Vyšší inflaci analytici očekávali. Na konkrétní hodnotě se ale neshodli. Někteří lednový meziroční růst cen tipovali na 16,2 procenta, jiní odhadovali dokonce 19 procent. Se zrychlením inflace v lednu počítala také čerstvá prognóza České národní banky (ČNB), která její hodnotu odhadovala nad 17 procenty.
Za vyšší inflací stojí podle analytiků zejména ceny energií a úpravy ceníků na počátku roku. Ceny elektřiny z prosincového poklesu o 21,2 procenta přešly v růst o 36,4 procenta. Ceny vodného zrychlily svůj růst na 16,3 procenta z prosincových pěti procent. V porovnání s prosincem stoupla také cena stočného i tepla. Ceny zemního plynu ale naopak zmírnily svůj růst na 87 procent (v prosinci meziročně stouply o140,2 procenta).
„Zatímco inflace v závěrečných měsících minulého roku byla vylepšována administrativními zásahy (zahrnutí úsporného tarifu do výpočtu inflace, který spotřebitelům snižoval cenu energií, pozn. red) v lednu došlo k jejich ukončení, což vedlo ke skokovému navýšení cen. Navíc někteří obchodníci zvolili strategii prodávat méně s vyšší marží, což se odrazilo v přecenění na začátku roku,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
Zrychlení inflace ovlivnily také dražší potraviny. Zdražila například rýže, a to meziročně o 35,1 procenta, mouka o 44,2 procenta a vepřové maso o 36,8 procenta. Češi si připlatí i za drůbež, mléko, vejce, tuky nebo cukr.
V prosinci byla inflace v Česku 15,8 procenta, zpomalila z listopadových 16,2 procenta. Podle analytiků bylo za zpomalením tempa růstu cen zejména zlevnění pohonných hmot.
Lednová inflace by měla Českou národní banku popostrčit k tomu, aby zvýšila úrokové sazby. Myslí si to ekonom Aleš Maršál z Národního institutu SYRI a výzkumného centra CEGE-EI. Podle něj se centrální banka sice snaží vyhnout mzdové inflační spirále, riskuje ale vznik té cenové.
„ČNB by měla daleko více reagovat na cenový vývoj růstem úrokových sazeb. Potlačit rychlé zdražování v případě již rozjeté inflační spirály může být v budoucnu velmi nákladné a vyžádat si velmi agresivní reakci měnové politiky, která jde ruku v ruce s recesí a růstem nezaměstnanosti,“ říká Maršál.
Inflace tu bude déle, než se doufalo
Dobrou zprávou je shoda analytiků na tom, že lednovým výsledkem inflace v Česku vrcholí a dál už bude klesat. Z čerstvých makroekonomických prognóz ale vyplývá, že bude ustupovat pomaleji, než se původně čekalo. Například Česká národní banka, která má boj s inflací za úkol, ve své prognóze zhoršila výhled na letošní průměrnou inflaci z 9,1 procenta na 10,8 procenta.
Podobný výhled nabízí také resort financí nebo některé soukromé banky. Například Česká bankovní asociace svůj výhled letošní inflace také o něco zhoršila. Její analytici inflaci odhadují v průměru lehce nad deseti procenty.
Průměrnou inflaci kolem deseti procent letos čeká také Miroslav Novák, analytik společnosti Akcenta. „Pro ilustraci, za roky 2009 až 2021, tedy za třináct let, cenová hladina vzrostla souhrnně o 27,9 procenta. Pokud budeme pro letošek předpokládat růst cenové hladiny o 10,8 procenta, což je prognóza ČNB a přidáme loňských 15,1 procenta, tak máme za dva roky de facto totožný růst,“ dodal nelichotivou statistiku Novák.
