Středa 23. června 2021svátek má Zdeňka 17 °C dešťové přeháňky Předplatné LN
Lidovky.cz > Zprávy > Byznys

Zůstane Česko montovnou Evropy? Jestli chce víc, musí přidat v inovacích

Český startup Corinth. Ilustrační foto | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Český startup Corinth. Ilustrační foto | foto: Corinth

PRAHA Česko zaostává v inovacích, ekonomiku do budoucna zabrzdí hlavně špatně nastavené školství, věda a výzkum. V nové průmyslové revoluci ale nebudou ale stačit jen technici, přidat musí i humanitní obory.

Pokud nechce Česko zůstat za pět až deset let jen montovnou Evropy, musí přidat především v podpoře inovací. Potřebujeme tedy více vynálezů a vzdělaných odborníků, abychom se stali ekonomikou založenou na znalostech, inovacích a výrobcích s vysokou přidanou hodnotou, ekonomikou s lepšími příjmy firem, státu i obyvatel.

Už dnes je proto nutné změnit celý vzdělávací systém a směřovat soukromé i státní miliardy do výzkumu a vývoje.

ČTĚTE TAKÉ:

Jak ukázal Erste inovační barometr, sestavený analytiky České spořitelny, ze sledovaných ukazatelů zaostáváme především v počtu přihlášených patentů na počet obyvatel, a přestože jsme průmyslová země, také v počtu absolventů technických univerzit.

„Česko stojí na rozcestí. Buď zůstane skvělou výrobní ekonomikou na východě Evropy, nebo prorazí skleněný strop a dostane se mezi inovativní, vysokopříjmové ekonomiky na severozápadě Evropské unie,“ uvádí zpráva největší tuzemské finanční instituce.

V šestnácti porovnávaných kategoriích se u všech států evropské osmadvacítky hodnotily i ukazatele jako počet domácností s rychlým přístupem k internetu, využívání služeb elektronické státní správy, podíl exportu hi-tech výrobků nebo výdaje na vzdělávání a výzkum a množství investic fondů rizikového kapitálu v přepočtu na HDP.

Třeba v posledním jmenovaném vede celosvětově Izrael, který je často považován za vzor vysoce efektivní, bohaté ekonomiky založené na nových technologiích.

V EU se nejlépe umístily skandinávské státy, přímo stupně vítězů obsadily Dánsko, Finsko a Švédsko. Dobře dopadly i tradiční průmyslové země jako Velká Británie, Francie, Německo či oblast Beneluxu. Naopak pozadu zůstal bývalý východní blok a problematické jižní ekonomiky.

Česko se dlouhodobě drží ihned za polovinou na šestnáctém místě se 45 body ze 100. První Dánové oproti tomu dosáhli na osmdesát. Horší ale je, že se dlouhodobě zlepšujeme jen velmi mírně, za posledních pět let o pět bodů.

Příprava na Průmysl 4.0

Dlouhodobě se v Česku diskutuje především o podpoře technického vzdělávání, a jak ukazují čísla, podíl studentů technických a přírodovědných oborů se u nás dlouhodobě snižuje. Mezi lety 1998 a 2012 klesl z 28 na 23 procent, přitom se počet vysokoškoláků znásobil téměř pětkrát a dosahuje 38 procent v generaci mezi 20 a 24 lety.

Odborníci i oborové svazy se ale už dnes shodují, že pouze více techniků nás samo o sobě nezachrání. Jak uvedl na nedávné konferenci Masarykovy univerzity v Brně její prorektor Petr Dvořák, dnes je potřeba soustředit se na velké mezioborové a přímo celosvětové trendy dlouhodobě ovlivňující celou ekonomiku.

Mezi jeden z těchto takzvaných megatrendů patří například příchod čtvrté průmyslové revoluce, tedy zásadní proměny výroby díky její digitalizaci, vlivu moderních technologií, především internetu a mobilní komunikace.

„Průmysl 4.0 nám může výrazně pomoci. Pokud se nám ale nepodaří s těmito změnami vypořádat, čekají nás obrovské strukturální problémy spojené s nekonkurenceschopným průmyslem,“ varují bankovní analytici. Abychom toho dosáhli, potřebujeme i kvalitně vzdělané společenskovědní a humanitní absolventy.

Peněz přibývá, výsledky nejsou

Jako nejproblematičtější ukazatel Česka přitom zůstávají právě výsledky výzkumu. Do toho u nás plynou téměř 2 procenta HDP, což nás řadí na konec první desítky EU.

A přitéká stále více prostředků, především z evropských a státních zdrojů, celkový objem se za posledních deset let zdvojnásobil. Přitom například počet žádostí o patent v přepočtu na obyvatele je pětkrát menší, než je unijní průměr.

Z celkových 85 investovaných miliard je více než polovina ze soukromého sektoru, kde jen desetinu tvoří veřejné dotace a pět procent další peníze především z EU.

Šedesát procent investují podniky v průmyslu a stavebnictví. Druhá polovina pak pochází v drtivé většině z veřejných zdrojů, přičemž přesně čtvrtina všech investic proteče přes vysoké školy. Zbylou necelou pětinu rozdělí instituce v čele s Akademií věd.

Jan Klesla

Autor

Jan Kleslajan.klesla@lidovky.czČlánky

Lékařské špičky v kauze obřích pojistných podvodů. Hrozí jim až 10 let

Pojistky před soudem. Případem rozsáhlých pojistných podvodů se škodou zhruba... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Uznávaní doktoři „léčili“ neexistující zranění. V kauze tří stovek pojistných podvodů za 50 milionů korun je obžalováno...

Procházku vypnu, slibuje Rakić. Uznávaný sudí analyzuje: Dokázal by to, ale...

Rakušan Aleksandar Rakic si už Jiřího Procházky všiml. A chce mu v UFC srazit... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Z Jiřího Procházky se mezi konkurenty polotěžké váhy UFC (93 kg) stává žádané zboží. O novou dvojku divize si hlasitě...

Nejproočkovanější země světa zavádí tvrdá opatření. Covid mají i očkovaní

Ruská vakcína Sputnik V. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Na Seychelách vyskočil součet všech případů za více než rok pandemie v posledních třech dnech o třináctinu. Problém je...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!