Pátek 12. dubna 2024, svátek má Julius
130 let

Lidovky.cz

Odposlechy v kauze Jany Nečasové byly nezákonné, uvedl Nejvyšší soud. Nepoužitelné jsou i nahrávky dalších lidí

Česko

  14:23aktualizováno  17:00
Praha - Nejvyšší soud označil odposlechy v kauze Jany Nečasové (dříve Nagyové) za nezákonné. Nepoužitelné jsou podle soudu i odposlechy dalších lidí z kauz, které spustil policejní zásah na Úřadu vlády v roce 2013 a které přispěly k pádu kabinetu Petra Nečase (ODS). Uvedla to ve čtvrtek Česká televize (ČT).

Jana Nečasová a Petr Nečas foto:  Tomáš Krist, MAFRA

Mluvčí Nejvyššího soudu Petr Tomíček ČTK potvrdil, že rozhodnutí, které se týká odposlechů Nečasové, padlo koncem května. Jeho obsah mluvčí nekomentoval.

Trestní příkaz neplatí, Nečasovu výpověď bude soud řešit veřejně. Za křivé svědectví mu hrozí až 3 roky vězení

Nečasová podala k Nejvyššímu soudu dovolání poté, co jí loni pražský městský soud uložil tříletou podmínku a desetiletý zákaz působení ve vedoucích funkcích státní správy v kauze zneužití Vojenského zpravodajství. ČT uvedla, že podle Nejvyššího soudu bylo nezákonné to, že odposlechy byly u soudů použity u posuzování jiné trestné činnosti, než ke které byly ostravským soudem povoleny.

Městský soud zatím nebude rozhodnutí komentovat. „V tuto chvíli se k rozhodnutí Nejvyššího soudu nebudeme vyjadřovat,“ sdělila ČTK mluvčí pražského městského soudu Markéta Puci. „Vzali jsme toto rozhodnutí Nejvyššího soudu, respektive senátu doktora Pácala, na vědomí s tím, že má na věc odlišný názor než soudci a soudy nejrůznějších instancí, které se touto kauzou v minulosti zabývaly,“ řekl ve čtvrtek olomoucký vrchní státní zástupce Ivo Ištvan. Právě žalobci z Vrchního státního zastupitelství v Olomouci kauzu zpravodajství dozorovali.

Spis podle ČT zůstane na Nejvyšším soudu, který ještě rozhodne o samotném dovolání někdejší šéfky Nečasova kabinetu. Obhájci Nečasové ale nyní mají možnost stáhnout dovolání a žádat obnovu procesu, uvedla televize. „Obnova řízení ještě v tuto chvíli asi není na pořadu dne, protože se ve věci, pokud je mi známo, projednává dosud dovolání na Nejvyšším soudu. Takže uvidíme, zda senát, který bude o dovolání rozhodovat, bude mít na věc stejný názor, nebo jej bude mít jiný,“ doplnil státní zástupce Ištvan.

Mluvčí Nejvyššího soudu nechtěl komentovat, jak soud rozhodl. Teprve ve středu totiž začal soud rozesílat své rozhodnutí účastníkům řízení. Rozhodnutí padlo v senátu Jiřího Pácala, potvrdil Tomíček.

Zásah na úřadu vlády byl puč a pokus svrhnout kabinet, říká Nečas. Podle něj šlo o útok na politický systém

Nečasová podle žalobců zneužila Vojenské zpravodajství ke sledování tehdejší manželky premiéra Nečase Radky. Spolu s Nečasovou byli v kauze obžalováni bývalí šéfové rozvědky Ondrej Páleník a Milan Kovanda a bývalý zpravodajec Vojenského zpravodajství Jan Pohůnek. Páleník, Kovanda a Pohůnek dostali podmínky v délce 2,5 let, dvou let a 20 měsíců a zákazy činnosti ve zpravodajských službách a bezpečnostních sborech na osm, sedm a šest let. Všichni tři podali dovolání.

Nečasová čelí obžalobě také v dalších kauzách. V případu možného úniku informací z Bezpečnostní informační služby (BIS), v níž policie obvinila také lobbistu Ivo Rittiga, loni v listopadu pražský městský soud oba nepravomocně obžaloby zprostil. Obžalována byla také z krácení daně kvůli tomu, že finančnímu úřadu nepřiznala dary, například drahé kabelky, které jako ředitelka premiérova kabinetu dostávala.

Kauza možného úniku informací z BIS:

