Cílem programu bylo zajistit výměnu nejméně 85 000 starých kotlů, podle MŽP bylo dosud vyměněno 63 533 kotlů. V prvních dvou výzvách mohli lidé využít dotaci i pro kotle, které umožňovaly spalování uhlí. Ve třetí šly příspěvky jen na pořízení tepelných čerpadel, plynových kondenzačních kotlů a kotlů na biomasu.
Obce potřebují přímou finanční pomoc, dotace nestačí, řekl šéf svazu Lukl |
V poslední výzvě bylo přijato nejvíce žádostí - 43 315 za více než pět miliard korun. I s loňským přídavkem z podprogramu Státního fondu životního prostředí (SFŽP) Nová zelená úsporám -Adaptační a mitigační opatření na ni stát vyhradil přes 4,5 miliardy korun. V každé z dřívějších výzev byl celkový objem žádostí pod čtyřmi miliardami, proplaceno bylo 3,08 a 3,2 miliardy korun.
Nejvíce peněz z kotlíkových dotací, tedy 2,4 miliardy, resort poslal na zlepšení ovzduší do Moravskoslezského kraje. Lidé si tam zatím pořídili zhruba 14 000 nových topných zařízení, celkem má být v regionu vyměněno 22 500 kotlů. Pro Prahu bylo v každé z výzev původně vyčleněno zhruba 24 milionů korun, v poslední výzvě přibylo dalších devět milionů. Lidé s pomocí dotace dosud vyměnili kolem 500 kotlů.
„Výměna zdrojů tepla během první a druhé vlny kotlíkových dotací přinesla roční snížení emisí tuhých znečišťujících látek o 2700 tun, emisí CO2 o 388 000 tun a emisí jemných částic PM2,5 o 427 tun,“ řekl Ondřej Charvát z MŽP.
Konec monotónně žlutého Česka: sedláci ‚rozbijí‘ pole. Kdo tak neučiní, přijde o dotace |
Podle zprávy o životním prostředí za rok 2018 byly celkové emise tuhých znečišťujících látek 59 800 tun. Bližší informace o konkrétním vlivu kotlíkových dotací na životní prostředí ministerstvo nesdělilo.
„Jedná se o velmi oblíbený dotační titul, kde není nouze o zájemce. V prvním období byl zřejmým nedostatkem nemožnost získat dotaci na pořízení nového plynového kotle, to se napravilo. Program přináší snížení ekologické zátěže především na lokální úrovni, i z tohoto důvodu je užitečný nejen pro konkrétní domácnosti, ale i pro emisemi dotčené obce,“ řekl analytik společnosti ENA Jiří Gavor.
Karel Polanecký z Hnutí Duha uvedl, že kotlíkové dotace plní svůj hlavní účel, tedy snižování znečištění ovzduší z lokálních topenišť. „Hlavním nedostatkem byla podpora nových uhelných kotlů v první vlně a kombinovaných ve druhé vlně, tento nedostatek byl odstraněn,“ řekl.
Jak si obstarat ‚dotaci na déšť’. Žádat mohou i majitelé už stojících staveb |
Nutností je podle něj nová dotační podpora na výměnu kotlů a kamen. „Zejména kamna, na která se dosud kotlíkové dotace nevztahovaly, představují z pohledu lokálního znečištění velký problém. Mimo jiné proto, že řada uživatelů o jejich výměnu za jiný způsob vytápění nestojí. Jednoduché řešení v tomto případě není po ruce,“ upozornil Polanecký.
Kritický k hodnocení programu je hlavní ekonom společnosti Natland Petr Bartoň. „Systém, kdy o přidělení dotace rozhoduje pořadí ve frontě, efektivní být nemůže. Přidělí dotaci i těm, kteří by si nový kotel koupili i bez dotace, a nepřidělí ji mnoha lidem, kteří si jej bez dotace nemohou dovolit. Dotace tak nesnížily emise ani u těch prvních, ani u těch druhých. Ti první by je snížili i bez dotace, ti druzí si nový kotel nekoupili, protože byli v řadě až za těmi prvními a už se na ně nedostalo,“ uvedl.
