Maření spravedlnosti
Novinky čeká také trestní právo. Od února přibude nový trestný čin maření spravedlnosti, jehož účelem je postihnout ty, kteří vědomě předloží padělaný či pozměněný důkaz v úmyslu, že bude použit před soudem jako pravý. Takové osoby se ovšem mohou dočkat až dvou let vězení. Stejný osud čeká i na ty, kteří důkaz se stejným úmyslem padělají či pozmění.
PŘEHLED: Vyšší odvody i příspěvky na zdravotnické pomůcky. Co letos čeká pojištěnce? |
V budoucnu by naopak mohlo dojít k dekriminalizaci pomluvy. Vláda v prosinci minulého roku podpořila návrh sociálních demokratů Jana Chvojky a Ondřeje Veselého, aby pomluva již nadále nebyla trestným činem. Dle navrhovatelů je ochrana cti a dobré pověsti v současnosti již vhodněji chráněna občanským zákoníkem.
Manželství pro všechny?
Rok 2019 by mohl být přelomový zejména pro občanské právo. V Poslanecké sněmovně totiž v současné chvíli leží novela občanského zákoníku, která navrhuje zavedení manželství také pro homosexuální páry. Navrhovatelé upozorňují, že mezi manželstvím a registrovaným partnerstvím existuje řada rozdílů, a to nejen z rovině symbolické, ale zejména praktické.
U registrovaných partnerů například nedochází ke vzniku společného jmění, majetek nabytý za trvání partnerství nabývají partneři do podílového spoluvlastnictví. Registrovaní partneři se také nemohou při vstupu do partnerství rozhodnout o užívání společného příjmení, o změnu musí požádat na matrice z vážných důvodů, což přináší administrativní zátěž. Problémy dále nastávají v případě osvojení dítěte, o nějž může požádat pouze jeden z registrovaných partnerů, nikoli společně, jako je tomu v případě manželů.
„Nejde pouze o obsah, ale i o formu, v níž jsou daná práva a povinnosti zachycena. Není třeba vymýšlet vlastní, české řešení, když v zahraničí institut stejnopohlavních manželství funguje. Nadto je taková úprava legislativně jednodušší a předloha již leží na stole,” uvedl pro LN jeden z předkladatelů, poslanec TOP 09, Dominik Feri.
Participace zaměstnanců
Novinky v obchodním právu se dotkly zejména velkých akciových společností, které mají více než 500 zaměstnanců v trvalém pracovním poměru. K 14. lednu totiž uplyne dvouletá lhůta, kterou novela zákona o obchodních korporacích stanovila k úpravě stanov a složení dozorčí rady v souladu se zákonem. Touto novelou totiž došlo k zavedení tzv. kodeterminace neboli povinné participace zaměstnanců v orgánech obchodních společností. V případě, že akciová společnost zaměstnává více než 500 zaměstnanců v pracovním poměru, volí dvě třetiny členů dozorčí rady valná hromada a jednu třetinu zaměstnanci společnosti. Stanovy mohou ovšem určit i vyšší počet členů volených zaměstnanci, pokud nepřevýší počet členů volených nejvyšším orgánem.
„Zmíněná novela nepostavila bohužel najisto, zda se výše uvedená povinnost vztahuje i na akciové společnosti s tzv. monistickým systémem řízení, ve kterých na místo představenstva a dozorčí rady figuruje statutární ředitel a správní rada,” uvedl Ondřej Florián advokát a partner advokátní kanceláře HAVEL & PARTNERS. Florián se ovšem domnívá, že kodeterminace se na správní radu nepoužije. „Původní návrh novely s aplikací na správní radu počítal a byl zákonodárcem před přijetím vypuštěn,” odůvodnil.
Pokud ze strany akciové společnosti nedojde ke změně stanov a následnému praktickému provedení, rejstříkový soud vyzve společnost k nápravě, k čemuž stanoví lhůtu.
