5. ledna 2019 16:00 Lidovky.cz > Byznys > Moje peníze

Nemocenské dávky a náhrady rostou. Ve hře je i proplácení prvních tři dnů nemoci

Ilustrační foto: Nemocenská. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Ilustrační foto: Nemocenská. | foto: Shutterstock

PRAHA Krátce před Vánocemi schválila Poslanecká sněmovna státní rozpočet na rok 2019. S více penězi se v něm počítá nejen na důchody, ale rovněž pro dávky nemocenského pojištění, z něhož se vyplácí nemocenská, ale také mateřská, otcovská, ošetřovné a od loňska také dlouhodobé ošetřovné.

Z původních 32,46 miliard korun v roce 2018 byla suma pro dávky nemocenského pojištění navýšena na 36,20 miliardy korun, tedy o částku 3,74 miliardy korun. Některé dávky totiž budou nově vyšší.

Nárok na dávky z nemocenského pojištění mají jen ti, kdo odvádějí pojistné. Dávky se stanoví z průměrného denního příjmu, z něhož se ale započítává jen část. Takzvaně se redukuje.

U nemocenské se uplatňují tři redukční hranice. A ty se od 1. ledna 2019 zvýšily. Pokud má zaměstnanec mzdu do 190,75 korun za hodinu, projde jen první redukční hranicí. Loni to bylo do 175 korun za hodinu. Do výše první redukční hranice se z výdělku započte 90 procent. Z rozdílu částky 190,75 a 286,13 koruny (vloni to bylo do 262,33 koruny) se počítá 60 procent a z rozdílu částky 286,13 a 572,25 koruny (loni to bylo do 524,65 koruny) se počítá 30 procent; částka nad tuto 3. redukční hranici se nezohledňuje.

„Z takto redukovaného průměrného hodinového výdělku se pak teprve počítá nemocenská,“ vysvětluje Jana Buraňová, tisková mluvčí České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Orientačně si výši nemocenské můžete vypočítat na kalkulačce, kterou najdete na webových stránkách ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) v záložce nemocenské pojištění.

Podstatné ovšem je, že na nemocenskou od státu vzniká nárok až od 15. kalendářního dne nemoci. První dva týdny jde za zaměstnavatelem; respektive nárok na náhradu mzdy, kterou platí zaměstnavatel, vzniká od 4. do 14 .dne. To by se ale mohlo v průběhu letoška změnit.

Boj o první tři dny nemoci

O zrušení tzv. karenční doby, a tedy proplácení i prvních tří dnů nemoci se totiž vede boj. Třídenní karenční doba u nás funguje od roku 2008. Pokus o její zrušení zde byl, ale neúspěšný. Teď je na stole znovu. S novým pokusem přišli loni sociální demokraté. Jimi navržená novela zákoníku práce počítá se zrušením karenční doby už od července. Sněmovnou návrh prošel koncem listopadu, ale senát ji před Vánoci zamítl. Náhradu mzdy za tyto tři dny ve výši 60 procent vyměřovacího základu by totiž měli platit zaměstnavatelé. A ti jsou přirozeně proti. Spolu s dalším skokovým zvýšením minimální mzdy, a tím pádem i takzvané zaručené mzdy, jde o další zátěž, která by padla na jejich bedra.

Úleva v podobě snížení odvodů o 0,2 procentního bodu, s níž návrh novely počítá, je podle zaměstnavatelů velmi slabá náplast. „Firmám nemůže pokrýt zvýšené náklady, které budou mít s proplácením prvních tří dnů pracovní neschopnosti,“ tvrdí Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR. „Podle statistik ministerstva práce se zvýší nemocnost o dvě až tři procenta ročně. Celkové náklady se tak firmám zvýší odhadem o osm miliard ročně,“ dodal. 

Také Hospodářská komora ČR považuje navrhovanou úlevu za nedostatečnou. „Kompenzace snížením odvodů o 0,2 procentního bodu nevyváží finanční a personální dopady na firmy,“ říká Vladimír Dlouhý, prezident komory. Celkově komora odhaduje, že by dodatečné výdaje firem spojené se zrušením karence mohly činit až pět miliard korun ročně. Snížení odvodů na pojistné o 0,2 procentního bodu však pokryje přibližně jen tři miliardy korun, což je podle zaměstnavatelů málo.

Nemocenská a mateřská grafika.

Nemoci z povolání a úrazy

Kromě nemocenské se vyšších náhrad dočkají zaměstnanci, kteří utrpěli pracovní úraz nebo trpí nemocí z povolání. Od 1. ledna se totiž zvedly o 3,4 procenta náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a náhrady nákladů na výživu pozůstalých.

Tato náhrada představuje rozdíl mezi průměrným výdělkem před úrazem či onemocněním a příjmem po nemoci (zahrnuje vydělanou částku i případný invalidní důchod). Tento rozdíl pak dorovnávají zaměstnavatelé ze svého pojištění.

Podle informací, které MPSV získalo od pojišťoven realizujících zákonné pojištění odpovědnosti za škody při pracovních úrazech nebo nemoci z povolání, pobírá náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti asi 12 750 lidí. Náhrady nákladů na výživu pozůstalých jsou vypláceny zhruba 470 pozůstalým. Dopad navýšení náhrad o 3,4 procenta je tak pro státní rozpočet odhadován na 681 tisíc korun. Ze zákonného pojištění zaměstnavatelů by mělo být poškozeným vyplaceno zhruba o 139,5 milionů korun více, což se firem podle ministerstva nijak zásadně nedotkne.

Dana Jakešová, spolupracovnice LN

Najdete na Lidovky.cz