Anketa přitom ukázala ještě jednu věc: mladí Češi se příliš neorientují v podmínkách, za kterých jim banka vůbec může půjčit. Například to, že by jim banka měla maximálně půjčit 80 procent z hodnoty nemovitosti, ví jen zhruba třetina z nich. S půjčkou ve výši 90 procent pak počítalo necelých 15 procent mladých respondentů, i když banky takto vysoký úvěr poskytují jen málokomu.
Nereálná očekávání
„Že je edukace nejmladší generace o podmínkách hypotečních úvěrů nezbytná, dokazuje to, že až 40 procent mladých lidí se domnívá, že zbývající část pořizovací ceny nemovitosti mohou financovat buď formou neúčelového spotřebitelského úvěru, což uvedlo asi 16,4 procenta dotázaných, nebo úvěrem ze stavebního spoření. Ten uvedlo jako způsob dofinancování asi 24 procent z nich,“ popisuje Mariana Kuckirová, analytička z Broker Consulting.
„Tato varianta je velmi riziková z hlediska celkového dluhového zatížení žadatele a právě zpřísnění podmínek platných od loňského října by mělo tomuto předlužování zabránit,“ vysvětluje.
Na bydlení si Češi půjčují víc. Letos si půjčili rekordních 293 miliard |
Od loňského podzimu totiž platí zásadní zpřísnění podmínek pro přiznání hypoték, které bere v potaz celkové zadlužení žadatele. Úhrnný dluh zájemce o úvěr, do něhož se započítává i částka, kterou si chce půjčit od banky na bydlení, by tak neměl překročit devítinásobek toho, co ročně vydělá. Navíc měsíční výdaj na celkové splátky všech dluhů by podle požadavků ČNB neměl přesáhnout 45 procent jeho čistého měsíčního příjmu.
Zkrátka, jakýkoli další dluh zásadním způsobem omezuje, na jak drahou nemovitost takový člověk dosáhne. Už delší dobu pak platí požadavek, aby zájemci o úvěr financovali nákup dané movitosti částečně z vlastních zdrojů.
Problematická Praha
„Principy regulace dopadají nejvíc právě na skupinu mladých, kteří jsou tím více diskriminováni než starší lidé,“ věří Libor Ostatek, šéf makléřské společnosti Golem Finance. „Ten největší problém je Praha, pak Brno a problém může být i v dalších větších městech, kde jsou ceny bytů vysoké. Ale Praha jednoznačně vyčnívá a pro mladé, kteří se nemohou opřít o rodinu, je regulace v podstatě stopkou. Ceny bytů jsou zde enormní a nejenom mladí, ale dnes i slušně vydělávající střední třída musí hledat řešení mimo Prahu,“ dodal.
Malá bankovní revoluce na českém trhu: platit bleskem ale něco stojí |
Problémy tak rozhodně nejsou plošné. Například mladí na severu Čech mají daleko menší problém, což je dáno hlavně tím, že byty jsou zde i čtyřikrát levnější než v metropoli.
„Limity LTV (poměr výše úvěru k hodnotě nemovitosti; pozn. red.) jsou sice teoretickým problémem z hlediska nízkých úspor mladých lidí, ale z hlediska současné praxe vidíme, že ne až tak nepřekonatelným. Mladým lidem jsou často ochotni pomoci rodiče ať již finančními prostředky, či poskytnutím dodatečné zástavy,“ doplňuje pak Josef Rajdl, hypoteční specialista společnosti Fincentrum.
Byty chtějí dál pronajímat
Zajímavé je, proč si mladí chtějí nemovitosti pořídit. Podle průzkumu společnosti Broker Consulting téměř 39 procent dotázaných vnímá nemovitost jako prostředek pro generování dalšího příjmu formou pronájmu.
Ve věku 18 až 23 let plánuje pronajímat nemovitost skoro každý druhý, ve věku 24 až 29 let pak asi každý třetí. Zhruba 22,5 procenta respondentů pak považuje vlastnictví nemovitosti za základní životní potřebu, což si myslí spíše muži než ženy.