„Pokud by ani po této lhůtě společnost příslušné kroky nerealizovala, může rejstříkový soud uložit opakovaně společnosti pokutu a v krajním, věříme, že spíše teoretickém, případě společnost i zrušit,” řekl Florián.
Evidence skutečných majitelů
Obchodní korporace by si měly být také vědomy toho, že k 1. lednu uplynula lhůta týkající se zápisu do evidence skutečných majitelů. Dle novely zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu má každá společnost povinnost zapsat do evidence skutečných majitelů svého konečného vlastníka, tedy osobu, která má fakticky nebo právně možnost vykonávat přímo nebo nepřímo rozhodující vliv.
„Zjednodušeně řečeno se jedná o fyzickou osobu, která vlastní 25% podíl v dané společnosti. Pokud taková fyzická osoba není, musí společnost zapsat všechny členy svého statutárního orgánu,” upozornil Florián.
Ke dni uplynutí této lhůty, která se vztahovala pouze na právnické osoby zapsané do obchodního rejstříku, šlo o bezplatnou registraci. Soudní poplatek dnes činí tisíc korun, platbě se ale i nadále vyhnou právnické osoby, které se nezapisují do obchodního rejstříku, a svěřenské fondy. Těm lhůta pro zápis uplyne k 1. lednu 2021.
„V případě porušení této povinnosti prozatím neexistuje přímá sankce, nicméně zápis do registru skutečných majitelů mohou vyžadovat některé banky či zadavatelé veřejných zakázek,” doplnil Florián.
GDPR
Nařízení GDPR v loňském roce zamotalo hlavu mnoha subjektům. Navázat by na něj měl zákon o zpracování osobních údajů, který již schválili poslanci. Nyní se čeká na verdikt Senátu. Zákon by měl zejména pomoci zaměstnancům úřadů, které dohlíží na dodržování nařízení. Do jeho účinnosti nemohou za porušení nařízení udělovat pokuty.
Poslanci při hlasování o zákonu mimo jiné schválili maximální možné pokuty pro školy a většinu obcí a jimi zřizovaných organizací, a to na 15 tisíc korun. Taktéž rozhodli o maximální možné pokutě pro veřejnou správu, která by neměla překročit 10 milionů korun.
Nový zákon by také neměl ztížit práci médiím, jak se někteří novináři obávali. GDPR totiž zakazuje zpracovávat a uchovávat citlivé údaje bez souhlasu dotčených osob. Osobní údaje bude možné zpracovávat jako doposud, v případě, že budou přiměřeným způsobem sloužit pro novinářské, akademické či literární účely.
Nová podoba oddlužení
Nová pravidla by mohla přinést také novela insolvenčního zákona, kterou Senát vrátil Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy. Novela počítá především se změnou pravidel pro vstup do oddlužení, tedy jednoho z možných řešení úpadku.
Nově by bylo možné rozhodnout o oddlužení také za předpokladu, že dojde ke splacení nejméně 60 % dluhů během tří let. V případě pětileté varianty, kterou zná insolvenční právo dnes, dojde při dosažení hranice 30 % splacených dluhů k naplnění vyvratitelné domněnky, že dlužník vynaložil veškeré úsilí a splnil své povinnosti, v opačném případě čeká dlužníka zevrubné zkoumání průběhu splácení soudem.
Aby však dlužník mohl vstoupit do pětiletého oddlužení, bude nutné, aby prokázal, že je schopen platit každý měsíc odměnu insolvenčnímu správci a stejnou částku také svým věřitelům. Celkově půjde o něco málo přes dva tisíce korun. Takový přístup ovšem kritizovali senátoři během projednávání novely. Marek Hilšer během senátní debaty například poukázal na to, že při snížení vyžadované částky se zvýší počet dlužníků včetně nízkopříjmových seniorů, kteří by do oddlužení mohli následně vstoupit.
Novinky týkající se pracovního práva a práva sociálního zabezpečení si můžete přečíst zde.
