Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

Česko

Ústavní soud zrušil sporné zdanění církevních restitucí, mířilo proti principům právního státu

Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský (vlevo) a ústavní soudce Jaromír Jirsa. foto: ČTK

Ústavní soud (ÚS) se postavil proti zdanění finančních náhrad z církevních restitucí. Spornou část zákona zrušil, vyhověl tak návrhu senátorů. Zdanění prosadila vláda s podporou poslanců KSČM a SPD, když přehlasovala veto Senátu. Prezident Miloš Zeman zákon podepsal v květnu. Dodatečné snížení finanční náhrady za křivdy způsobené zločinným komunistickým režimem míří proti základním principům demokratického právního státu, konstatoval ÚS.
  14:05aktualizováno  16:32

Zeman podepíše zdanění církevních restitucí. Ústavní žaloba bude na dlouho, řekl

Plánované zdanění finančních náhrad podle ÚS vůbec nebylo daní v pravém slova smyslu. Ve skutečnosti šlo o snížení náhrady, na jejíž celou výši vznikl církvím a náboženským společnostem právní nárok a legitimní očekávání okamžikem uzavření smluv o vypořádání. Nešlo primárně o čestný úmysl naplnit státní pokladnu, řekl soudce zpravodaj Jaromír Jirsa.

Zdůraznil, že žádnému jinému okruhu restituentů se po roce 1989 nestalo to, co církvím, tedy aby stát zpětně zpochybnil jejich restituční nárok. Nález argumentuje také tím, že finanční náhrada má vedle restitučního účelu také další funkci - měla by připravit církve a náboženské společnosti na budoucí ekonomickou odluku od státu. Církve vykonávají řadu činností ve zdravotnictví a sociální oblasti, které stát není schopen sám zajistit, uvedl Jirsa.

Senátor Zdeněk Papoušek (za KDU-ČSL), vlevo, při veřejném vyhlášení nálezu ÚS ve věci zdanění církevních restitucí.

V plénu ÚS, které má aktuálně 14 členů, uplatnili k dnešnímu nálezu dva soudci odlišná stanoviska. Šlo o Josefa Fialu a Radovana Suchánka.

Soud vyškrtl z právní úpravy jen několik slov, v praxi to ale znamená, že zrušil zdanění církevních restitucí, zdůraznil hned na začátku dnešního vyhlašování soudce zpravodaj Jirsa. Kdyby soud nezasáhl, podléhaly by finanční náhrady za nevydaný majetek 19procentnímu zdanění od ledna 2020.

„KSČM jako demokratická strana respektuje toto rozhodnutí Ústavního soudu. Máme však za to, že není spravedlivé, že tady v krátké době byly pominuty zájmy občanů. Vzpomeňme jen před několika málo dny rozhodnutí ve věci družstva Svatopluk,“ řekl Kováčik. ÚS nedávno odmítl stížnost družstva Svatopluk proti verdiktu Nejvyššího soudu, podle kterého mají někdejší klienti H-Systemu vyklidit domy v Horoměřicích u Prahy.

„Jsme přesvědčeni o tom, že celý souboj nemůže skončit tím, že to rozhodl Ústavní soud. Naši experti posuzují a následně budou připravovat i možnost pro posouzení této problematiky evropskými institucemi,“ poznamenal Kováčik. „V řadě případů se občané České republiky obrátili na evropské instituce úspěšně. Osobně myslím, že tato témata musíme jako komunisté zvedat a nesmíme je nechávat ležet,“ dodal. „Posoudíme další možnosti. Pokud tam nějaké budou, buďte ujištěni, že je využijeme,“ řekl také šéf komunistických poslanců.

Nápad vznikl v ‚komunistické hlavě‘

První návrh na zrušení kontroverzního zdanění podaly čtyři desítky senátorů z KDU-ČSL, ODS a dalších klubů, za něž v úterý k soudu přijel Zdeněk Papoušek (za KDU-ČSL). Zdanění bylo podle něj od počátku politickým obchodem a bylo jasné, že je protiústavní. Šlo prý o nešťastný, na hlavu postavený nápad. „Může se zrodit jen v komunistické hlavě,“ řekl Papoušek.

