Sobota 4. prosince 2021, svátek má Barbora
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Německo se jádra nevzdá, jiné technologie ho stále nedokáží nahradit

Ekonomika

  18:18
BERLÍN - Německo se jádra nevzdá. Obnovitelné zdroje by takový výpadek nedokázaly nahradit.

Německá jaderná elektrárna Isar1. foto: Reprofoto

Po téměř 12hodinovém jednání dospěla včera ráno německá vláda k dohodě: životnost 17 atomových elektráren bude prodloužena v průměru o 12 let. Země tedy bude využívat energii z jádra ještě další desetiletí a poslední zařízení se odstaví v roce 2036.

Mapa německých jaderných elektráren

Po měsících ostrých diskusí tak učinila kancléřka Angela Merkelová a její koaliční partneři rozhodnutí, které bude mít zásadní dopad na politickou scénu i na další směřování německého energetického sektoru. Nová koncepce bude celá zveřejněna do konce měsíce.
Merkelová prohlásila, že zelené technologie nejsou ještě dostatečně rozvinuté na to, aby bylo možno opustit jadernou energii. Všechny atomové elektrárny měly být odstaveny už do roku 2022, jak naplánovala tehdejší vláda v čele s Gerhardem Schröderem před deseti lety.

Hrozí ústavní stížnost
Merkelová ale plánuje zavést daň na jaderné palivo i poplatky za každý megawatt vyrobený v atomových elektrárnách. Ze získaných prostředků se pak bude financovat další podpora energie z obnovitelných zdrojů.

Vláda se bude také dále snažit snižovat emise skleníkových plynů. Vypouštění oxidu uhličitého chce do roku 2020 zredukovat o 40 procent, což dvojnásobně převyšuje cíl vytyčený Evropskou unií. Do stejného roku chce Německo zvýšit podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů na 30 procent.

"Tvrdá práce se vyplatila. Dosáhli jsme skvělého úspěchu," řekl ministr financí Rainer Brüderle. S rozhodnutím byl spokojený i ministr životního prostředí Norbert Röttgen. "Byl stanoven jízdní řád pro éru obnovitelné energie," uvedl Röttgen.

Opozice je proti
Koncepce ale narazila na odpor opozice. "Převládla energetická lobby. Vláda Merkelové se ukázala jako otevřená vydírání," komentovala situaci Gesine Lötzschová, spoluzakladatelka Levicové strany.

Merkelová proto chce nechat zákon schválit jen dolní komorou, kde má vládní koalice většinu. Sociální demokraté (SPD) a Zelení, bývalé vládní strany, však pohrozili, že v takovém případě podají stížnost k ústavnímu soudu. Proti návrhu se také bouří část Němců. V neděli protestovaly během vládního jednání dva tisíce odpůrců jádra. Další velká demonstrace se v Berlíně plánuje na 18. září. Podle průzkumů společnosti Emnid odmítá prodloužení životnosti jaderných elektráren 48 procent oslovených německých občanů.

Bez jádra by docházelo k výpadkům
Hlavní důvod prodloužení životnosti atomových elektráren je ten, že objem vyprodukované elektřiny díky obnovitelným zdrojům je nedostatečný a docházelo by k výpadkům. Solární panely fungují, pouze když slunce svítí, a větrné, jen když vítr fouká. V praxi tak dochází k náhlým výpadkům nebo prudkým dodávkám proudu, což zatěžuje rozvodnou síť. Jednu z možností, jak energii uchovat, představují tzv. přečerpávací elektrárny.

Během dne se elektřina využívá k přečerpání vody do vysoko položených nádrží, a když je v síti proudu málo, voda se vypustí a roztočí instalované vodní turbíny. To zajišťuje vyrovnání dodávek. Problém je, že v současnosti funguje takových zařízení příliš málo.

Zisk 6,4 miliardy eur za rok
Vládní návrh rozdělí atomová zařízení podle data uvedení do provozu. Starší budou moci fungovat dalších 8 let, novější pak 14 roků. Energetické koncerny budou platit za každý megawatt jaderné energie 9 eur, které budou použity na rozvoj obnovitelných zdrojů. Tímto způsobem by se mohlo vybrat až 15 miliard eur (3,7 bilionů korun).

Dále bude zavedena daň na jaderné palivo. Za každý gram obohaceného uranu zaplatí firmy 145 eur po dobu šesti let, tedy zhruba 2,3 miliardy eur ročně. Z těchto příjmů má být mimo jiné i financována sanace nevyhovujícího meziskladu vyhořelého paliva Asse na severu Německa
.
Proti dani dříve společnosti hlasitě protestovaly i formou masivní billboardové kampaně.

Na druhou stranu E.ON, RWE, EnBW a Vattenfall, tedy společnosti které provozují jaderné elektrárny, by mohly získat za každý rok prodlouženého provozu celkem až 6,4 miliardy eur (1,6 bilionu korun), uvádí zpráva ekonomického institutu DIW. Do německé pokladny by pak celkem přiteklo 30 miliard eur, prohlásil ministr financí Rainer Bruderle.

Autor:

Blogera připravil lajdáctvím o nohu, další zranil. Za nehodu dostal podmínku

Premium S podmínkou na pět let odešel od soudu čtyřiačtyřicetiletý Moldavan. V červenci 2019 způsobil na obchvatu Chrudimi...

Přes víkend zemřou všichni z JIP. Sestra vypráví o práci v době covidu

Premium Markéta Svobodová, hlavní sestra z Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem, stojí spolu s dalšími šesti kolegyněmi z...

Android Auto a CarPlay v každém autě. Poradíme vám, jak na to

Premium Chcete používat oblíbenou navigační aplikaci na displeji v autě místo telefonu? Přečtěte si, jak to udělat a neutratit...

Mohlo by vás zajímat