30. října 2019 7:00 Lidovky.cz > Byznys > Právo a justice

Zemědělská půda už netáhne. Dědicové restituentů chtějí pozemky pro tvrdý byznys

(ilustrační snímek) Pozemky. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy (ilustrační snímek) Pozemky. | foto: Generali

PRAHA Ani třicet let po sametové revoluci nejsou restituce vyřešené téma. Stovky restituentů či jejich dědiců, kterým byly za minulého režimu pozemky odňaty, se se státem soudí a desítky tisíc lidí, kterým vznikl nárok na náhradní pozemky, ještě o poskytnutí náhrady nepožádaly.

Restituční nároky musely být uplatněny zkraje 90. let nebo poté, co Ústavní soud z restitučních předpisů vypustil podmínku trvalého pobytu oprávněných osob na našem území. Státní pozemkový úřad (SPÚ) od roku 1993 vypořádal přes osm miliard korun nároků za nevydanou půdu, aktuálně stále eviduje zhruba 430 milionů korun nároků nevypořádaných.

„V současné době dokončujeme 102 neuzavřených správních řízení. V zásadě se jedná o složité případy, kde úřad čeká na vyřešení takzvané předběžné otázky – dědictví, rozhodnutí o občanství a podobně,“ uvedl Martin Vrba, ústřední ředitel SPÚ. Dále úřad eviduje 902 žalob, kterými se oprávněné osoby domáhají vydání náhradních pozemků za pozemky, které jim nebylo možné vydat, a dále 26 ostatních restitučních žalob a šest žalob souvisejících s církevními restitucemi.

Lukrativní náhradní pozemky

Proč ale není dodnes rozhodnuto o všech včas uplatněných nárocích? Podle advokáta Tomáše Nahodila komplikace začínají v tom, že původní vlastníci, kteří o vydání majetků v devadesátých požádali, už dnes nežijí. „Vstup každé další generace dědiců restituční řízení přerušuje, a tedy prodlužuje. Když už padne rozhodnutí, napadne ho jedna nebo druhá strana u soudu. Pokud nedojde k vydání majetku, vede se spor o výši náhrady. Nevede-li se spor o ni, předbíhají se restituenti v tom, kdo z nich ve veřejné nabídce získá lukrativnější náhradní pozemek,“ popsal LN advokát.

V první fázi restitucí pozemkové úřady vracely původní půdu, případně rozhodovaly o vzniku práva na náhrady. Druhá fáze restitucí pak spočívala ve vydávání náhradních pozemků. SPÚ však dlouhodobě spatřuje měnící se preference restituentů či jejich dědiců. „První generace měla převážně zájem o vrácení zemědělské půdy, případně poskytnutí náhradní zemědělské půdy za tu, kterou nebylo možné vrátit. Časem na místo restituentů nastoupila nová generace dědiců, žijících převážně ve městech, kteří již vnímají půdu jiným způsobem a místo zájmu o hospodaření ji berou spíše jako lukrativní developerský artikl,“ vysvětluje Vrba.

Úřad má podle něj v portfoliu zemědělské pozemky, které jsou restituenty často přehlíženy, a veřejné nabídky, do kterých SPÚ takové pozemky umisťuje, jsou restituenty velmi málo využívané.

Pozemkové restituce byly nastaveny v roce 1991 k datu účinnosti zákona o půdě. Za odňaté a nevrácené stavební pozemky měl restituent dostat hodnotu odpovídající jiným stavebním pozemkům ve vlastnictví státu. Klíčové bylo právě ocenění nároků.

„V drtivé většině případů stát ale restituční nároky ocenil a dodnes oceňuje v hodnotě nestavebních pozemků, i když pozemky odňaté restituentům byly ve skutečnosti stavební. Například u pražských restituentů toto způsobuje více než 80násobné podhodnocení nároků,“ vysvětluje Martin Mládek z advokátní kanceláře Invicta, proč se většina restituentů rozhodne se státem dál soudit. Podle jeho zkušeností pak soud nově oceněný a zažalovaný nárok v drtivé většině případů uzná a restituenti se dočkají spravedlivé náhrady.

Po „tečce“ zájem opadl

Minulý týden Ústavní soud (ÚS) zrušil zdanění finančních náhrad z církevních restitucí. „V necírkevních restitucích nepodléhají náhrady za majetek zdanění podle žádného restitučního předpisu. Proto bylo také nespravedlivé, aby mu podléhaly náhrady vyplácené z tohoto důvodu církvím,“ pochvaloval si rozhodnutí soudu Nahodil.

Role ÚS je v oblasti restitucí klíčová. Vedle zrušení zdanění církevních restitucí padlo jedno z nejdůležitějších rozhodnutí loni v létě. Tehdy soud zrušil takzvanou restituční tečku číslo dvě. Stát chtěl redukovat možnost náhrady pouze na finanční kompenzaci. „Ústavní soud ale konstatoval, že i kdyby zbýval jeden jediný neuspokojený restituent, bylo by protiústavní mu upřít právo na získání náhradních pozemků. Také uvedl, že neočekává, že by pozemkový úřad poskytoval restituentům spravedlivou náhradu dobrovolně, jelikož je jeho ustálenou praxí nechat se ke spravedlivému plnění donutit až správní žalobou,“ uvedl Mládek.

Podle ředitele Vrby ale zájem o vydání náhradních pozemků po vyhlášení tohoto nálezu významně opadl. „Stále evidujeme zhruba 33 tisíc restituentů, kterým vznikl nárok na náhradní pozemek, ale dosud neprojevili zájem o poskytnutí náhrad,“ uvedl.

Kateřina Kolářová

Autor

Kateřina KolářováKaterina.Kolarova@lidovky.czČlánky
Premium

Kořeněná jídla ani káva neškodí, vyvrací profesor Tesař letité mýty

Prof. Vladimír Tesař, zakladatel a přednosta Kliniky nefrologie 1. Lékařské... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Kola je pro ledviny hrob. Nejlepší je nesolit a nejíst ostrá exotická jídla. Alkohol dokáže „propít“ ledviny, které je...

Premium

Hra o 80 tisíc: kolik peněz navíc mohou rodiče získat a jak to udělat

ilustrační snímek | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Rodičovský příspěvek se od ledna zvýší ze současných 220 tisíc korun až na celkových 300 tisíc. MF DNES přináší návod –...

Premium

Test celoročních pneumatik. Jak si vedou za sucha, za mokra a na sněhu

Test celoročních pneumatik | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

K celoročním pneumatikám výrobci přistupovali po dlouhá léta macešsky. Konečně se však vrátily do jejich přízně....

TIP PRO MAMINKY: Jak si usnadnit cestování s miminkem
TIP PRO MAMINKY: Jak si usnadnit cestování s miminkem

Advent a Vánoce se kvapem blíží a vás možná letos čekají návštěvy rodiny s malým miminkem. Změna prostředí však může být pro malého človíčka náročná. Pojďte se podívat, jak mu ji usnadnit.