Novela přináší centrální bance zákonnou pravomoc stanovovat podmínky pro získání úvěrů na bydlení, které banky a další poskytovatelé úvěrů budou muset dodržovat. Pokud to poruší, bude jim hrozit pokuta až deset milionů korun. Tyto limity mají působit jako prevence systémového rizika. Guvernér ČNB Jiří Rusnok už dříve poukazoval na to, že úvěry na bydlení tvoří víc než polovinu poskytnutých úvěrů.
Předloha ale bankám umožňuje, aby v každém čtvrtletí poskytly až pět procent úvěrů z celkového objemu poskytnutých hypoték, které nebudou muset limity splňovat. Banka je ale musí zdůvodnit.
ČNB doposud ve svých doporučeních operovala s ukazateli sledujícími výši hypotéky k hodnotě zástavy (ukazatel LTV), výši příjmů žadatele k celkovému zadlužení (ukazatel DTI) a výši splátky (ukazatel DSTI). Tato doporučení však nejsou právně závazná. Díky novele bude centrální banka moci stanovit horní hranici u jednoho ukazatele, u kombinace dvou ukazatelů, anebo u všech tří ukazatelů, a to závazně, s možností efektivního vymáhání dodržování
  |
Podepsaná změna zákona také rozšiřuje možnosti obchodování ČNB na finančních trzích. Bude moci obchodovat s více protistranami a s větším množstvím finančních nástrojů. Řada opozičních poslanců toto ale označovala za rizikové a vyslovovala obavy, že by takto centrální banka mohla financovat provoz státu, což ministryně Schillerová i ČNB odmítaly.Tuto možnost Sněmovna vložila do zákona ve stavu legislativní nouze už loni, ale omezila ji časově jen do konce letošního roku. Nyní má platit natrvalo.
Vedle bank, spořitelních a úvěrních družstev bude moci jít třeba o pojišťovny, penzijní společnosti a další institucionální investory. Ministerstvo financí i ČNB si od toho slibují možnost pružnějšího zásahu na finančním trhu v případě výkyvů.