Později doručené návrhy 62 poslanců opozice a 19 senátorů za STAN soud odmítl, avšak dále s jejich signatáři počítal jako s vedlejšími účastníky řízení. Podle poslance ODS Marka Bendy bylo od počátku jasné, jak to se zdaněním náhrad dopadne. „Každý z těch poslanců by se měl podívat do svého svědomí, pro co hlasoval,“ uvedl Benda.

Předseda ODS Petr Fiala poukázal na to, že Ústavní soud mluvil i o porušení základních principů demokratického právního státu. „Je dobře, že soud vrátil právní stát do pořádku a toto ostudné rozhodnutí zrušil,“ řekl.

Senát odmítl zdanění církevních restitucí jako protiústavní. Proti hlasovalo i vládní ČSSD

Rozhodnutí Ústavního soudu (ÚS), který se v úterý postavil proti zdanění finančních náhrad z církevních restitucí, je třeba respektovat. Novinářům to shodně řekli premiér Andrej Babiš (ANO), ministr vnitra Jan Hamáček, kultury Lubomír Zaorálek (oba ČSSD) a ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Na stejné stanovisko se omezil i prezident Miloš Zeman. ČSSD podle Hamáčka vyčerpala možnosti, jak podle jejího názoru špatně konstruované restituce zvrátit.

Babiš v minulosti hovořil o tom, že je náhrada postavená na odhadu cen nevydávané půdy přemrštěná. „Rozhodnutí Ústavního soudu je potřeba respektovat, přestože jsem stále přesvědčený, ze byly církevní náhrady vypočteny chybně, tím pádem předražené o 54 miliard, a navíc schváleny velice podivně,“ napsal ČTK Babiš.

„Ústava zůstala v tomto státě ochráněna. Právní stav ve věci vyrovnání státu s církvemi zůstává stejný tak, jak byl nastaven od 1. 1. 2013. Vám, milí kolegové, kteří jste se na pokusu o tuto komunistickou krádež podíleli, zůstala jenom věčná ostuda,“ řekl ve Sněmovně Kalousek.

„Je to dobrá zpráva o tom, že náš ústavní systém funguje a že jsme demokratickým právním státem,“ uvedl v komentáři pro média předseda KDU-ČSL Marek Výborný. Také on na Twitteru uvedl, že je rozhodnutí ostudné pro všechny, kteří zdanění podpořili. „Stále trvám na tom, že co bylo ukradeno, nemůže být při vrácení zdaněno!“ poznamenal předseda lidoveckého senátorského klubu Petr Šilar.

Předseda SPD Tomio Okamura novinářům řekl, že jeho hnutí chtělo napravit stav, kdy náhrady dostávají i církve, které neexistovaly před rokem 1989. „Tento stav, kdy restituují církve, které nemají co restituovat, jsme chtěli narovnat,“ uvedl. S výrokem soudu proto SPD nesouhlasí. „Rozhodnutí Ústavního soudu ale vnímám v rámci ČR jako to nejvyšší, takže si myslím, že tato záležitost je z tohoto pohledu uzavřena,“ řekl.

„Jsem moc rád, že u nás pořád ještě neplatí, že kdo má moc, může cokoliv,“ napsal na Twitteru šéf poslanců STAN Jan Farský. „Z cyklu cituji sebe: ‚Vláda nedoložila údajné předražení církevních restitucí v době, kdy byly přijímány. A bez toho, aby vláda doložila takové předražení, máme za to, že je velmi vysoká pravděpodobnost, že tento návrh zruší Ústavní soud jako protiústavní.‘,“ uvedl na Twitteru pirátský poslanec Mikuláš Ferjenčík.

