Podle tuzemských statistiků mohou muži v průměru vydělávat měsíčně až o šest tisíc korun více. Jenže u nejvyššího managementu je situace ještě výraznější. „Chceme-li srovnávat platy mužů a žen, měli bychom porovnávat 'srovnatelné' skupiny. Ženy jsou jinak zastoupeny ve střední a jinak ve vrcholové úrovni řízení,“ vysvětluje Vladimír Smolka, ředitel úseku statistiky společnosti Trexima. Zároveň dodává, že samozřejmě jinak se bude na stejné úrovni řízení odměňovat ve finančních službách a jinak v zemědělství. Navíc jsou i ve stejném odvětví velké, tedy řekněme lépe odměňující firmy, a malé podniky. „Rozdíly jsou výrazné především na těch nejvyšších úrovních, záleží ale také na typu vlastnictví firmy,“ souhlasí Alena Křížková ze Sociologického ústavu.
Při srovnání je ale nutné brát v úvahu také věk a vzdělání manažerů. „Bereme-li ve výdělkové statistice na tyto faktory ohled, dostaneme se k platovému rozdílu jednadvacet procent mezi českými muži a ženami ve vedoucích pozicích,“ uvádí Vladimír Smolka. Nejvyšší platy přitom mají ženy manažerky v peněžnictví - průměr se blíží sto tisícům korun. Ve funkci ekonomických náměstkyň či právniček berou průměrně zhruba 60 tisíc korun. „Muži v podobných pozicích mají přibližně o čtyřicet procent vyšší výdělky,“ konstatuje Smolka.
Důvody rozdílů jsou podle něj zřejmé: kromě zmíněného vzdělání také třeba „jen“ nízké zastoupení žen ve vrcholovém managementu, ale i diskriminace. „Asi polovina rozdílu je způsobena klasickou diskriminací žen,“ myslí si Křížková s tím, že když se žena vdá, není už pro firmu tolik perspektivní, očekává se od ní něco jiného než kariéra. Zároveň připouští, že i když jsou ženy znevýhodněny, občas si za to mohou i samy, protože o vyšší plat neumí tolik bojovat. „Z mé zkušenosti je to tak, že každá ženská na vyšší pozici, aby měla srovnatelný plat s chlapem, musí odvést dvojnásobnou práci,“ popisuje naopak bývalá manažerka několika IT firem, která si ale nepřála zveřejnit své jméno.
Přestože rozdíly mezi platy mužů a žen patří v Česku podle statistického úřadu k největším, obdobně jsou na tom i ve Velké Británii. Výzkumná agentura IOD zjistila, že mezera mezi příjmy mužů a žen - ředitelek ve finančním vyjádření představuje ročně zhruba o 15 tisíc liber méně. Přibližně tedy ročně o dvacet procent méně.
Agentura zjistila, že britská manažerka v průměru vydělá 60 tisíc liber ročně, její mužský protějšek pak na stejné pozici dostane téměř 75 tisíc liber. „Sice se za poslední rok v Británii rozdíl snížil o pět procent, ale rozhodně to není důvod k oslavám,“ řekl zpravodajskému serveru BBC ředitel IOD Miles Templeman.
V Česku za posledních pět let k žádným změnám nedošlo, výrazné sblížení platů se nečeká ani v budoucnosti. „Na snížení rozdílu ale může mít vliv skutečnost, že ubývá typicky mužských a ženských zaměstnání,“ uzavírá Smolka.
Při srovnání je ale nutné brát v úvahu také věk a vzdělání manažerů. „Bereme-li ve výdělkové statistice na tyto faktory ohled, dostaneme se k platovému rozdílu jednadvacet procent mezi českými muži a ženami ve vedoucích pozicích,“ uvádí Vladimír Smolka. Nejvyšší platy přitom mají ženy manažerky v peněžnictví - průměr se blíží sto tisícům korun. Ve funkci ekonomických náměstkyň či právniček berou průměrně zhruba 60 tisíc korun. „Muži v podobných pozicích mají přibližně o čtyřicet procent vyšší výdělky,“ konstatuje Smolka.
Důvody rozdílů jsou podle něj zřejmé: kromě zmíněného vzdělání také třeba „jen“ nízké zastoupení žen ve vrcholovém managementu, ale i diskriminace. „Asi polovina rozdílu je způsobena klasickou diskriminací žen,“ myslí si Křížková s tím, že když se žena vdá, není už pro firmu tolik perspektivní, očekává se od ní něco jiného než kariéra. Zároveň připouští, že i když jsou ženy znevýhodněny, občas si za to mohou i samy, protože o vyšší plat neumí tolik bojovat. „Z mé zkušenosti je to tak, že každá ženská na vyšší pozici, aby měla srovnatelný plat s chlapem, musí odvést dvojnásobnou práci,“ popisuje naopak bývalá manažerka několika IT firem, která si ale nepřála zveřejnit své jméno.
Přestože rozdíly mezi platy mužů a žen patří v Česku podle statistického úřadu k největším, obdobně jsou na tom i ve Velké Británii. Výzkumná agentura IOD zjistila, že mezera mezi příjmy mužů a žen - ředitelek ve finančním vyjádření představuje ročně zhruba o 15 tisíc liber méně. Přibližně tedy ročně o dvacet procent méně.
Agentura zjistila, že britská manažerka v průměru vydělá 60 tisíc liber ročně, její mužský protějšek pak na stejné pozici dostane téměř 75 tisíc liber. „Sice se za poslední rok v Británii rozdíl snížil o pět procent, ale rozhodně to není důvod k oslavám,“ řekl zpravodajskému serveru BBC ředitel IOD Miles Templeman.
V Česku za posledních pět let k žádným změnám nedošlo, výrazné sblížení platů se nečeká ani v budoucnosti. „Na snížení rozdílu ale může mít vliv skutečnost, že ubývá typicky mužských a ženských zaměstnání,“ uzavírá Smolka.
