Je otázkou, jak vysoké a za jaké období. Výsledek není jistý, ale podle právníků určité šance mají. Dotace a různé kompenzace totiž stačí jen na část nákladů, na které kvůli uzavření provozu nemají podnikatelé z čeho vydělat.
Ústavní soud se zastal maloobchodů. Ty ale neotevřou, jde o vodítko do budoucna |
Po včerejšku je navíc jasné, že vláda při uzavírání provozoven nepostupovala v souladu s Ústavou. Zejména tím, že důkladně nezdůvodnila, proč musejí zavřít ty či ony provozovny. Jejich majitelé by mohli žádat náhradu škody či ušlého zisku.
„Ano, mohli by se domáhat. Záleží na tom, co všechno do svého rozhodování soudy promítnou, ale závěr Ústavního soudu, že to konkrétní opatření je protiústavní, je významný,“ vyjádřil se pro LN Jan Wintr, který působí jako docent na katedře teorie práva a právních učení Právnické fakulty Univerzity Karlovy.
Otevřít ne, zdůvodnit ano
Rozhodnutí soudu se týká opatření, zavedených 28. ledna, která přestala platit 14. února a nahradila je nová. Verdikt však automaticky neznamená, že by se mohly vládou zavřené obchody a služby hned otevřít. Podle Ústavního soudu je nutné tak razantní zásah do svobody podnikání konkrétně a racionálně zdůvodnit. „Primárně šlo o výklad ústavních limitů vydávaných do budoucna. Je to tedy vzkaz do budoucna, nikoliv zpětně,“ řekl soudce zpravodaj Ústavního soudu Vojtěch Šimíček. Stejně odpověděl i na otázku odškodnění podnikatelů, že rozhodnutí platí od nynějška do budoucna, ne zpětně.
Koronavirus
Sledovat další díly na iDNES.tvI tak ale podnikatelé věří, že mají šance nějaké odškodnění vymoci. Svaz obchodu a cestovního ruchu (SOCR) požaduje, aby vláda do týdne schválila systém, kterým zajistí náhradu způsobené škody ve výši sta procent průměrných tržeb za celou dobu protiústavní uzavírky. Vláda podle prezidenta SOCR Tomáše Prouzy nikdy neobhájila, že by uzavření prodejen třeba s dětskou obuví nebo se zimním oblečením jakkoli pomohlo v boji s pandemií.
„Může dojít na nějaké kompromisní řešení formy odškodnění za dobu uzavření. Kdyby debatu na toto téma vláda odmítla úplně, lze očekávat desítky tisíc žalob,“ uvedl včera prezident Prouza.
Co to znamená pro maloobchody? Vláda zjišťuje faktické dopady rozhodnutí Ústavního soudu |
Domáhat se náhrady (škod nebo ušlého zisku, nikoliv tržeb, jak uvádí SOCR) však mohou podnikatelé i bez včerejšího verdiktu Ústavního soudu. Ten podle Dalibora Truksy z pražské advokátní kanceláře Urban & Hejduk sám o sobě k podávání žalob nestačí a je spíš doplněním pro stávající odškodňovací možnost v rámci krizového zákona.
„Nález Ústavního soudu ovšem vnímáme pozitivně, jelikož vládě vytyčuje mantinely při tvorbě koronavirových opatření do budoucna – klade důraz na odůvodňování, aby byla vyloučena libovůle a leckdy bolestná nesmyslnost zavírání či otvírání nahodile vybraných provozů,“ uvedl právník Truksa pro LN. Neznamená to podle něj, že by vláda nemohla určité segmenty trhu „zavřít“, nýbrž že je zavřít sice může, ale musí dostatečně vysvětlit, proč tak činí. „To by ve výsledku mohlo přispět k eliminaci úplně nejkřiklavějších excesů typu zákazu kafe do kelímku a podobně,“ soudí Truksa.
Odškodnění? Uvidíme
Mnozí podnikatelé s možností podávat odškodňovací žalobu stále vyčkávají. „Neuvažujeme o tom, protože se nám podařilo překonat uzávěru obchodů přechodem na online prodej,“ uvedla Eva Urbanová, majitelka značky Nila a čtyř pražských prodejen s módou.
„Zatím zjišťujeme, co z toho reálně plyne. Spíše než náhradu škody v první řadě řešíme, jestli to má nějakou reálnou souvztažnost k aktuálním restrikcím a zdali budeme moci třeba dříve otevřít obchody pro zákazníky,“ uvedl Zdeněk Morávek, ředitel marketingu prodejen Sportisimo.
„Vyčkáváme, jak se situace bude vyvíjet vzhledem k opatřením, která momentálně platí, a těm, která budou platit v budoucnu,“ říká ředitel sítě knihkupectví Neoluxor Jan Kašpar.
Vláda bude muset upravit zdůvodnění, proč uzavřela konkrétní provozovny, ale podle vicepremiéra a šéfa resortů průmyslu a dopravy Karla Havlíčka (za ANO) k odškodňování není důvod. „Obchody mají jedny z nejlepších kompenzací, náhradu mezd, nájemného, kompenzační bonus a podobně. A nově to navíc řeší pandemický zákon,“ uvedl Havlíček.
S přispěním Lenky Jančarové.
