Působí dostatečně robustně a sebevědomě, a přitom nepostrádá ani určitou dávku civilizovanosti, která je u moderních vozů SUV stále žádanější. Jako by touto dvojakostí outlander jasně dával najevo svoji víceúčelovost, která se během testu často projevovala.
Například v jízdních vlastnostech. Světlá výška je 18 centimetrů, což je v daném segmentu jedna z nejnižších hodnot. Dokonce je menší než u výrazněji silničně pojaté Hondy CR-V. Konkurenční Land Rover Freelander je například o celé čtyři centimetry posazený výše od silnice. Stejnou světlou výškou disponuje například Octavia Scout. V rámci zachování plastových nárazníků v původní podobě proto není radno vydávati se příliš daleko od běžných silnic.
Pohon všech kol určuje jízdní vlastnosti
Outlander přesto svůj „terénní“ charakter řidiči dokazuje otočným ovladačem pohonu všech kol. Ten nabízí trojici režimů. Základem pro jízdu na běžných silnicích je pohon pouze předních kol (2WD). Dále je k dispozici režim samočinně připojující také kola zadní nápravy v okamžiku prokluzu kol předních. Třetím modem je poloha označená Lock, v níž je centrální elektronicky ovládaná lamelová spojka napevno sepnuta.
Na silnici se ani nemusíte na aktuální nastavení ovladače dívat, abyste pocítili, který z režimů je právě aktivní. Přestože outlander má dobré jízdní vlastnosti účinně kombinující komfort a potřebnou jistotu, při pohonu pouze předních kol byly zejména ve výjezdech ze zatáček cítit určité problémy s trakcí. Přední kola zkrátka nedokázala přenést všech 310 newtonmetrů točivého momentu turbodieselu.
V režimu Auto se situace vylepšila a automobil získal na pocitové jistotě. Z hlediska jízdního potěšení se ale paradoxně nejlépe ukázal režim suplující závěr mezinápravového diferenciálu. Sice dochází k většímu opotřebení pneumatik a stoupá i spotřeba, nicméně outlander působil nejstabilnějším dojmem.
Ukázka globalizace
Mitsubishi v současnosti nabízí tento model pouze s jediným motorem, kterým je dvoulitrové TDI (zde s označením DI-D) od Volkswagenu. Motor s výkonem 140 koní má typicky spíše tvrdší chod a kolem dvou tisíc otáček také příliš strmý nárůst točivého momentu. Předností této pohonné jednotky je ale nízká spotřeba, která se projevovala během celého testu a ve všech provozních situacích. Automobil bez potíží jezdil za přibližně sedm a půl litru nafty na 100 km, což je vzhledem k velikosti vozu solidní hodnota.
Zajímavou zkušeností byla hlučnost motoru 2,0 TDI v outlanderu. Ta, přestože nebyla na úrovni modernější konkurence, se jevila mnohem nižší než v modelech koncernu Volkswagen. K chodu a přesnosti šestistupňové manuální převodovky nelze mít výtek.
Outlander je zajímavým vozem z hlediska pohonných jednotek a ukazuje tím, jak vypadá správný globální automobil. Zatímco současný turbodiesel dodává Volkswagen, od podzimu bude k dispozici další naftový motor s objemem 2,2 litru původem od Peugeotu (jen tak mimochodem jedná se o motor používaný ve freelanderu nebo také ve vozech Ford či Jaguar). Benzinový motor 2,4 l oproti tomu je plodem aliance značek Mitsubishi-HyundaiChrysler.
Komfort a praktičnost
O solidní míře komfortu při jízdě již byla řeč. Ten je však dán nejenom nastavením podvozku, ale také provedením interiéru. Velmi pohodlná totiž byla sedadla, která měla optimální tuhost i tvar. Pozici za volantem je potřeba označit jako povedenou. Přestože se podobá osobnímu vozu, outlander svého řidiče nechává pocítit fakt, že řídí „off-road“.
Samotná přístrojová deska je na první pohled jednoduchá, což je možná právě ta vlastnost, která jí dodává značně moderní výraz. Efektní je také provedení oddělených přístrojů s centrálně umístěným displejem. Outlander má také dostatek odkládacích prostorů vpředu i vzadu, takže vyhoví i z praktického pohledu.
| Mitsubishi Outlander 2,0 DI-D |
|
Koncepce: pětidveřové až sedmimístné SUV s připojitelným pohonem 4x4, rozměry 4640x1800x1720 mm, rozvor 2670 mm, pohot. hmotnost 1655 kg, zav. prostor 771 l Motor čtyřválcový |
V daném segmentu nevídanou vlastností je horizontálně rozdělené víko zavazadlového prostoru, jehož spodní část lze vyklopit směrem dolů. Tím se usnadní nakládání těžkých či dlouhých předmětů. Ovšem dobrou zprávou je to, že pro běžné používání stačí otevírat pouze horní část pátých dveří. Jen pro upřesnění uveďme, že třetí řada sedadel, kterou byl vybaven testovací vůz, je svojí prostorností určena pouze pro děti nebo osoby malého vzrůstu.
Outlander se ukázal jako zajímavě koncipovaný automobil pro příjemné každodenní ježdění. Potěšila nejen vyrovnanost jeho vlastností, ale také poutavý, a především svébytný design.
