Novela zákona je tak špatná, že už vzniká zákon nový? Jak typické pro naši moc zákonodárnou! Teď jde jen o to, jestli ten "zákon nový", nebude horší než ten starý, což je dosti obvyklé. Jde o zásadní věc, která opět vychází z našeho politického systému, který je založen na "volné soutěži" politických stran. A tak je zcela běžné, že i docela dobrý návrh zákona je poslanci - diletanty politicky zprzněn formou politicky orientovaných pozměňovacích návrhů, pomocí nichž politici - poslanci volně soutěží za své politické strany. Výsledkem je schválení zákona - paskvilu a okamžité nastartování vymýšlení zákona nového. Ten však obvykle dopadá stejně. Proč? Na tuto otázku jsem odpověděl ve čtvrté větě.
Pamatuji již několikero "stavebních zákonů" a nespočet novelizací, kde každá z nich slibovala zjednodušení pro stavebníka. Pokaždé pravý opak byl pravdou.
Byrokratický moloch si vždy skulinku k buzeraci najde. A kapitolou sama pro sebe jsou technické normy. Neskutečně drahé a skutečně nepřístupné pro každodenní práci. A díky "mladýmu" Dienstbierovi je situace ještě horší.
Nemyslím si, že na vině je nějaký, imaginární byrokratický moloch. Pravou příčinou tohoto nežádoucího , ale obvyklého důsledku je "volná soutěž" politických stran, probíhající neustále a nepřetržitě podle čl.5 naší ústavy. Tady je ten skutečný problém, který náš stát v různých obměnách provází již od vzniku naší první ústavy v roce 1920.
Ukazkovymi vyderaci jsou zeleni "aktiviste". Klidne za stavebnikem prijdou a reknou si o "prispevek" na cinnost, jinak zablokuji rizeni.
5 ministerstev se pere o kompetence a předseda vlády Sobotka sedí a čumí. Nakonec Sobotka doporučí Šlechtové, aby zapomněla na revoluci a přinesla smírnou variantu. Premier k smíchu a k pláči.