Na skutečnost, že se z městečka v Česku proslaveného příběhy četníka v podání Louis de Funèse, stalo miliardářské ghetto, upozornil britský Guardian. Radní Vérane Guérinová pro list označila městečko za „LVMH vesnici“.
Jde o odkaz na LVMH, konglomerát značek s luxusním zbožím, který má oficiální název Moët Hennessy Louis Vuitton. Ten se v Saint-Tropez roztahuje víc, než v jiných letoviscích, kde také prodává své zboží. Šampaňské Moët & Chandon se dá objednat ve spoustě restaurací, ale v Saint-Tropez řada z nich koncernu LVHM přímo patří. Je tam i kavárna Dior a dokonce i plážový klub „LV by the Pool“, vybavený lehátky a slunečníky značky, která tvoří jeden z pilířů koncernu. Tomu patří i dva z nejdražších hotelů ve městě.
Zakladatel a šéf koncernu LVHM Bernard Arnault, nejbohatší Evropan, který se s Elonem Muskem přetahuje o pozici nejbohatšího člověka na světě, má v Saint-Tropez rozsáhlou nemovitost. A nejen on: ve městě si dávají dostaveníčko miliardáři z celého světa – a skupují tam domy a pozemky. Odráží to i doporučení vlivné britské konzultační firmy Henley & Partners, která se specializuje na poradenství při nákupu nemovitostí a získávání druhých (a dalších) občanství a propaguje Saint-Tropez jako skvělé místo pro investice do nemovitostí.
V důsledku toho se za posledních dvacet let zvýšila průměrná cena nemovitosti v Saint-Tropez z pěti na třináct milionů eur (120 resp. 325 milionů korun). A příliv miliardářů a jejich peněz způsobil, že rostou ceny všeho. Dostávají se tak mimo možnosti nejen původních obyvatel – ti už dávno své domy prodali a odstěhovali se – ale také „obyčejných milionářů“.
Také oni teď své domy, které si v Saint-Tropez pořídili před pár desítkami let, prodávají. Miliardářské ceny jsou pro ně příliš. Ani oni například často neuspějí s žádostí o rezervaci místa v lepší restauraci. Stalo se totiž pravidlem, že ty si vybírají pouze zákazníky s vyhlídkou grandiózní útraty a štědrého spropitného.
To má samozřejmě neblahý dopad na místní obyvatele. „Lidé, kteří zde žili po generace, se musí stěhovat se o desítky kilometrů do vnitrozemí a dojíždět do práce. Domy, byty, apartmány – všechno bylo zabráno,“ říká Guérinová pro Guardian. „Jsou to lidé, kteří zde žili celý rok, zatímco bohatí lidé sem přicházejí jen na několik týdnů v létě. V zimě je zde potom tak málo lidí, že třeba pro obchody s potravinami je těžké se uživit,“ dodává radní.
„Vždycky tu byli bohatí lidé,“ dodává Géraldine, která v Saint-Tropez pracuje ve veřejné knihovně jen kousek od místa, kde si kavárna Dior účtuje dvanáct eur za skleničku ledového čaje. „Ale teď je jich tu najednou tolik a všechno je tak ‚luxusní‘, že se vám z toho chce zvracet,“ říká.
Podle radní Guérinové jsou ceny už absurdní. „Jsou tak vysoké, že i lidé, kteří se dřív považovali za bohaté, si tu už bydlení nemohou dovolit. Promile nejbohatších lidí světa to tu vykoupilo a vyhnalo vzhůru ceny všeho,“ uzavírá Guérinová.
31. července 2019 |
