Středa 8. února 2023, svátek má Milada
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Právo

Prostorové odposlechy jsou nebezpečné, říká profesor Jelínek

„Policisté si dnes důkazy už tak zvaně nevyšlapou, ale nasadí odposlech a poslouchají, co na sebe kdo prozradí. A to je podle mne nešvar,“ říká vedoucí katedry trestního práva pražské právnické fakulty Univerzity Karlovy Jiří Jelínek. foto:  Petr Kozlík, MAFRA

Rozhovor
PRAHA - „Základem, ať už jde o odposlech a záznam telekomunikačního provozu nebo prostorové odposlechy, by měla být jasná právní úprava. Ta ale chybí. A tak většího významu nabývá judikatura. Jenže ta je rozporná, jak o tom svědčí například obecně známá kauza Davida Ratha,“ vysvětluje vedoucí katedry trestního práva PF UK profesor Jiří Jelínek, proč soudy o nezákonnosti odposlechů rozhodují nekonzistentně.
  7:00

Odposlechy v kauze Jany Nečasové byly nezákonné, uvedl Nejvyšší soud. Nepoužitelné jsou i nahrávky dalších lidí

LN: V čem podle vás spočívá hlavní problém prostorových odposlechů?
Zastávám názor, a publikoval jsem ho již několikrát, že chybí jejich výslovná právní úprava. Tento můj názor ovšem část aplikační praxe nesdílí. Nesouhlasí s ním někteří státní zástupci. Sympatie naopak sklízí u advokátů a některých soudců.

LN: Podle čeho dnes soudy prostorové odposlechy nařizují?
Jelikož nejsou v trestním řádu výslovně upraveny, tak analogicky podle ustanovení upravujících sledování osob a věcí. Jde však o východisko z nouze, protože tato ustanovení slouží jen ke zjišťování operativních informací.

LN: Není problém v tom, že je obtížné prostorový odposlech definovat?
Definovat prostorové odposlechy by neměl být žádný problém: jde o skryté nahrávání technickými prostředky, a to v zásadě kdekoliv. V restauraci. V domě i bytě. V automobilu. Na pláži. Prostě kdekoliv, kde je to technicky možné. Z toho jistě cítíte, že prostorové odposlechy jsou mnohem závažnější a invazivnější než odposlech a záznam telekomunikačního provozu.

Prostorové odposlechy jsou nečekané, nepředvídané a invazivnější, protože zasahují do svobody mnohem většího počtu osob, a nikoli jen těch dvou, které si spolu telefonují. A jak se zdokonalují technické prostředky, jsou i prostorové odposlechy čím dál tím univerzálnější a výkonnější.

LN: Co prostorovým odposlechům vytýkáte především?
To, že se díky tomu, jak se zdokonaluje telekomunikační technika, používají ve stále větší míře, což představuje větší nebezpečí zásahu do občanských práv a svobod. Tím spíš by proto měly být v trestním řádu upraveny výslovně. Bohužel tomu tak ale není.

Tím ale nezpochybňuji, že jsou oblasti, jako například drogová kriminalita, kde by zjišťování důkazů bez odposlechů bylo téměř nemožné.

LN: Jaké řešení byste navrhoval?
Výslovnou úpravu přímo v trestním řádu. Anebo v jiném zákoně, na který by trestní řád odkazoval.

LN: Kterému z těchto řešení byste dával přednost vy sám?
Myslím si, že česká trestní legislativa by měla mít ambici, aby bylo všechno upraveno na jednom místě, a to v trestním řádu.

LN: Odkud a proč se ty prostorové odposlechy vlastně vynořily?
Vysvětluji si to tak, že se jednak zdokonalila technika a je možné odposlouchávat i místa, kde to dříve nebylo možné. Třeba lidi v osobním automobilu. Tím se odposlechy staly univerzálnější, a tedy i častější. A jednak se proti prostorovým odposlechům nikdo dostatečně nebránil.

Policisté si dnes důkazy už takzvaně nevyšlapou, ale nasadí odposlech a poslouchají, co na sebe kdo prozradí. Samozřejmě, že se odposlechy používaly vždycky, ale dnes už se tak děje téměř hromadně. A to je podle mne nešvar.

LN: V čem vidíte jeho příčinu?
Dozor nad úkony policejního orgánu v přípravném řízení (před podáním obžaloby – pozn. red.) vykonávají státní zástupci. Je to tedy jejich odpovědnost.

LN: Jaký další problém vidíte v současné právní úpravě odposlechů?
Další problémem je v informování odposlouchávaného, že byl odposloucháván. Tak se totiž děje jen u odposlechu a záznamu telekomunikačního prostředku, nikoliv však již u prostorového odposlechu, protože ten, jak jsem řekl, výslovnou úpravu v trestním řádu nemá.

Ty orgány, které odposlouchávaly, to mají v zásadě odposlouchávané osobě oznámit. A první a zásadní problém stávající úpravy vidím právě v tom, že to těm lidem neřeknou. Nedozví se to.

