Další země budou podle WSJ zřejmě následovat. Vlády některých evropských zemí úspory zatím teprve navrhly, jiné už je ale i prosadily. Nejde ale jen o snižování výdajů na léky, vlády sahají i k dalším opatřením, jak celkové výdaje na zdravotnictví omezit.
Státní systémy zdravotní péče v Evropě hradí většinu výdajů na léky. O evropských vládách se přitom dlouho ví, že se při jednání s farmaceutickými podniky snaží o maximální úspory, škrty v poslední době jsou ale výraznější než v minulosti. Evropa je pro řadu farmaceutických firem druhým největším trhem po Spojených státech.
Některé nejvýraznější škrty podle WSJ prosadilo Řecko, které má veřejné finance ve zdaleka nejhorším stavu z celé eurozóny. Částku, kterou bude nutné za léky platit, Atény srazily o celých 25 procent. To vyvolalo silnou vlnu nevole u některých výrobců léčiv.
Například dánská společnost Novo Nordisk před pár dny odmítla přistoupit na snížení ceny své nejdražší verze insulinu, takže pro pacienty v Řecku je teď nedostupná. Zástupci Novo Nordisk uvedli, že budou do Řecka dodávat jen starší verzi insulinu, kde snížení ceny tolik vadit nebude.
