Neděle 5. května 2024, svátek má Klaudie
130 let

Lidovky.cz

Ekonomika

Babiš chce fond EU využít pro autoprůmysl a zdravotnictví. Sestavením plánu reforem pověří Havlíčka

Český premiér Andrej Babiš na summitu v Bruselu v červenci 2020. foto: Johanna Geron, Pool Photo via APČTK

Praha - Peníze z evropského fondu obnovy by Česko mělo využít zejména na podporu automobilového průmyslu, investice do zdravotnictví nebo na digitalizaci. Novinářům to v úterý řekl premiér Andrej Babiš (ANO) po návratu ze summitu EU, kde se lídři evropských zemí dohodli na podobě fondu.
  16:50aktualizováno  17:09

Sestavením plánu reforem pro Evropskou komisi, na základě kterého bude možné peníze čerpat, by měl být pověřen vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu a dopravy Karel Havlíček (za ANO).

Politici vítají shodu v unijní dohodě. Premiér Babiš jako vyjednavač selhal, míní Vondra

Havlíček by měl na sestavení plánu spolupracovat s dalšími ministry. Babiš nevyloučil ani konzultace plánu s opozicí. Dokument je podle premiéra potřeba připravit co nejdříve, aby bylo možné peníze začít brzy využívat.

Na základě dohody ze summitu dostane Česko v období 2021 až 2027 v rámci víceletého finančního rámce unie 27 miliard eur (718 miliard korun). Z fondu obnovy bude na dotacích čerpat 8,7 miliardy (přes 230 miliard korun). 

Dalších 15,4 miliard eur (410 miliard korun) si bude moci za výhodných podmínek v rámci fondu vypůjčit. Babiš řekl, že Česko možnost půjčky využije, pokud budou podmínky výhodnější, než za jakých si země sama půjčuje na finančních trzích.

Babiš v úterý také řekl, že mu nevadí zavedení nového přímého zdroje evropského rozpočtu v podobě poplatku z nerecyklovaných plastů. „Já myslím, že je to dobře, protože plasty je věc, kterou chceme řešit, chceme je regulovat, chceme snižovat jejich výskyt. Je to pro naše životní prostředí důležité,“ řekl.

Český premiér také uvedl, že na summitu nevznášel výhrady proti původnímu návrhu předsedy Evropské rady Charlese Michela na spojení čerpání peněz z fondu obnovy s dodržováním pravidel právního státu. Proti návrhu ostře protestovaly Polsko a Maďarsko, které v tomto ohledu dlouhodobě čelí kritice. Evropští lídři se nakonec dohodli na kompromisní podobě ustanovení, které podmínku v určité podobě obsahuje.

Autor: