20. února 2019 7:00 Lidovky.cz > Byznys > Právo a justice

Korupci může prošetřit i advokát. Nemá oznamovací povinnost, pověst firmy tak neutrpí, říká právnička

Právnička Jitka Logesová. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Právnička Jitka Logesová. | foto:  Dan Materna, MAFRA

PRAHA „V USA je naprosto běžné, že specialisté na oblast trestní odpovědnosti právnických osob přecházejí z veřejného do soukromého sektoru a naopak,“ říká v rozhovoru pro LN advokátka Jitka Logesová.

LN: Rodinu a manžela máte v Německu, na týdenní bázi dojíždíte z Mnichova do Prahy. Jak jde zkombinovat vysoké pracovní nasazení, rodinný život a ještě k tomu dojíždění?
Do Mnichova jsme se s manželem odstěhovali v roce 2001, tehdy se nám narodilo i první dítě. Od té doby dojíždím pravidelně za prací do Prahy, takže už jsme si jako rodina na toto aranžmá poměrně zvykli. Manžel je také advokát, takže je rovněž hodně pracovně vytížený, což nám myslím podstatně pomáhá ve vzájemném pochopení naší pracovní situace. Vždycky jsem navíc měla štěstí, že jsme našli úžasné mladé dámy (au pair), které s námi sdíleli domácnost a významně pomohly s péči o děti. Krátce jsem sice v minulosti také uvažovala o tom, že bych si našla práci v Německu. Určitě jsem chtěla zůstat právníkem, ale in house pozice mne tehdy neoslovily, protože jsem se obávala toho, aby mi práce po čase nepřišla málo různorodá. Hlavně jsem ale dospěla k závěru, že chci zůstat advokátem, což prakticky znamenalo působit v Česku.

LN: Do Wolf Theiss jste nastoupila v říjnu 2018 jako specialistka na korporátní šetření, tedy interní šetření pováděné ve společnosti za účelem podezření z protiprávního či neetického jednání. Této agendě se ale ve velkém věnuje Velká čtyřka (čtyři společnosti s dominantním postavením v oblasti poradenství), která na to má technologické vybavení a velké týmy. Jak jim v tomto ohledu můžete konkurovat?
Historicky korporátní šetření skutečně původně prováděla zejména Velká čtyřka a další podobní poradci. Navíc to nebylo ani nic, o co by advokátní kanceláře tehdy moc stály. Situace se ale za posledních řekněme deset let podstatně změnila. Většina našich klientů jsou velké mezinárodní korporace, které v důsledku mezinárodní obchodní činnosti mohou spadat do působnosti různých zahraničních úprav (například do americké právní úpravy). Tyto velmi složité kauzy už dnes řeší především specializované advokátní kanceláře, jednak z toho důvodu, že je třeba správně vyhodnotit dopady různých právních úprav ale mimo jiné i z toho důvodu, že většina takovýchto případů často končí soudním sporem a je dobré, aby šetření ve společnosti prováděl právník, který toto šetření povede takovým způsobem, aby byly maximálně ochráněny zájmy společnosti. Pokud advokátní kancelář nedisponuje například dostatečným technologickým vybavením nebo určitou expertízou potřebnou pro provedení interního šetření, je možné potřebnou expertízu subkontrahovat. Velmi často v takových případech advokátní kanceláře spolupracují právě s tzv. „Velkou čtyřkou“, ale i jinými subdodavateli. Myslím, že to, že jsme menší než tzv. „Velká čtyřka“ nám umožňuje být flexibilnější například právě s ohledem na použití relevantních technologií, kdy můžeme klientovi doporučit nejvhodnější a nejlevnější řešení.

