„Myslím, že ceny v rozmezí od jednoho do deseti eur v příštích letech neuvidíte,“ řekl britské stanici.
O’Leary upřesnil, že se průměrná cena letenky Ryanair v příštích pěti letech zvýší z loňských čtyřiceti eur na zhruba padesát eur. Šéf společnosti se nicméně domnívá, že lidé budou navzdory rostoucím životním nákladům leteckou dopravu využívat i nadále.
Růst cen pohonných hmot, který zvyšuje ceny letenek, zvyšuje také účty domácností za energie a snižuje jejich disponibilní příjmy. Šéf letecké společnosti však navzdory tomu očekává, že zákazníci budou spíše hledat levnější možnosti, než aby omezovali lety.
„Myslíme si, že lidé budou nadále často létat, ale domnívám se, že se mnohem víc soustředí na cenu,“ uvedl O’Leary s tím, že miliony lidí podle jeho odhadů začnou volit levnější alternativy.
Komerční lety se nyní podílejí na celosvětových uhlíkových emisích přibližně 2,4 procenty a toto odvětví čelí tlaku na snížení svého dopadu na klima. Součástí tohoto tlaku jsou kampaně, které mají lidi přesvědčit, aby přešli na železniční a silniční dopravu.
O’Leary však argumentuje tím, že silniční a lodní doprava přispívají k celkovému objemu emisí více, a tvrdí, že cílit primárně na snižování emisí z letecké dopravy je chybné. Podle jeho slov Ryanair investuje do úspornějších letadel, ale větší snížení spotřeby fosilních paliv přinese přechod z benzinu a nafty na elektromobily.
Nábor během omikronové vlny
Celé odvětví letecké dopravy se v posledních měsících potýká s chybějícími kapacitami z důvodu nedostatku personálu. Ryanair však podle slov O’Learyho z nastalé situace vyšel s menšími ztrátami než jeho britští konkurenti.
Za prvních šest měsíců letošního roku zrušil 0,3 procenta letů. Nízkonákladové aerolinky EasyJet zrušily 2,8 procenta spojů a British Airways 3,5 procenta.
Dobrý výsledek přičítá O’Leary zčásti štěstí a zčásti odvaze. Ryanair totiž začal s náborem nových zaměstnanců již na podzim, kdy stále platila řada omezení dopravy, kvůli omikronové vlně.
V rozhovoru šéf aerolinek také zkritizoval brexit, který podle něj způsobil rozklad britského pracovního trhu a nedostatek zaměstnanců. Apeloval také na budoucího britského premiéra, aby vyjednal dohodu s Evropskou unií, která by zajišťovala volný pohyb pracovníků.
