menším měřítku. Nemáme dnes politika,který by byl pro slušné občany vzorem. Politika je služba občanovi, ale v českém podání jde o žumpu přeplněnou přeběhlíky od původních profesí, kteří nemají jiný cíl než sloužit sobě. V tomto smyslu je možné ukázat prstem na kohokoliv z této ,,branže". K tomu je potřebný zejména zcela nefunkční volební systém, kdy si volič ani nemůže vybrat toho, komu absolutně věří, protože ho osobně zná. Tento systém sabotuje výběr skutečných odborníků na vrcholové funkce při řízení státu. Po revoluci se díky amatérismu a nekompetentnosti politických spolků objevily nové úkazy, které nebyly možné ani za komunistů. Naopak byly zdokonaleny ty nejhorší praktiky, které komunisté používali. Míra korupce nás zařadila na nejhorší místa mezi zeměmi EU podobně jako rozsah krádeží, podvodů, kriminality, tolerance zločinnosti, spotřeba drog, alkoholu a v řadě dalších hledisek. Spousta mládeže vyrůstá na ulicích jen proto, že jí zejména stát nevěnuje žádnou pozornost. Díky šmelině se státními zařízeními pro volnočasové aktivity mládeže, původně postavených minulým režimem právě pro mládež, je velká část zájmových projektů nepřístupná chudším dětem z finančních důvodů. Takové děti jsou potencionálními kandidáty na členství v extremistických skupinách všeho druhu. Teprve potom najde stát ochotně na jejich rozhánění na ulicích či sportovních stadionech spoustu
milionů. Že mohlo jít původně o zlomek zlomku nákladů na prevenci v podobě podpory zájmovým projektů, to je nad chápání politiků celých 20 let. Chování občanů odráží chování politiků.