LN: Proč se tedy klient raději obrátí na advokáta než na Velkou čtyřku?
V Česku jsou pro to často hlavně dva důvody. Jednak je to oznamovací povinnost orgánům činným v trestním řízení, která vyplývá z trestního zákoníku a kterou musí okamžitě splnit každý, který se dostane k informaci o možném spáchání určitých trestných činů, třeba úplatkářství. Tato oznamovací povinnost se však nevztahuje na advokáty. Oznamovací povinnost s výjimkou pro advokáty má řada jurisdikcí v Evropě. Ve většině případů, na kterých jsem pracovala skutečně nešlo vyloučit, že v procesu šetření narazíme na nějaké podezření z korupčního jednání. Takže se klient rozhodl pro provedení šetření advokátní kanceláří, aby se vyhnul situaci, kdy v průběhu šetření vznikne oznamovací povinnost, jejíž splnění by mohlo mít nedozírné reputační a právní důsledky. Dalším argumentem ve prospěch provedení šetření advokátem je povinnost mlčenlivosti, která se nevztahuje na auditory ani zaměstnance Velké čtyřky nebo jiných poradců, a naopak poskytuje ochranu advokátům, respektive informacím, které advokát v souvislosti s prováděním šetření získá. Pokud provádíme šetření, tak z nás policie prostě nemůže žádné takové informace dostat.

Právnička Jitka Logesová.


LN: Takže s Velkou čtyřkou spolupracujete?
Ano, samozřejmě, ale nejenom s nimi. Poskytovatelů služeb potřebných pro provedení šetření je více. Nejde o outsourcing, ale pracují jako naši subdodavatelé.

LN: Na NSZ jste připravovala metodický materiál, který reagoval na novelu zákona o trestní odpovědnosti právnických osob účinnou od 1. prosince 2016, konkrétně na možnost právnické osoby zprostit se trestní odpovědnosti, pokud prokáže, že přijala vhodná opatření způsobilá zabránit páchání trestné činnosti. Na NSZ jste pracovala sedm měsíců. Jak se to tak stalo, že si advokátka z velké advokátní kanceláře „odskočí“ do státní správy?
Zpětně to považuji za jednu z mých nejlepších pracovních zkušeností. Po 22 letech práce v kanceláři Kinstellar (dříve Linklaters) jsem dospěla k názoru, že se už nemám kam posouvat. Nestála přede mnou žádná zajímavá výzva. Chtěla jsem dělat něco jiného, ale úplně jsem nevěděla, jakým se mám vydat směrem. V té době jsem se shodou okolností setkala s Nejvyšším státním zástupcem Pavlem Zemanem, který přemýšlel o tom, jakým způsobem posunout metodiku NSZ dál více směrem k praktickému využití. S ohledem na mé zkušenosti v oblasti compliance a trestní odpovědnosti právnických osob a mezinárodní angažmá (pozn. autora Jitka Logesová spolupředsedá Protikorupční komisi Mezinárodní advokátní komory) mne Pavel Zeman oslovil s nabídkou spolupráce na aktualizaci metodiky. Nabídka mne velmi zaujala a byla v souladu s mým úmyslem zkusit něco jiného.

Mimochodem například v USA je naprosto běžné, že specialisté na oblast trestní odpovědnosti právnických osob přecházejí z veřejného do soukromého sektoru a naopak. Důvodem je nejen přenos know how, ale i schopnost lépe pochopit druhou stranu. Působení na NSZ byla obrovská změna, ale jednoznačně pozitivní. Do angažmá na NSZ jsem vstupovala s nejasným očekáváním, ale odcházela jsem s tím, že jsem se v mnohém poučila a nyní lépe rozumím některým přístupům a postupům ze strany státního zastupitelství. Obecně hodnotím mé působení na NSZ jako velice přínosné a přála bych tuto zkušenost i kolegům.

LN: Jaký jste měla před příchodem na NSZ vztah k trestnímu právu?
V mé předchozí advokátní kanceláři jsem před zhruba osmi lety založila a vedla regionální praxi zaměřenou na compliance, risk a interní šetření. Poradenství poskytované v rámci této praxe úzce souviselo s problematikou trestní odpovědnosti právnických osob. Kromě již shora zmíněné role v protikorupční komisi IBA jsem navíc jediným zástupcem za Českou republiku ve FraudNet, což je exklusivní síť specialistů na vyhledávání majetku z trestné činnosti. Dlouhodobě se tedy zabývám zejména trestní odpovědností právnických osob a s tím související problematikou compliance.

