaši zákazníci?
Našim hlavním zákazníkem je Armáda České republiky, potom také policie. Obnovili jsme dodávky do Bundeswehru, před několika lety jsme dodávali holandské armádě. Naši pracovní obuv nosí v ČEZu, Škodovce a dalších firmách. Z 30 až 40 % tvoří náš prodej hlavně veřejné složky. Dalších 30 až 40 % tvoří volnočasová a pracovní kolekce, kterou dodáváme konečnému zákazníkovi nebo velkoobchodům.

LN: Proč se boty Prabos začaly v minulosti rozpadat dobrovolným zálohám? Byly nekvalitní?
Problém vznikl tak, že dobrovolným zálohám armáda vydala ze skladu boty, které byly už dávno po garanci. Dobu skladovatelnosti zaručujeme na pět let, plus další dva roky ručíme za kvalitu. Tohle byly boty, které jim ležely na skladě minimálně 8 let. Polyuretan, ze kterého se dělá podešev, časem degraduje, podléhá hydrolýze. To je přirozená vlastnost tohoto materiálu. Je paradoxní, že hydrolýzou je více postihnutá obuv skladovaná než používaná. Problém tedy nebyl v tom, že bychom dělali nekvalitní boty. Stejný případ se stal u sportovců, kteří si vytáhli ze skříňky boty nafasované před deseti lety.

LN: V loňském roce se vám meziročně zvýšil zisk o 80%, co za tím stojí?
Do značné míry na tom má zásluhu kontrakt s českou armádou. Kromě toho, že prodáváme botu s dobrou marží, je to pro nás zákazník, který nám umožňuje plánovat. Odebírá relativně úzké portfolio modelů a posílá nám vždy objednávky na tři měsíce dopředu. Dalším důvodem je zúžení portfolia pracovní obuvi na vysoce specializované produkty s vyšší přidanou hodnotou.

LN: Vaši firmu čtyři roky vedli polští majitelé, v jakém stavu ji zanechali?
Společně s Jurajem Vozárem jsme firmu vlastnili už od roku 2006. Když jsme Prabos získali poprvé v rámci konkurzu společnosti Svit, tak jsme firmu resuscitovali a dostali jsme ji na zajímavou ziskovou úroveň. Obdrželi jsme nabídku od naši konkurence z Polska. Společnost Protektor měla v té době připravenou expanzi, kterou chtěla financovat úpisem akcií na varšavské burze. Měli představu, že vytvoří středoevropský holding výrobců a prodejců pracovní obuvi. My jsme jim tehdy prodali 100% akcií a z firmy jsme oba odešli. Bohužel Protektor tu expanzi nezvládl. V roce 2012 se mi ozvali, zda nechceme firmu zpátky. Firma byla zdevastovaná a minutu před bankrotem. Byla v podstatně horší kondici, než když jsme ji přebírali poprvé. Dlužili na koho se podívali a neměli žádné zakázkové portfolio.

LN: Proč jste Prabos znovu odkoupil? Cítil jste zodpovědnost?
Ano, cítil jsem zodpovědnost a vadilo mi, že firma, kterou jsem vybudoval, měla skončit v bankrotu. Na druhou stranu jsem v tom cítil příležitost. S kolegou jsme si byli vědomi potenciálu společnosti. Situace byla trochu horší než jsme čekali, ale podařilo se ji zachránit.

LN: V květnu vstupujete na burzu, přemýšlel jste o tom už dříve?Přiznám se, že moje tajné přání bylo dostat jednu z firem na tu nejvyšší úroveň. Z pohledu společnosti je nejvyšší stupeň obchodování na burze. Bohužel burzovní požadavky na IPO výrazně přesahovaly velikost a možnosti všech firem, které jsem vlastnil. Teď se objevil trh Start, který mi připadá jako šitý přímo na míru. Původně jsme chtěli jít cestou IPO, tedy v podobě navýšení základního jmění, kolega Vozár je ale trochu konzervativní a nevěří tomu tak jako já. Ve finále tak budu ze svých 50% prodávat 15%. Třetinu peněz si odnesu na své jiné aktivity, ale dvě třetiny půjdou zpátky do firmy jako podřízený dluh. V horizontu pěti let už větší podíl prodávat nebudu. Chceme si s kolegou nechat ve firmě rozhodovací pravomoce. Neuděláme stejnou chybu jako v minulosti.

LN: Proč chcete otevřít továrnu na Ukrajině? Bude se tam vyrábět celá bota?
Zásadní problém na českém trhu je nedostatek kvalifikovaných pracovníků, tedy šiček. Vozit šičky z Ukrajiny k nám je nesmysl. Podstatně jednodušší je zřídit šicí dílnu tam. Potřebujeme 50 zaměstnanců a shodou okolností je v tom městě velké učiliště šiček. Máme 300 zájemců o práci a můžeme si vybírat. To se už u nás nikde nestane. Na Ukrajině budeme šít pouze svršky na pracovní a volnočasovou obuv, bota se pak bude dokončovat v Česku.

LN: Ve Zlíně sídlí Moleda, váš konkurent, který vyrábí legendární „Prestižky“...
Byla chyba, že jsem Moledu kdysi nepřikoupil k Prabosu. Měl jsem možnost, ale špatně jsem to odhadl. Moleda má nesmírně konzervativní portfolio klientů. Jejich zákazníci stárnou, ale jsou jim neuvěřitelně věrní.

LN: Zaměřujete se nějak na mladé zákazníky?
Dnešní mladá generace slyší na mobilní aplikace a nakupování přes internet. Dále dbají na design a chtějí značku, která má nějaké jméno. Atraktivní design máme, chystáme novou kolekci v průběhu května. Co se týče nakupování přes internet, tak k tomu by měla sloužit naše nová aplikace, která vám změří nohu a zamezí objednávce bot ve špatné velikosti. V aplikaci si vyfotíte nohu, my dostaneme přesný 3D model vaší nohy a zjistíme jestli jste si vybral správnou velikost a zda vám bude bota sedět. Věřím, že v horizontu několika let budeme schopni šít boty i na zakázku. Počítám s tím, že v druhé polovině roku aplikaci zprovozníme u některých modelů.

LN: Co chtějí Češi od bot a jaké nosí nejčastěji?
Zlepšilo se to (směje se). Je to samozřejmě ovlivněné tím, že jsou tady silné firmy a lidé chtějí nosit značkovou obuv. Jsou dvě hlavní skupiny zákazníků. Buď jim je jedno, co nosí a chtějí nejlevnější boty, nebo druhý extrém je, když neřeší cenu, ale hlavně musí mít značkové boty. Mezi tím se vytváří nový segment spotřebitelů, kterým jde o kvalitu a o funkčnost. Na tyto lidi cílíme my. Co Češi nosí nejčastěji? Když to přeženu, tak chodíme v outdoorových botech i do divadla (směje se).

LN: Nosíte vy osobně boty Prabos?
Jiné boty než naše nenosím (směje se). Nosím je opravdu všude. Stejně jako Juraj Vozár testuji každý model.

  • 0Diskuse




Nákup až domů: Vyhrajte poukaz na Tesco Online nákupy
Nákup až domů: Vyhrajte poukaz na Tesco Online nákupy

Soutěžíme o poukázky na nákup Tesco Online nákupy v hodnotě 1500 Kč, 1000 Kč a 500 Kč. Objednaný nákup vám kurýr přiveze až ke dveřím, což si pochvaluje i naše redakce eMimino.cz - otestovali jsme dovoz do práce a uspořádali místo oběda společný piknik.