KLDR se dlouhá léta masivně spoléhala na pomoc nedaleké Číny, která sem velké množství potravin vyvážela. Nyní je ale tato situace vyhrocenější, neboť Čína nechce pomáhat jako dřív. KLDR se během pandemie zcela uzavřela světu, tedy i Číně, a citelně omezila dovoz do země. To se čínským vrcholným politikům nelíbilo, neboť tím Čína přišla o dohodnutý odběr potravin i léků.
Ačkoliv je kvůli cenzuře stále skoro nemožné získat podrobný obrázek o nynější situaci v KLDR, i tak se v posledních měsících opakovaně objevují zprávy o špatné situaci v mnoha severokorejských rodinách. Jihokorejský deník NK například na počátku ledna letošního roku přišel s tím, že kvůli hladu přišla o život matka se svým dospívající synem ve městě Hjesan na hranici s Čínou. Neměli doma žádné jídlo a bojovali s velkou zimou.
Nynější situace v KLDR je způsobena i tím, že se po vypuknutí pandemie nemoci covid-19 zastavil dovoz důležitých hnojiv, na nichž byla Severní Korea dlouhou dobu závislá. Země zároveň bojuje i s důsledky ruské války na Ukrajině, která se propsala do cen důležitých energetických komodit. V posledních letech se zastavila také humanitární pomoc ze Západu, například loni státy jako Francie, Finsko, Kanada nebo Německo neposkytly v tomto ohledu KLDR žádnou finanční pomoc.
Hrozí opakování devadesátých let?
Hladomor v polovině devadesátých let byl v KLDR důsledkem hned několika faktorů. Země v té době bojovala s ničivými dopady sucha, které se propsalo do úrody. Potíže přinesly i vleklé záplavy. Negativně se do života lidí promítla i tehdejší hospodářská krize v Rusku, které se v té době řadilo mezi klíčové severokorejské obchodní partnery. K situaci nepřispěl ani tehdejší přístup severokorejských vůdců k ekonomickému řízení i k celkovému systému dodávek potravin do země.
S negativními důsledky počasí ale KLDR bojovala i poměrně nedávno. V roce 2017 způsobila vlna veder těžké škody na úrodě rýže, kukuřice, brambor a sójových bobů. Na jaře roku 2019 pak severokorejské úřady uvedly, že zemi sužuje nejhorší vlna sucha za posledních 37 let, vyzvaly proto občany k boji proti škodám na úrodě způsobenými nepřízní počasí. Podle OSN tehdy v KLDR potřebovalo naléhavou potravinovou pomoc až deset milionů lidí, tedy 40 procent populace.
Severokorejské úřady opakovaně přičítají vinu za nedostatek potravin kromě špatného počasí také mezinárodním sankcím zpřísněným po sérii jaderných a raketových testů KLDR v posledních letech. Po počátku roku 2023 se podle analytiků situace v KLDR povedlo částečně stabilizovat. Obavy z dalšího vývoje jsou podle nich i tak stále na místě.
„Právě teď vypadá potravinová situace v KLDR relativně v pořádku. Ceny už nerostou, ale dopady současné situace se tam propíší znovu pravděpodobně koncem dubna a května. Zásoby potravin pomalu docházejí a krize tak naplno udeří v dalších týdnech,“ dodal pro Reuters viceprezident Petersonova institutu pro ekonomiku, kterým je Marcus Noland.
