Zdanění by podle analýzy jen omezeně zasáhlo výrobce nápojů, kteří budou motivováni snižovat koncentraci cukru a prodávat neslazené nápoje.
Studie uvádí, že Česko má třetí nejvyšší podíl dospělých lidí s nadváhou ze zemí v Evropské unii a že nadváha více než 58 procent populace má výrazně negativní dopady na zdravotní a sociální systém a ekonomickou produktivitu.
Jedním z hlavních zdrojů konzumace cukru představují právě slazené nápoje. V USA z nich podle analýzy pochází až čtvrtina zkonzumovaných cukrů. V Česku data chybí, experti ale předpokládají podobné trendy.
Ve světě zavedlo daň v různých podobách přes 50 zemí, z čehož 12 zemí je evropských, naposledy v roce 2021 Polsko.
Jak často pijete slazené limonády a energetické nápoje?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00úterý 24. října 2023. Anketa je uzavřena.
„Všechny modely motivují výrobce ke snižování koncentrace cukru ve svých nápojích. Nicméně polský model má nejjemnější nastavení sazeb daně, a tak je nejúčinnější v motivování výrobců k snižování koncentrace cukru, zejména těch s velmi vysokou koncentrací. Právě snížení koncentrace cukru v nealkoholických nápojích je hlavní záměr této daně, přidružený daňový výnos je sekundární,“ uvedl ekonom PAQ Research Jakub Komárek.
Polský systém pracuje se základní sazbou na nápoje s jistou minimální koncentrací cukru a variabilním komponentem, který dále víc zatěžuje slazené nápoje. Tím pádem čím větší koncentraci cukru daný slazený nápoj má, tím je sazba daně vyšší.
Zvyšovat DPH není cesta, tvrdí studie
Spotřební daň je podle autorů studie lepší varianta než zvyšování daně z přidané hodnoty (DPH), se kterým počítá konsolidační balíček, a to pro všechny nealkoholické nápoje včetně neslazených.
„DPH víc zdražuje dražší nápoje, na což spotřebitelé reagují výběrem levnějších, ale stejně slazených nápojů, často ještě horší kvality. A výrobci nejsou motivováni snižovat objem cukru,“ podotkl Komárek.
Stát v současnosti ze slazených nápojů s vysokým obsahem cukru vybírá DPH 15 procent, od ledna by to podle změn, které zavádí konsolidační balíček, mělo být 21 procent.
Balíček, který mění šest desítek zákonů a má v příštích dvou letech mimo jiné díky daňovým změnám snížit rozpočtový deficit o 150 miliard korun, schválila minulý týden Sněmovna. Změny musí ještě projednat Senát a podepsat prezident. Většina změn má vstoupit v účinnost od začátku příštího roku.
Důkazy o přínosech zdanění chybí, říkají firmy
Svaz výrobců nealkoholických nápojů s tvrzením, že by vyšší zdanění slazených nápojů snížilo obezitu, nesouhlasí. Země jako Finsko nebo Spojené království, které tyto nápoje více zdanily, se stále potýkají s rostoucí obezitou a neposkytly důkazy o přínosech pro zdraví obyvatel, sdělila výkonná ředitelka svazu Veronika Jakubcová.
Vyšší zdanění nealkoholických nápojů je podle svazu diskriminační, a to i kvůli tomu, že slazené nápoje často nepřispívají hlavním způsobem ke konzumaci takzvaných volných cukrů. „Cukrovinky, slané svačiny, sušenky, koláče a pečivo a snídaňové cereálie jsou na prvním místě, následované mlékem a jogurty, ovocem a ovocnými šťávami a nakonec nápoji,“ uvedla Jakubcová. Upozornila na to, že k tomu dospělo i stanovisko Evropského úřadu pro bezpečnosti potravin (EFSA).
Jakubcová také poukázala na to, že výskyt obezity ovlivňují sociální, ekonomické nebo environmentální faktory, což uznává i Světová zdravotnická organizace (WHO). Jde například o omezení fyzického pohybu nebo životní styl, který vede k menší spotřebě energie, uvedla. Firmy podle svazu snižují množství cukru ve svých nápojích na základě doporučení WHO nebo strategie Z farmy na vidličku EU.
Jakubcová poznamenala, že každé zvýšení ceny nápoje pro spotřebitele vede ke snížení spotřeby. „V závislosti na detailech má toto následně vliv na obrat, zisk, zaměstnanost, a to nejen u výrobce, ale i u kooperujících subjektů, jako jsou dodavatelé, či přepravci. Snížení spotřeby ovlivňuje nejen zisk, ale následně i výši odváděných daní a v konečném důsledku může vést i k propouštění zaměstnanců,“ dodala.
14. května 2023 |
