Vaši žádost o písemné otázky i odpovědi lze vnímat jako snahu zajistit precizní odpovědi. Ale vaši kritici ji mohou vnímat jako další únik před přímou konfrontací. Nepřiléváte tím jen pomyslný olej do ohně vzájemného sporu?
Rád bych Vás ubezpečil, že já osobně s nikým žádný spor nevedu a jistě uznáte, že forma rozhovoru je mé svobodné rozhodnutí.
Mimochodem, posílají redaktoři brněnského studia České televize před rozhovorem dopředu písemné konkrétní dotazy?
To je dotaz na šéfredaktora redakce zpravodajství ČT Brno.
Ještě nedávno jste zodpovídal za zpravodajství v soukromé RTA, nyní jste prostřednictvím svých podřízených sliboval LN termíny pro setkání k rozhovoru a nakonec jste se vrátil k tomu, že zodpovíte pouze konkrétní otázky zaslané e-mailem. Jak tedy odpovíte jako člověk, který ve zpravodajství působil a nyní je zodpovědný za fungování studia ČT v Brně, jehož součástí je zpravodajství: měli by redaktoři brněnského studia ČT zasílat před rozhovorem dopředu konkrétní dotazy?
Chápu, že ze své praxe nemusíte zásadně rozumět prioritám činnosti ředitele studia ČT. Prostě za prioritu považuji řešení problémů souvisejících s chodem studia. Z tohoto hlediska mi buď vyjde nebo také nevyjde čas na osobní rozhovor. Dosud a pravděpodobně tomu tak ještě nějakou dobu bude, považuji řízení studia za vyšší prioritu. Domnívám se, že při zásadních rozhovorech může být taková praxe, ale opět musím opakovat, že jde o dotaz na šéfredaktora RZ.
Petici proti vašemu setrvání ve funkci ředitele brněnského studia ČT podepsaly více než dvě desítky osobností, další se k ní připojují. Neznepokojuje vás to?
Od té doby, co jsem se dozvěděl, že ji někteří lidé podepsali, aniž by ji četli a znali nejen mě, ale i fakta z mé minulosti, tak jí neříkám vůbec nic.
Telefonoval jste alespoň některému ze signatářů, nabídl jste mu schůzku, abyste si svá stanoviska vysvětlili? Přijal jste nabídku některého z nich, že by vám své názory rád řekl?
Bez komentáře.
Kritizujete za kritiku své osoby. Proč jste tedy dosud sám veřejně nevystoupil? Tento rozhovor je vzdor své netradiční formě přípravy první, který jste od svého nástupu do funkce poskytl.
Této otázce nerozumím zvláště proto, že nic nekritizuji, ale ohrazuji se proti lžím a nepravdám, které se v článcích objevují. A pokud jde o to, že jsem neposkytl žádný rozhovor, tak nemáte správné informace.
Nastoupil jste do studia, kde ve vedoucích funkcích působí několik lidí, kteří vás při televizní krizi v roce 2000 a po ní veřejně obvinili ze zásadních pochybení. Šéfredaktor zpravodajství Roman Ondrůj tak dokonce učinil v Senátu. Jak jste uzavřeli tento spor?
V této věci máme zřejmě oba už dávno jasno. Pro mne osobně, je tato záležitost už dávno uzavřená věc, kterou je třeba brát v kontextu doby.
Protežoval jste společnosti ŽS, AZ servis a další, jak opakovaně uvedli tehdejší pracovníci redakce a vnitřní kontrola? Máte důkaz, že jejich obvinění jsou nepravdivá?
Tato tvrzení jsou nepravdivá. Konstatuje to závěr forenzního auditu externího auditora stejně jako stanovisko Rady pro reklamu a Úřadu Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Je jen škoda, že nikdo nepovažuje za nutné jejich závěry zveřejnit.
Je pravda, že jste tehdy podepsal přihlášku do Syndikátu novinářů jako externímu kameramanovi představiteli AZ servisu Aleši Pohankovi? Proč?
Aleš Pohanka natáčel pro ČT v Zimbabwe jako kameraman. Potvrzení jsem podepsal až na základě konzultace se Syndikátem novinářů.
Bylo to, že jste Aleši Pohankovi zajistit novinářský průkaz, jeho jedinou odměnou za to, že natáčel pro ČT?
To, že jsem podepsal potvrzení, opakuji že na základě konzultace se Syndikátem novinářů, v žádném případě nelze považovat za odměnu.
Omluvil se vám Roman Ondrůj za tehdejší obvinění, případně naopak uznal jste vy svá pochybení?
Při vší úctě, pane redaktore, mám pocit, že se znovu ptáte na tu stejnou věc.
V čele protestů proti vám stojí zástupci brněnské kulturní scény. Neobáváte se, že mezi ČT a jimi vznikne neproniknutelná bariéra, která v důsledku poškodí práci studia?
Osobně se domnívám, že je třeba rozlišovat osobní vztahy soukromých osob a vztahy významných institucí. V této souvislosti jsem si plně vědom své odpovědnosti za poslání České televize a proto tyto dva postoje důsledně odděluji.
Vyhrál jste s konkrétními záměry. Když nastupoval generální ředitel ČT Jiří Janeček, svůj projekt kompletně zveřejnil. Proč jste tak dosud neučinil vy?
Projekt byl součástí dokumentace k výběrovému řízení, o jejímž zveřejnění nerozhoduji já. Proto se s touto otázkou obraťte na kompetentní osoby.
Jedním z vašich hlavních úkolů má být vybudování nového sídla brněnského studia. V jakém stadiu jsou přípravy?