Rozhodnutí vítají husité i židé

 „Přechod na samofinancování před nás postavil řadu výzev, které není snadné zvládnout, ale které jsme přijali jako příležitost. Nález ÚS v tomto kontextu vítáme především jako občané České republiky - s vědomím, že předem dojednané smlouvy a právní pojistky tohoto státu fungují, navzdory návrhům vlády a komunistů,“ sdělil ČTK mluvčí Českobratrské církve evangelické Jiří Hofman. Evangelická církev by měla za celou dobu vyplácení náhrad dostat touto formou přes dvě miliardy korun, ročně přibližně 75 milionů. 

„Z našeho pohledu je to na jednu stranu věc povzbudivá, na druhou stranu nijak překvapivá,“ řekl ČTK tajemník Federace židovských obcí Tomáš Kraus. „Přepokládali jsme to a společně s ČBK a Ekumenickou radou církví dávali na stůl argumenty, proč by ÚS měl k tomu takto přistoupit. Vadila nám ale na tom určitá míra cynismu, protože ze všech možných stran jsme byli ujišťováni, že to takto dopadne. Byla to určitá hra, ten, kdo je morálně poškozen, je církevní strana,“ soudí Kraus. FŽO má za 30 let dostat na náhradách 272 milionů, ročně asi devět milionů. 

ZVĚŘINA: Církevní habaďůra. Vláda snahu o danění náhrad jenom předstírá

Zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi stanovil, že církve dostanou od státu nemovitý majetek zabavený za komunistické totality v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Za nemovitosti, které se podle zákona nevydávaly, mají církve během 30 let získat 59 miliard korun navyšovaných o inflaci. Náhrady jsou vypláceny od roku 2013. Roční splátka činí přibližně dvě miliardy korun, do konce loňského roku tedy bylo vyplaceno přibližně 12 miliard korun.

Zákon také fakticky znamená odluku státu a církví. Dosavadní příspěvky státu na jejich činnost se postupně snižují až na nulu v roce 2030. V prvních třech letech platnosti zákona činil státní příspěvek na podporu činnosti církví, tedy především na platy duchovních, přibližně 1,44 miliardy korun. Letos to bylo 1,16 miliardy korun.