LN: Státní správa je ale úplně jiné pracovní prostředí než advokátní kancelář. Bylo v této oblasti něco, co by Vás tam překvapilo?
Kolegové mne zrazovali a upozorňovali, že se budu hodně divit. Rozdílů mezi prací ve veřejném a soukromém sektoru je přirozeně hodně . Oproti advokacii je to v určitém pohledu určitě méně „akční“ práce. Advokáti musí mít velmi proklientský přístup, což státní zastupitelství logicky nemá. Rozdílným přístupem je ovlivněna řada věcí, kterým jsem se musela přizpůsobit. Tým, ve kterém jsem pracovala byl relativně malý, ale dynamický. Určitě jsem žádný velký „kulturní šok“ nezažila. Na advokacii je ale podle mne skvělá právě ta dynamičnost a možnost vymýšlet nové věci, což ve státní správě tolik možné není.

LN: Jak jste si po odchodu z NSZ hledala nové angažmá?
Vedle práce na NSZ jsem se po celou dobu věnovala práci v IBA. Myslím, že mnoho právníků stejně úzce specializovaných jako jsem já, navíc v kombinaci s mezinárodním záběrem, na českém trhu není. Hledala jsem tedy mezinárodní kancelář, která by mi v tomto ohledu poskytla potřebné zázemí a přiležitost pro spolupráci. Řada mezinárodních kanceláří z mého výběru vypadla proto, že jsou přirozeným konkurentem mých hlavních kontaktů, což jsou především americké či britské kanceláře. V českých kancelářích bych zase neuplatnila svůj mezinárodní záběr. Vyloučila jsem tak všechny české a většinu mezinárodních kanceláří. Wolf Theiss jsem si mimo jiné vybrala proto, že je to mezinárodně silná značka, což je pro mé klienty při výběru poradce na provedení korporátních šetření velmi podstatná podmínka. Wolf Theiss mi poskytuje dostatečné zázemí, abych v regionu střední a východní Evropy mohla vybudovat nadregionální skupinu korporátního šetření. V rámci této skupiny budeme poskytovat poradenství ve 13 jurisdikcích ve střední a východní Evropě.

Pro kancelář Wolf Theiss je navíc náš region velmi důležitý. Nemůžeme si dovolit český trh opustit, jak se tomu stalo v případě některých velkých mezinárodních kanceláří. Česká republika je pro Wolf Theiss v regionu střední a východní Evropy jednou z nejdůležitějších jurisdikcí. Před námi je samozřejmě především Rakousko a Polsko. Takže vůle rozvíjet a investovat do pražské kanceláře je velká.

LN: V jaké fázi je nyní kancelář? Kolují informace o tom, že probíhají nějaké větší změny...
Změny souvisí se změnou managementu ve Vídni, kde máme centrálu, a s rozšiřováním kanceláře. Současné vedení je velmi mladá a dynamická skupina lidí, která si vzala za cíl kancelář zmodernizovat. Cílem také je jednotlivé kanceláře více integrovat a podpořit vytváření nadregionálních praxí. Právě praxe korporátního šetření, kterou vedu z Prahy, je vhodným příkladem. Ideálně by se v každé kanceláři měla vytvořit minimálně jedna regionální skupina, která se na něco úzce specializuje a které bude schopna tuto specializaci přenášet i do jiných kanceláří. Například v Sofii je velmi silná energetická praxe, u nás v Praze jsou to právě korporátní šetření. Kancelář Wolf Theiss ale stále zůstává především kanceláří, která poskytuje úplný poradenský servis korporátním klientům. To vždy bylo a i nadále bude jádrem našeho byznysu.

LN: Do kanceláře jste nastoupila společně s exministrem spravedlnosti Robertem Pelikánem. Jak se vám spolu pracuje?Robertovou specializací v rámci kanceláře je sporná agenda a soutěžní právo, je ale mimo jiné členem týmu korporátních šetření. Hlavně je to ale výborný právník. Spolupracovali jsme spolu už v minulosti v advokátní kanceláři Linklaters. V době, kdy Robertovi končilo funkční období, jsem i já končila na NSZ, práce na metodice byly hotové. Tehdy jsme si řekli, že by bylo příjemné spolu zase pracovat. Mně se s Robertem pracuje velmi dobře a velmi si ho vážím.

Kateřina Kolářová

Autor

Kateřina KolářováKaterina.Kolarova@lidovky.czČlánky

Advantage Consulting, s.r.o.
LISAŘ - SEŘIZOVAČ

Advantage Consulting, s.r.o.
Moravskoslezský kraj
nabízený plat: 25 000 - 32 000 Kč