2. listopadu 2018 6:00 Lidovky.cz > Byznys > Moje peníze

PŘEHLEDNĚ: Co je to karenční doba, kolik dostanete v prvních dnech nemoci a kdo to zaplatí

Nemoc (ilustrační foto) | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Nemoc (ilustrační foto) | foto: Shutterstock

PRAHA Od července příštího roku zaměstnance zřejmě čeká změna v proplácení nemocenské. Náhradu mzdy by měli dostávat opět i v prvních třech dnech nemoci. Chcete vědět, co se pro vás změní? Jak to vypadá s nemocenskou v zahraničí? Přečtěte si odpovědi na nejčastější otázky ohledně karenční doby.

Co je to karenční doba?
Karenční doba nebo také karenční lhůta je pevně stanovená doba, která musí uběhnout, aby nastala nějaká právní skutečnost, jež by se stala dříve. V souvislosti s nemocenskou karenční doba znamená lhůtu, po kterou nemá zaměstnanec nárok na náhradu mzdy. V České republice je momentálně karenční doba tři dny. Pokud je tedy někdo na nemocenské například pět dnů, tak má zaplacené pouze dva, za první tři nedostane žádnou finanční náhradu.

Jak se počítá nemocenská nyní a jak by se mohla počítat po novele?
Dnes jsou první tři dny nemocenské neplacené, od 4. do 14. dne platí náhradu mzdy firma, od 15. dne dál ji platí stát a jedná se o nemocenskou dávku. Na rozdíl od náhrady mzdy od zaměstnavatele se nemocenská dávka vyplácí za každý kalendářní den. Nemocenská dosahuje 60 procent denního vyměřovacího základu. Ten se počítá tak, že součet hrubých příjmů za poslední rok vydělíte počtem dní v roce, navíc snížený o takzvané redukční hranice.

Pokud novela zákoníku projde přes Senát a podepíše ji prezident, tak může vejít v platnost od července příštího roku. Zaměstnanci by měli podle předlohy dostávat i v prvních třech dnech 60 procent vyměřovacího základu, náklady by hradili zaměstnavatelé.

Jakou karenční dobu mají v zahraničí?
Bez karenční doby jsou například v Německu, Polsku nebo na Slovensku. Ve Švédsku mají jeden den, v Británii šest. Naopak na Islandu zaměstnanci nemají zaplacené první dva týdny nemocenské. Stejnou karenční lhůtu jako v Česku má například Španělsko, Francie, Itálie či Rakousko.

Od kdy v Česku funguje tato lhůta?
Karenční dobu zavedla v úsporném balíčku vláda Mirka Topolánka (ODS). Ústavní soud ji k pololetí 2008 zrušil, kabinet neproplácení prosadil znovu, ale snížil odvody firmám. Ústavní soudci poté tuto úpravu nechali v platnosti. Karenční doba byla podle šéfa Hospodářské komory Vladimíra Dlouhého zavedena poprvé v 80. letech 19. století za Rakouska-Uherska. Udržela se podle něj i za první republiky a zrušení přišlo až s centrálně plánovaným komunistickým hospodářstvím.

Kdo je pro a kdo proti novele?
Pro předlohu při hlasování ve sněmovně zvedlo ruku 128 ze 189 přítomných poslanců, hlasy dodali i čtyři z osmi lidovců. Proti bylo 35 poslanců zejména z ODS, TOP 09 a STAN. Poslanci SPD se podobně jako čtyři lidovci a Věra Kovářová (STAN) hlasování zdrželi.

Zaměstnavatelé a Hospodářská komora ČR návrh na zrušení karenční doby kritizují. Zrušení třídenní karenční doby podle zástupců podnikatelů povede ke zvýšení nemocnosti a nákladů firem. Podle prezidenta Hospodářské komory Vladimíra Dlouhého navíc v době rekordně nízké nezaměstnanosti nebudou mít podniky šanci zástup za chybějící síly najít. Menší a střední podniky se tak mohou dostat do existenčních problémů, míní Dlouhý.

Kolik stát za nový systém nemocenské zaplatí?
Zaměstnavatelům se změna výpočtu nemocenské má kompenzovat snížením odvodů o 0,2 procentního bodu. To představuje zhruba 3,5 miliardy korun ročně. Česko tak bude muset tuto částku ze státní pokladny obětovat. Podle Hospodářské komory ČR by se ale dodatečné výdaje firem mohly vyšplhat až na pět miliard korun. Podle ministerstva práce by se nemocnost mohla zvýšit o dvě až tři procenta ročně. Celkové náklady tedy podle odhadů vzrostou asi o osm miliard korun.

Stoupne počet nemocných?
Po zavedení karenční doby v roce 2008 se počet nemocných výrazně snížil. Naopak se ale prodloužila průměrná doba pracovní neschopnosti. Pro porovnání v roce 2007 bylo více než 2,8 milionů případů pracovní neschopnosti, o deset let později už počet činil zhruba 1,7 milionů. Průměrná doba trvání nemocenské byla loni 41 dnů, naopak v roce 2007, tedy před zavedením karenční doby, to bylo 35 dnů. Podle odborníků se tedy dá očekávat, že počet nemocných poroste. Řada zaměstnavatelů se bojí toho, že budou zaměstnanci tuto změnu zneužívat.

pkPatrik Kozlík

Najdete na Lidovky.cz