Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

KOMENTÁŘ: Dlužníkům chybí chráněný účet

Právo

  7:00
PRAHA - Kdybychom mohli zvolit jednu jedinou věc, kterou bychom okamžitě změnili v oblasti exekucí, byl by to jistě chráněný účet. Je zajímavé, že jeho zavedení nevadí žádné ze skupin, které při diskuzích o novelách exekučního zákona stojí často velice tvrdě proti sobě, a přesto se zatím o něm jen hovoří.

Jeden solventní dlužník je lepší než deset nemajetných, říká exekutor Mlynarčík

Současná diskuse o jeho nastavení sice někomu může připadat důležitá, ale pokud nepovede k jeho zřízení, tak to bude zase jen další ze zbytečných poměřovaní si, kdo měl co nejvíce prodlužnický nápad. A jediným, na koho se opět nedostane, bude dlužník. Dál bude běhat na poštu, dál bude prosit své okolí, zda by nemohl využívat něčí cizí účet.

Na jednu stranu chceme, aby se dlužník choval zodpovědně, splácel své závazky a naučil se správně nakládat se svými financemi. Aby se již dále nezadlužoval. K tomu ho ale „podpoříme“ tím nejdražším způsobem úhrady jeho běžných měsíčních plateb. Znemožníme mu totiž používat účet a pokud mu výhody běžného účtu nezprostředkuje někdo z jeho blízkých, vyšleme ho na poštu, kde ho každá platba stojí desítky korun.

Běžný bankovní účet je něco, co možná ani nevnímáme jako důležité, dokud o to nepřijdeme. Mít totiž výplatu doma v obálce a hospodařit s penězi, které máte pořád v plné výši u sebe, je velice často první krok k tomu, jak je utratit za něco nepotřebného a nesmyslného. Zkuste si také spočítat, kolik plateb ze svého účtu měsíčně běžně uděláte k uhrazení různých poplatků. A teď jejich součet vynásobte 39 Kč, což je platba za poslání částky do 5.000 Kč prostřednictvím složenky typu A hotovost-účet. Také vám vyšel hodně drahý „účet“?

Problém absence účtu však není jen v rovině jeho využívání pro běžné platby. Absence účtu značně zmenšuje možnosti při výběru zaměstnání. Drtivá část zaměstnavatelů dnes nemá „paní pokladní“, která by předávala každého 15. dne v měsíci papírový pytlík s výplatou. Mzdy se distribuují zásadně bezhotovostně. Hotovostní platby se vyskytují tam, kde je potřebné, aby nebyly vypláceny oficiálně. Např. u různých forem obcházení standardních zaměstnaneckých odvodů, většinou u brigád, tedy dohod o provedení práce, nebo práce na černo. Dochází zde tedy k vzájemnému propojení dvou skupin. Zaměstnavatelů, kteří chtějí ušetřit, a zaměstnanců, kteří buď chtějí ušetřit, nebo zkrátka nemají možnost si nechat zaslat výplatu na účet.

A to nezapomeňme na to, že tak nutíme velkou část dlužníků vykonávat horší a hůře placenou práci, než by mohli. Nejenom s nižším příjmem, ale také s horším zázemím a dalšími bonusy. To se odráží také v osobním a rodinném životě dlužníka. A v jeho schopnosti splácet. Navíc dlužníkům tím otevíráme cestu ke zneužívání různých sociálních dávek, na které díky oficiálně nízkým příjmům dosáhnou. Takový stát „provokatér“. Další organizovaná podpora šedé ekonomiky z jeho strany.

Využívání cizích účtů

Velké problémy může absence funkčního osobního účtu působit také v osobních vztazích. Mnoho dlužníků mužů je závislých na využívání účtů svých manželek nebo matek. Stejně jako dlužnice ženy pak používají účty svých partnerů. Složitější situace je u párů, kde jsou dlužníky oba. Těch je bohužel většina. Snaží se pak využít k založení účtu své známé a kamarády. Je samozřejmě jasné, že tento způsob správy osobních financí je absolutně nevhodný. Opět tedy dlužníka nutíme dělat něco, co je v rozporu se vším, co se nejen řeší ve finanční gramotnosti, ale co jde proti jakékoliv logice. Případy z praxe, kdy tyto problémy řešíme s našimi klienty, hovoří za vše.

David L., 34 let: Pro mě byl problém s účtem v posledních pěti letech problémem č. 1. Musel jsem využívat účet matky, obhajovat si před ní svoje výdaje a cítit se jako malý kluk. Nemohl jsem mít vlastní kartu, musel jsem neustále nosit hotovost, peníze mít doma v obálce. Častokrát mě to lákalo k tomu, že když jsem nějaké peníze doma v obálce ještě měl, tak jsem je prostě vzal a šel je utratit. Nemohl jsem si nastavit limity na výběry. Měl jsem peníze pořád v ruce. Nemusím ani říkat, jak to ve vztahu vypadá, když chlapovi peníze spravuje jeho maminka. Když jsem si udělal insolvenci, byla první věc, kterou jsem si zařídil, běžný účet v bance. Bylo to skvělé. Přesně to, co jsem potřeboval, abych se stal chlapem, měl odpovědnost za svůj život, za své peníze, za to, co platím, jak se starám o rodinu. Mohl jsem konečně být hlavou rodiny. Našel jsem si hned lepší práci s vyšším příjmem a platím svoje dluhy. V insolvenci tedy i splatím mnohem víc, než kdybych účet neměl.

Kamila S., 28 let: Dlouho jsem neměla svůj účet, ani jsem ho nepotřebovala. Peníze spravoval můj přítel, na jeho účet chodila i má výplata mateřské a příspěvku na bydlení, když se nám narodila dcera. Vlastní účet tedy pro mě byla absolutně nepotřebná věc. Jednoho dne ode mne ale přítel odešel. Musela jsem od minuty začít sama řešit všechny svoje platby. Vydala jsem se do banky, založila si účet. Docela rychle jsem se naučila s ním pracovat. Chodila mi na něj mateřská a doplatek na bydlení. Platila jsem z něj. Měla jsem přehled o penězích a v mobilním bankovnictví využívala různé funkce práce i s tím málem, co jsem měla. Ale zvládala jsem to. Pak přišla první exekuce a za ní druhá. Bývalý přítel si na mě vzal dvě půjčky, což jsem vůbec netušila. Účet byl zablokován. Stala jsem se kočovníkem mezi úřady a poštou. Posílání složenek a stání v dlouhých frontách s malým dítětem je něco, co opravdu nesnáším. Chráněný účet by mi moc pomohl. Zase by mi na něj chodily pravidelně peníze, já bych věděla, kolik mám, mohla bych normálně platit a žít. A ušetřila bych spoustu času a poplatků za složenky.

Chtít po někom, aby se choval finančně zodpovědně a pak mu dát nejdražší a nejsložitější možný způsob plateb, je obrovské pokrytectví. A říká to jediné – nechovej se zodpovědně, protože my to neděláme také.

Autor je ředitel spolku Lighthouse.

CHCETE SE TAKÉ VYÁDŘIT?

Jste právník/právnička a rád/a byste se vyjádřil/a k současnému dění, právnickému stavu či novinkám v legislativě? Napište nám na tomas.nahodil@lidovky.cz.

Autor: