Experti inflaci vysvětlují zdražováním hnojiv i energií, které umocňuje problémy s nízkou produktivitou v potravinářském průmyslu. Maďaři navíc letos mají za sebou suché léto, po kterém citelně podražila krmiva pro hospodářská zvířata.
Své o tom ví i Lajos Kander, maďarský farmář, který v Tiszaeszláru spolu s rodinou chová prasata mangalica, jež hrají významnou roli v maďarské kuchyni. Mají chutné maso, ceněné je i sádlo a slanina, klíčové ingredience při výrobě uherského salámu nebo maďarské čabajky.
Až donedávna si rodina Kanderových dokázala vypěstovat vlastní kukuřici i pšenici a neměla tak problém s krmením dlouhosrstých čuníků. To je nyní minulostí, kvůli enormnímu suchu přišli o úrodu a teď se musí po krmení shánět na trhu, kde v porovnání s minulým rokem zaplatí dvojnásobnou cenu.
Kander tvrdí, že zvýšené náklady může do výsledné ceny propsat jen částečně, zatím zdražil zhruba o čtvrtinu. „Všechny podniky budou muset zmírnit dopad na spotřebitele a vzít kus na sebe,“ říká.
„Samozřejmě bychom mohli cenu nastřelit na dva tisíce forintů (116 korun) za kilo, ale nikdo by to nekoupil. Přišli bychom o zákazníky.“ (Jde o jateční cenu, která se v prosinci na evropském trhu pohybovala kolem 50 korun/kg – pozn. red.)
Farmář současně dodává, že rok 2023 bude náročný. Hluboko do kapsy bude mít i kvůli vysokým výdajům za energie i veterináře – náklady na očkování dvoutisícového stáda vepřů se ztrojnásobily v přepočtu na 262 tisíc korun. Elektřina pak představuje další šok – Kanderova farma zatím za kWh elektřiny platila 29 forintů (1,70 Kč), to ale bude brzo minulostí. Od ledna se jim sazba zvedne na 138 forintů (8 Kč/kWh).
V Česku rovněž rostou ceny potravin rychleji, než ukazuje celková inflace. Ta v tuzemsku v říjnu klesla na 15,1 procenta, potraviny však meziročně zdražily o čtvrtinu. V Polsku statistici u potravin naměřili v listopadu přírůstek 22,3 procenta.
Zatímco baltské země už pomalu vyhlížejí inflační zpomalování, Maďarsko se dvouciferné inflace jen tak nezbaví. Guvernér maďarské centrální banky Gyorgy Matolcsy odhaduje pro příští rok inflaci v rozmezí patnácti až osmnácti procent, přičemž minimálně z poloviny ji mají táhnout právě ceny potravin.
Drahota se už začíná projevovat na útratách domácností, které škrtí výdaje. Prodeje potravin klesly v Maďarsku v říjnu meziročně o 5,6 procenta, poté co chléb zdražil ve srovnání s předchozím rokem o 80 procent, maso a ryby o třetinu. Čechy zase trápí zdražení cukru – při nákupech na vánoční pečení za něj zaplatí dvojnásobek toho, co loni.
Budapešťská seniorka Eva Raczová si tak letos bude muset odepřít tradičního vánočního kapra „Naše důchody jsou malé, sotva pokryjí základní výdaje a léky,“ řekla. S manželem musí oba vyžít s 200 000 forinty měsíčně, což je necelých dvanáct tisíc korun.
„Budu podávat vývar a plněné zelné listy s pečeným masem a bramborami,“ uvažuje. Podotýká, že se cítí beznadějně, nevidí světlo na konci tunelu. „Jak dlouho tohle bude ještě trvat?“ ptá se.