LN: A pokud se to ti, co byli odposloucháváni, přece jen dozví?
Pro takový případ stanoví trestní řád zvláštní režim. Nejvyšší soud (NS) posoudí, zda byl jejich odposlech zákonný, anebo ne. Na návrh odposlouchávané osoby může NS usnesením vyslovit porušení zákona, proti čemuž není přípustný žádný opravný prostředek.

Jenže co s tím ten NS může dělat? Aby mohl opravdu kvalifikovaně rozhodnout, musel by mít takové informace, jaké měl v okamžiku svého rozhodování, tedy zpravidla v samém počátku trestního řízení, leckdy ještě před sdělením obvinění, soudce okresního soudu, který ty odposlechy povoloval, a to včetně poznatků operativní povahy. A tyto informace NS s tak velkým časovým odstupem samozřejmě nemá. Zákonností nebo nezákonností odposlechů se totiž může zabývat až po pravomocném skončení trestního případu.

LN: Co následuje, pokud NS prohlásí odposlechy za nezákonné?
Z hlediska té kauzy, ve které byl někdo nezákonně odposloucháván, to nic neznamená. Není to důvod pro obnovu trestního procesu ani pro podání dalších mimořádných opravných prostředků, ať už stížnosti pro porušení zákona, nebo dovolání. Takže v tom je právní úprava bezzubá.

V úvahu by proto podle mne přicházela taková změna trestního řádu, aby když už NS vysloví, že odposlech byl nezákonný, to byl automaticky důvod pro podání stížnosti pro porušení zákona ministrem spravedlnosti. Pokud by takové řešení nebylo vhodné, například proto, že by se tím zasahovalo do výlučné pravomoci ministra spravedlnosti, přicházelo by v úvahu jiné řešení. Stížnost pro porušení zákona by nemusel podávat ministr spravedlnosti jako dnes. V těchto případech by tato pravomoc mohla být do budoucna svěřena třeba předsedovi NS. Jen tak by to zjištění mělo nějaký důsledek na trestní kauzy, které již byly pravomocně skončeny.

LN: Jaký důsledek má tedy konstatování o nezákonnosti odposlechu ze strany NS nyní?
Dnes jen jediný. Ten, kdo byl odposloucháván na základě nezákonného odposlechu, se po státu může dožadovat náhrady nemajetkové újmy. Rozhodnutí NS však nemá žádný vliv na právní moc rozhodnutí vzešlého z trestního případu, v němž byly odposlechy nezákonně nasazeny.

Ale nezákonně odposlouchávané osobě o náhradu újmy často ani nejde. Má totiž daleko silnější zájem, aby byla znovu otevřena kauza, v níž byla nezákonně odposlouchávána, a aby byla kvůli prohlášení odposlechů za nezákonné vyřízena jinak než prve. Skutečnosti zjištěné nezákonným prostorovým odposlechem by již nebyly použitelné jako důkazy a nové rozhodnutí by muselo být založeno na jiných důkazech.

LN: A to je i případ Jany Nečasové. Její advokát tvrdí, že na základě označení jejích odposlechů za nezákonné budou usilovat o obnovu jejího procesu...
To je možné, že to říká, ale k obnově tu musí být nový důkaz. Nějaká nová dříve neznámá skutečnost. Nebo porušení povinností státního zástupce nebo soudce jednáním zakládajícím trestný čin. A asi nelze říci, že pozdější prohlášení odposlechů za nezákonné je automaticky trestným činem toho, kdo je nařídil. Může být, ale nemusí. A rozhodně ne automaticky.

V této konkrétní kauze NS napsal, že odposlech paní Nečasové neměl být vůbec nařízen, protože tu v době jeho nařízení nebyl dostatek konkrétních skutečností o její trestné činnosti. A odposlechy paní Nečasové, jak jsme si mohli přečíst v odůvodnění rozhodnutí NS, byly nařízeny jen proto, aby policie zjistila, o čem a s kým si paní Nečasová povídá, z čehož se pak se dovozovala její obvinění.

Toto vše by mělo znamenat nepoužitelnost takových důkazů.

Kvůli odposlechům jsme měli z bytu úplný Pentagon, hájil se Pelta. Fotbalu podle něj chybí chytří lidé

LN: Co tomuto rozhodnutí NS říkáte?Odposlech je ze své podstaty úkon směřující k zásahu do občanských práv a tam trestní řád i judikatura žádají dodržet požadavek subsidiarity. Tedy nasadit odposlech až tehdy, když ty skutečnosti nelze zjistit jiným způsobem než odposlechem, anebo je sice zjistit lze, ale podstatně obtížněji.

Říkám tedy odposlechy, ať už telekomunikačních prostředků, či ty prostorové, ano, ale vždy s mírou a v zákonných mantinelech trestního řádu. Jenže ty u prostorových odposlechů podle mne nejsou. Takže jsme zase na začátku.

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Mohlo by vás zajímat