  • O případu možného úniku informací z Bezpečnostní informační služby (BIS) informovala média v březnu 2014, policie obvinila čtyři lidi. Kromě bývalé ředitelky premiérova kabinetu Nečasové a lobbisty Iva Rittiga to byli jeho obchodní partner Tomáš Jindra (advokát a někdejší poradce ministra zemědělství) a právník David Michal z kanceláře MSB Legal.
  • Podle obžaloby se Rittig a Jindra v roce 2012 dověděli od Nečasové a ministra zemědělství Petra Bendla (ODS), že tehdejší premiér Petr Nečas (ODS) dostal od šéfa civilní rozvědky utajený materiál. Dovodili si, že se týká právě jich, a Rittig proto poslal svého advokáta Michala na schůzku s Nečasovou, která mu podle obžaloby obsah zprávy sdělila. Podle státního zástupce mohl Rittig díky vynesení informace učinit kroky k zakrytí svého vlivu na státní orgány.
  • Vrchní státní zastupitelství v Olomouci podalo v případu obžalobu v březnu 2015, a to k Městskému soudu v Praze. Soud ale kauzu vrátil žalobcům k došetření. V listopadu 2015 pak rozhodnutí pražského soudu potvrdil Vrchní soud. Státní zástupci poté text upravili podle přání soudu, obvinění i právní kvalifikace ale zůstaly nezměněny.
  • Obžaloba ve věci možného úniku informací z BIS byla znovu podána v únoru 2016. Podle verdiktu z ledna 2017 uložil soud Nečasové podmíněný trest v délce 1,5 roku, Rittigovi a Michalovi devítiměsíční podmínku a Jindru obvinění zprostil. Verdikt ale v září 2017 zrušil odvolací senát. V listopadu 2018 pak Nejvyšší soud zamítl stížnost, kterou v květnu téhož roku podal tehdejší ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO). Stížnost pro porušení zákona směřovala v neprospěch obžalovaných.
  • Odvolací senát věc vrátil k novému projednání s tím, že existují pochybnosti o správnosti skutkových zjištění. Mimo jiné nařídil, aby se soud podrobněji vypořádal s tím, zda jsou odposlechy z Rittigových schůzek použitelné jako důkaz. Policie totiž záznamy pořídila při prověřování jiné trestné činnosti.
  • Pražský městský soud se vrátil ke kauze loni v dubnu. Jelikož soudce Petr Novák nestihl případ uzavřít před odchodem do důchodu, dostala věc na starosti soudkyně Monika Křikavová. Ta v říjnu povolila přehrání odposlechů a připustila tak klíčový důkaz.
  • V listopadu 2019 soud zprostil Nečasovou, Rittiga i Michala obžaloby. Verdikt není pravomocný, státní zástupce se odvolal.

Kauza zneužití Vojenského zpravodajství (VZ):

  • Na veřejnost se vyšetřování dostalo 12. června 2013, kdy Útvar pro odhalování organizovaného zločinu provedl zásah na řadě míst v ČR, včetně úřadu vlády. Impulsem bylo prošetřování podezření o činnosti organizované skupiny, složené z Romana Janouška, Tomáše Hrdličky, Iva Rittiga či Jiřího Tomana, a prověřování jednání tehdejšího náměstka pražského vrchního státního zastupitelství Libora Grygárka.
  • Kauza se týká zneužití VZ ke sledování tehdejší manželky premiéra Nečase Radky. Spolu s Nečasovou v ní byli obžalováni bývalí šéfové rozvědky Ondrej Páleník a Milan Kovanda a bývalý zpravodajec VZ Jan Pohůnek. Případ VZ přispěl v červnu 2013 k pádu Nečasovy vlády.
  • V červnu 2014 nejprve soud Nečasové dal roční podmínku s odkladem na čtyři roky, po podaném odporu ji i ostatní obžalované zprostil viny. V březnu 2016 rozsudek zrušil pražský městský soud, Obvodní soud pro Prahu 1 pak v červnu Nečasovou a tři bývalé zpravodajce opět osvobodil. Zprošťující verdikt ale koncem prosince 2016 znovu zrušil pražský městský soud, a záležitost se tak vrátila k Obvodnímu soudu pro Prahu 1. Odvolací senát navíc nařídil výměnu soudkyně, což potvrdil také Ústavní soud. Nová soudkyně v listopadu 2017 uložila Nečasové dvouletý podmíněný trest. Obžalovaní zpravodajci dostali rovněž podmínky - Kovanda a Pohůnek 20 měsíců, Kovandův předchůdce Páleník 18 měsíců. Všichni se odvolali.
  • Loni v březnu odvolací soud všem obžalovaným zpřísnil tresty a zákazy činnosti. Nečasové uložil tříletou podmínku a desetiletý, tedy maximální zákaz působení ve vedoucích funkcích státní správy. Páleník, Kovanda a Pohůnek dostali podmínky v délce 2,5 let, dvou let a 20 měsíců a zákazy činnosti ve zpravodajských službách a bezpečnostních sborech na osm, sedm a šest let. Páleník, Kovanda a Pohůnek se odvolali.
  • V listopadu 2019 policie obvinila Nečase v kauze VZ z křivého svědectví ve prospěch manželky Jany. Letos v květnu soud Nečase uznal vinným z křivé výpovědi, v hlavním líčení, jehož termín zatím soud nestanovil, hrozí expremiérovi za křivou výpověď až tříleté vězení.

Kauza krácení daně:

  • Nečasová čelí obžalobě také v kauze krácení daně, policie ji v březnu 2015 obvinila kvůli tomu, že finančnímu úřadu nepřiznala dary, například drahé kabelky, které jako ředitelka premiérova kabinetu dostávala. Cenu dárků policie vyčíslila na 10,1 milionu korun, zkrácená daň podle žalobců činí 736.000 korun (Nečasová ji posléze uhradila). Původně chtěli vyšetřovatelé Nečasovou kvůli darům obvinit z korupce, neměli ale dostatek důkazů. Ve věci krácení daně byla obžalována v červenci 2016.
  • Vyšetřování se týkalo nejen nezdaněných darů, ale také uplácení poslanců funkcemi. V červenci 2016 žalobci z olomouckého vrchního státního zastupitelství podali obžalobu na Nečase, Nečasovou a na někdejšího vysoce postaveného úředníka Romana Bočka. Poslanecká část se týká takzvaných trafik pro Petra Tluchoře, Ivana Fuksu a Marka Šnajdra. Soud v této věci dosud pokračuje.
  • Někdejší poslanci se na podzim 2012 vzdali poslaneckého mandátu, a umožnili tak schválení daňového balíčku, se kterým Nečasova vláda spojila žádost o vyslovení důvěry. Původně byli také stíháni, v jejich případě ale zasáhl v roce 2013 Nejvyšší soud s odvoláním na poslaneckou indemnitu. Stát se pak exposlancům za stíhání a vazbu omluvil, každému přiznal také statisícové odškodné.
Autor: