kde už jsme jednou byli. To tu socialistickou cestu musíme se západní Evropou projít ještě jednou? Pokud si pamatuji, tak na jejím konci jsme byli všichni chudí (vyjímaje zelináře, řezníky a taxikáře a i ti byli ve srovnání s dneškem vlastně socky).
Politika nivelizace EZ přináší předpokládané výsledky! EZ nepustí krizí zasažené státy Jihu. Díky tomuto "morálnímu" předsevzetí všech třech sloupů - EZ (MMF, ECB, Rada EU) zadlužené státy EZ postiženým státům Jihu pomáhají tak, že jim půjčují svoje dluhy, které tyto NIKDY nesplatí. Výsledkem je že u postižených států se krize prohlubuje a ty co jim pomáhají, se dostávají do velkých problémů. Toužebně očekávané oživení se nedostavuje přesto, že řada věhlasných ekonomů generuje zaručené návody jak ho přivolat.
V současnosti se už objevují i analýzy jak minimalizovat důsledky rozpadu EZ častěji, než jak ji zachránit. Politici, kteří domýšlejí nejenom ekonomické dopady, ale i sociální a geopolitické se bojí radikálních nevratných řešení, tak je radši nedělaj í a jenom prostřednictvím summitů navrhují dílčí kosmetické úpravy, které slavnostně vytrubují do světa, aby na čas uchlácholily trhy investory.
Zůstává tak ale pořád ten základní problém, volba - 1. svobodné trhy a využívání tržních mechanizmů s riziky sociálních bouří.....2. nebo regulované s evolučním přechodem k PLÁNOVAT, PŘEROZDĚLOVAT?