Zatím tomu nikdo moc nerozumí, nevíme, kdy se to rozplete, jen tušíme, že jednou se vytoužená rovnováha vrátit musí. Neumíme přesně rozdělit přechodné, dočasné a strukturální jevy. Není shoda na tom, jak má na nabídkové šoky reagovat měnová politika. Experti na celý ten provázaný balík jevů se zatím rodí.
Začněme špatnou zprávou. První případy varianty koronaviru jménem omikron se tento týden poprvé objevily v Číně. Čínská vláda dlouhodobě usiluje o přísnou politiku nulového covidu. Proč, to nevíme, jeden z důvodů je možná nízká efektivita čínské vakcíny. Karantény a uzávěry jsou drsné a nekompromisní.
Každopádně od vypuknutí pandemie ve Wuhanu až dosud zaznamenala Čína pouze 100 tisíc případů covidu-19, což byl občas ve Spojeném království i USA nárůst za jediný den.
V ústí řeky Jang-c’-ťiang, kde je jedno ze zásadních průmyslových center, se zavírají textilní a mnohé jiné továrny. Přístav Ning-po v oblasti je jeden z největších kontejnerových přístavů na světě. Takže krize s dodávkami všeho možného nám bude i v příštím roce plnou parou pokračovat.
Konzumujeme víc než před pandemií
Dobrá zpráva není zpráva, ale svěží pohled na celou tuto krizi, který nabízí ve Financial Times Martin Sandbu. Podle něj prošly globalizace a kapitalismus pandemickým testem bez ztráty kytičky.
Může nám připadat, že pandemie způsobila „nedostatky“ všeho možného. Od března 2020 máme pocit, jako kdyby globální ekonomický systém ve všem selhával: chyběly nejprve ochranné pomůcky, pak suroviny pro výrobu vakcín, vakcíny samotné, spotřební zboží a suroviny, čipy a energie.
Inflace přichází rychle a leckomu se zdá, že globalizace a kapitalismus nefungují. Globalizace proto, že erodovala státní či národní kontrola nad životně důležitým zásobováním. Kapitalismus proto, že dával přednost efektivitě a produktivitě nad odolností.
Ve skutečnosti je to tak, že poptávka obrovsky vzrostla. Každý sice zažívá zpoždění v dodávkách všeho možného, včetně aut, ale nabídka zboží je přitom na rekordních hodnotách. Od léta loňského roku například američtí spotřebitelé konzumují zboží v objemech mnohem vyšších než byl prepandemický trend. Mnoho ekonomik v EU, včetně Německa, Itálie nebo Holandska už také konzumuje stejně nebo víc než v roce 2019.
Jak ustát nové výzvy. Logistický řetězec světového obchodu se bude ještě dlouho rozplétat |
A co se čipů týče, tak jejich export z Tchaj-wanu či Jižní Koreje v roce 2020 převýšil objem roku 2019 a letošní vývoz převýší ten loňský – celkově se vyváží o 30 procent více čipů než loni.
Co se ochranných pomůcek týče, nedostatková panika skončila za měsíc či za dva. Dovozy testů a ochranných obleků do EU vzrostly o 40 procent. Vakcín se dnes na světě vyrobí miliarda za jediný měsíc.
Globální produkční systém s mobilizací výrobních zdrojů se osvědčil. Není žádný důvod se domnívat, že státem kontrolované zásobování (konec globalizace) by reagovalo pružněji. A už vůbec nelze očekávat, že státem řízená produkce (konec kapitalismu) by zvýšila odolnost a zásoby všeho potřebného.
Asi bude účinné investovat více do zásob a motivovat firmy diverzifikovat zdroje dodávek a vysvětlit daňovým poplatníkům, že si za bezpečnost a odolnost trochu připlatí. Ale stále platí, že lekcí z pandemie je nechat globální zásobovací řetězce spíše na pokoji.
Autor je předseda správní rady IPPS.
