V případě hlavního města to je 87,1 miliardy korun. Podle Vyhnánka ale část peněz například nepatří magistrátu. Praha je zároveň kraj i obec.
Schodek příští rok podle Schillerové nebude pod 300 miliard, se zvýšením platů ve státní správě nepočítá |
„Je to (vyjádření ministryně financí Schillerové) politický útok vedený snahou odvrátit pozornost od rozvratu veřejných financí. Na rozdíl od státu, hlavní město Praha hospodaří velmi konzervativně,“ řekl Vyhnánek.
  |
Zůstatky na účtech podle něho hlavní město drží například kvůli tomu, že potřebuje v budoucnu investovat do velkých staveb, jako je třeba zahájená stavba metra D. Půjčit si totiž může na asi stomiliardovou investici ze zákona pouze polovinu. „Bez toho, co máme na účtu, bychom to nikdy nepostavili, stát nám na stavbu nedává, platíme to ze svého rozpočtu,“ řekl Vyhnánek.
Dalších zhruba 20 miliard, které má město na účtu, patří městským částem, nikoliv magistrátu. „Paní ministryně sčítá hrušky s jablky,“ řekl Vyhnánek. Další peníze má město na účtech připravené na splátku dluhopisů Evropské investiční bance (EIB), kdy první peníze bude splácet letos a další v roce 2023.
Vyhnánek řekl, že Schillerová nemluví pravdu, když městu vyčítá, že dostatečně neinvestuje. Investice se podle Vyhnánka zvýšily proti minulému volebnímu období, kdy v Praze spoluvládlo ANO, jak v procentuálním vyjádření, tak v absolutní částce.
V případě kompenzací daňových výpadků hlavní město od státu stoprocentní kompenzaci nedostalo. Výpadek loni činil něco přes tři miliardy korun. „My dostali asi polovinu. V případě Prahy je stoprocentní kompenzace lež. Pokud paní ministryně trvá na stoprocentní kompenzaci, tak si pro ty peníze rád přijdu,“ řekl Vyhnánek.
Rozpočet hlavního města letos počítá s příjmy a výdaji 87,8 miliardy korun, což je meziročně mírně více. Investice dosáhnou téměř 15 miliard Kč. Dopady opatření proti šíření nemoci covid-19 mají činit asi sedm miliard korun. Další výpadek v řádu miliard způsobil vládní daňový balíček.
Města a obce se chovají zodpovědně, řekl Lukl
Města a obce se chovají zodpovědně, vytvářejí si polštář pro daňové ztráty a připravují se na kofinancování investičních projektů. ČTK to dnes řekl předseda Svazu města a obcí František Lukl v reakci na to, že podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) zůstalo loni obcím a krajům na účtech 267 miliard a mohly investovat více.
Lukl uvedl, že obce šetřily stejně jako domácnosti. „U domácností leží v bankách 3,2 bilionu korun. I obce byly obezřetné, protože nikdo nevěděl, jakým způsobem se bude finanční situace vyvíjet,“ připomněl Lukl pandemii koronaviru, která má ekonomické dopady do rozpočtů.
Podle něj ministerstvo loni v první polovině roku navíc konstatovalo, že nebude obcím kompenzovat výpadky. Lukl také připomněl, že šly podnikatelským subjektům kompenzace z části daňových příjmů. „Až po zásahu Senátu ministerstvo financí po dohodě s premiérem byli přesvědčeni, aby obcím tyto prostředky kompenzovali. V první půli roku ale došlo ke zbrždění, protože nikdo nevěděl, jak se to bude vyvíjet,“ řekl Lukl.
Podle něj to ale bylo dobré rozhodnutí. „Obce si našetřily a peníze budou moct využít ke krytí ztrát. Navíc ne každá obec je na tom dobře. Většina si to šetří i na kofinancování evropských projektů. Bude nové období a účast obcí bude větší,“ zdůraznil Lukl. Dodal, že obce z úspor také financují negativní dopady pandemie koronaviru, zmínil například nákup ochranných pomůcek, ale také odpouštění nájmu živnostníkům nebo jiné finanční injekce.