Církevní restituce

  • Zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi začal platit 1. ledna 2013, poté měly církve rok na podání svých žádostí. Zákon počítá s tím, že církve dostanou od státu nemovitý majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Za nemovitosti, které se podle zákona nevydávají, mají církve během 30 let získat 59 miliard korun navyšovaných o inflaci (z toho přes 47 miliard připadá na římskokatolickou církev).
  • Ročně se tak vyplácí církvím zhruba dvě miliardy korun. V roce 2013 náhrada činila 1,96 miliardy korun a každým rokem mírně rostla až na 2,08 miliardy v roce 2018. Návrh rozpočtu na letošní rok počítal se sumou 2,13 miliardy korun. Zatím tak (včetně letošního roku) připadlo církvím v rámci majetkového vyrovnání zhruba 14,4 miliardy korun.
  • Vedle napravení majetkových křivd po roce 1948 má zákon č. 428/2012 Sb. nastolit nový vztah státu a církve, úprava fakticky znamená její odluku od státu. Náhrada není podle původního znění zákona předmětem daně, poplatku ani jiného obdobného peněžitého plnění. Podle zákona se má vyplácet ve 30 ročních splátkách. Dosavadní příspěvky církvím se budou postupně do roku 2030 snižovat až na nulu.
  • V posledních letech ale někteří politici včetně premiéra Andreje Babiše (ANO) hovořili o tom, že je potřeba peněžité restituce zdanit, podle Babiše je 59miliardová náhrada postavená na odhadu cen nevydávané půdy přemrštěná. V minulosti chtěla změny restitucí i ČSSD, zdanění požaduje i SPD. Proti zdanění náhrad se dlouhodobě staví především představitelé katolické církve a lidovci, podle kterých by byly takové změny zákonů nemravné a protiústavní.
  • Návrh na zdanění peněžitých náhrad z dílny KSČM schválila Sněmovna v prvním čtení už v únoru 2018. Během jednání o menšinové vládě ANO a ČSSD pak komunisté schválení této úpravy označili za jednu z podmínek pro podporu menšinové vlády. Letos v dubnu pak Sněmovna přehlasovala senátní veto, proti zdanění se ale obrátily skupiny senátoru a poslanců na Ústavní soud. Ten nyní zdanění zrušil, podle ÚS míří proti principům demokratického právního státu.
  • V roce 2017 dostaly církve jako náhradu za majetek, který nelze vydat v rámci restitucí, zhruba dvě miliardy korun. V souvislosti s restitucemi se ale snižuje státní příspěvek na činnost církví, který předloni činil 1,3 miliardy (postupně do roku 2030 bude klesat až na nulu). Vedle peněz na činnost dostávaly církve prostředky i od ministerstva školství, které posílá peníze jimi zřizovaným školám, v roce 2017 se jednalo o zhruba 300 milionů korun.
  • Majetkové restituce jsou již v poslední fázi, loni třeba po čtyřech letech skončila práce vládního výboru, který se zabýval dopady zákona o majetkovém vyrovnání státu s církvemi. Státní pozemkový úřad vydal do konce října 2018 církvím téměř 80.000 pozemků a na 250 staveb, evidoval ale také stovky aktivních soudních sporů.
  • V rámci restitucí byl katolické církvi například vydán známý areál kostela svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře, památka ze seznamu UNESCO. Na stejném seznamu je - spolu s okolními zahradami - zapsán také zámek v Kroměříži. Barokní sídlo (včetně Podzámecké zahrady) převzalo olomoucké arcibiskupství, Květná zahrada ale zůstala státu. Z dalších významných nemovitých památek byla vrácena například část areálu Sázavského kláštera na Benešovsku.
  • V březnu 2016 se po letech sporů majetkově vyrovnala církev s Hradem. Smlouva deklarovala, že metropolitní kapitula získá budovu Nového proboštství, kapitula Všech svatých kostel Všech svatých a Náboženská matice klášter svatého Jiří. Církev se naopak vzdala nároků na dalších sedm hradních nemovitostí.
  • Z movitých věcí vzbudil v rámci vyrovnání pozornost převod několika děl ze sbírek Národní galerie (NG). Církev převzala dva obrazy Petera Paula Rubense, Vyšebrodský cyklus a Puchnerovu archu. Všechna díla na základě dohody zůstala v expozicích NG.
  • Některé položky jsou předmětem soudních sporů. K nejznámějším patří spor o vydávání gotického obrazu Madony z Veveří (odvolací soud rozhodl, že desková malba patří církvi), spor o vlastnictví Květné zahrady v Kroměříži (nepravomocný rozsudek ji přiřknul letos v březnu státu) nebo spor o hrad Bouzov, o nějž neúspěšně usiluje Německý řád (jeho nárok naposledy před měsícem odmítl Ústavní soud).
Autor:

VIDEO: Střílej po mně! Kameraman natočil téměř celý útok v centru Prahy

Premium Ve čtvrtek zemřelo rukou střelce Davida K. 14 obětí, 25 lidí je zraněných, z toho deset lidí těžce. Jedním z prvních na...

Máma ji dala do pasťáku, je na pervitinu a šlape. Elišku čekají Vánoce na ulici

Premium Noční Smíchov. Na zádech růžový batoh, v ruce svítící balónek, vánoční LED svíčky na baterky kolem krku. Vypadá na...

Test světlých lahvových ležáků: I dobré pivo zestárne v obchodě mnohem rychleji

Premium Ležáky z hypermarketů zklamaly. Jestli si chcete pochutnat, běžte do hospody. Sudová piva totiž dopadla před časem...

Zvolte jméno roku 2024 a vyhrajte Nutrilon a Hami v celkové hodnotě 130.000 Kč
Zvolte jméno roku 2024 a vyhrajte Nutrilon a Hami v celkové hodnotě 130.000 Kč

Každý týden můžete získat zajímavé balíčky od značek Nutrilon a Hami v celkové hodnotě 130.000 Kč. Hrajte s námi a získejte hlavní výhru, balíček s...