Budování nového studia začalo už loni, tj. v roce 2007. Byl zpracován investiční záměr a na jeho základě byla vypracována architektonická studie. V současné době se rozhoduje o nejvhodnější lokalitě.
Jaké zásadní změny ve struktuře studia vybudování nového sídla přinese? Například zavedení nových oborů, které brněnská televize vyklidila?
Začnu od samého počátku. Televize má mimo jiné sloužit k tomu, aby vyráběla program a také informovala veřejnost. Kvalitě programu by se mělo podřizovat všechno ostatní. Nové studio pochopitelně přináší možnosti využití nejmodernějších realizačních prostředků a připravuje tak půdu pro tvorbu pořadů, které obstojí ve velmi silné konkurenci. TS Brno nyní sídlí ve staré zástavbě, která se pro moderní tvorbu nehodí. Kapacitně dlouhodobě řešíme věci různými náhražkami typu pronájmu hal mimo studio, protože TS Brno má pouze jedno plnohodnotné studio a to je celý rok vytíženo cyklickými pořady.
Největším problémem jsou však prostory pro zpravodajství, které nedostačují, protože redakce zpravodajství je umístěna v prostorách bývalého bytu. V současnosti potřebujeme navýšit kapacity a toho v současných prostorách nejsme schopni.
Předpokládáte, že by mohlo po dobudování studia Brno převzít od centrály v Praze například odbavování některého z programů? Váš předchůdce to uváděl jako jednu z možností.
Pokud je mi známo, za tímto účelem se v Praze buduje nové odbavovací pracoviště a Brno by v případě mimořádných událostí či zásadního technického selhání mohlo sloužit jako záloha pro odbavování jednoho až dvou programů. Ale na tuto otázku vám lépe odpoví kompetentní osoby.
Po stránce personální brněnské studio v uplynulých letech snižovalo stavy. Na druhou stranu ale na různé formy smluv zaměstnává pracovníky, kteří vykonávají stejnou práci jako v pracovním poměru. Neobáváte se, že budete obviněni z takzvaného švarcsystému?
Osobně se domnívám, že v uměleckých profesích i mediálních společnostech je běžná práce na tzv. volné noze, tedy externí formou a naopak nevidím jako problém, když externí pracovníci spolupracují i jinde. Obdobně se pak ČT Brno nabízí daleko širší spektrum spolupracovníků.
Otázkou je i spolupráce se soukromými studii, kteří dodávají příspěvky a materiály. Jedním z nich je i RTA, kde jste dříve působil. Jaké zásadní změny v této oblasti nastanou?
Soukromé produkce vnímám podobně jako umělce na volné noze, kteří s televizí spolupracují. V této souvislosti se do nejobtížnější pozice dostává právě RTA.
Nemůže se při ponechání této spolupráce stát, že Česká televize Brno bude jen jakýmsi zařazovatelem cizích materiálů a pozvolna omezí vlastní tvorbu?
Máme velký zájem na posílení vlastní tvorby, což je jeden z důvodů, proč stavíme nové studio. Protože, jak už jsem vysvětloval výše, v současných prostorách nemáme možnost výrobní zázemí rozšiřovat. Zároveň ale nechci, abychom se vzdali spolupráce se soukromými produkcemi, protože se domnívám, že by tak ČT Brno mohla přijít o některé projekty, které jsou pro nás zajímavé.
Co uděláte pro to, aby studio více propagovalo moravskou kulturu, moravské dění? ČT jako celek sice plní povinné limity pořadů připravených v Brně a v Ostravě, ale to s pořady připravovanými v těchto městech pražskými tvůrci, pražskými umělci a někdy i pražskými štáby. Například Halina Pawlovská v loni ukončených Banánových rybičkách jezdila do Brna často točit s pražskými kolegy, dnes ji nahradil sice brněnský Luboš Xaver Veselý, ale opět často s lidmi mimo Moravu. Je to trend, který bude pokračovat?
Domnívám se, že se mýlíte. V Brně vzniká většina pořadů s místními (tady mi promiňte to slovo) „nepražskými“ umělci. Brněnské studio ve velké míře podporuje témata, která mu jsou tradičně vlastní, jako je například folklór nebo zemědělství. Je pravdou, že televizní tvorba za posledních deset, patnáct let hodně pokročila dopředu a pokud nechceme strkat hlavu do písku a tvářit se, že modernizovat nemusíme, musíme se poohlížet okolo sebe. Záleží na snaze pochopit, že TS Brno se snaží držet krok s moderní televizní tvorbou a přinášet také divácky atraktivní tituly. Tak jako napadáte pořad Café X, můžete „správným“ úhlem pohledu napadnout například Manéž Bolka Polívky (také často s hosty mimo Moravu) nebo AZ-kvíz.
V soukromé společnosti RTA, kde jste působil před návratem do České televize, jste rozhodl o zveřejnění uniklých protokolů z výpovědí týraného Ondřeje z kuřimské kauzy. Nadále trváte, že to bylo ve veřejném zájmu?
RTA jako jediná televize nezveřejnila videozáznam týraného Ondřeje. A to mi připadá eticky jako daleko důležitější věc. Na to, v jaké podobě byl zveřejněn protokol z výpovědi, se musíte dotázat odpovědné osoby, která materiály na internet umístila. Osobně si myslím, že pravda je vždy ve veřejném zájmu.
Zveřejnil byste protokoly s osobními údaji a dalšími podrobnosti také jako představitel České televize?
Můj žurnalisticko-etický pohled se nemění se změnou zaměstnavatele. Stále si myslím, že bylo dokumenty důležité zveřejnit kvůli tomu, co obsahovaly. Stejně jako tomu bylo při mém rozhodování v RTA, bych však nesouhlasil se zveřejněním videozáznamu týrání malého chlapce.
