Loňské údaje ve středu zveřejnilo ministerstvo práce a sociálních věcí. Za přebytky je dobrá kondice české ekonomiky, rekordní zaměstnanost a růst mezd, uvedlo ministerstvo.
Předloni na pomyslném důchodovém účtu zůstalo 900 milionů korun. Ještě v roce 2017 výdaje převýšily příjmy o 16,3 miliardy korun. Nejvyšší byl deficit v letech 2012 a 2013, kdy se blížil 50 miliardám korun.
Loni se naopak citelně ztenčil přebytek nemocenského pojištění, zůstalo v něm 630 milionů korun. V roce 2017 byla částka pětkrát vyšší, činila 3,19 miliardy. Výdaje rostou rychleji než příjmy. Loni k nemocenské či mateřské přibyla otcovská a dlouhodobé ošetřovné. Vyplatilo se na nich celkem téměř 34 miliard korun, vybralo se 34,6 miliardy.
‚
Příjmy sociálního pojištění byly loni rekordní. Proti roku 2017 se zvedly skoro o desetinu. Na odvodech přiteklo celkem 480,1 miliardy korun. Na důchody se proti roku 2017 vybralo zhruba o 40 miliard korun víc, na nemocenské o 3,1 miliardy.
„Tyto údaje ukazují, že rozpočty systémů sociálního zabezpečení jsou stabilní, a proto není třeba se obávat černých scénářů, jak se je někteří snaží malovat,“ uvedla v tiskové zprávě ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Podle ní se ale i tak musí pracovat „na dlouhodobé udržitelnosti těchto výsledků“. Šéfka resortu připomněla, že nedávno představila komisi pro spravedlivé důchody, která má podle ní navrhnout kroky k dlouhodobé stabilitě systému.
Kromě příjmů byly loni rekordní také výdaje. V minulém roce se na starobní, invalidní a pozůstalostní důchody a na nemocenskou, mateřskou otcovskou a další dávky vydalo celkem 457,5 miliardy korun. To je o 24,8 miliardy víc než v roce 2017.
Česká správa sociálního zabezpečení na konci září vyplácela bezmála 2,9 milionu starobních, invalidních a pozůstalostních penzí. Počet se postupně zvyšuje. Své penzijní systémy mají také resorty obrany či vnitra.